Prostě práskač je práskač a práskačem zůstane.

To je moc kategoricky a docela i arogantně řečeno.

Ano, kdo zažil komanče ví, doba to byla těžká a STB byla všehoschopná, lidé aby mohli alespoň nějak fungovat, tak museli alespoň předstírat, jinak mnohdy nemohli dělat práci, kterou by rádi dělali. Proto je třeba rozlišovat ty aktivní, kteří udávali aktivně a ty pasivní, kteří jen předstírali. Bohužel ve svazcích skončili všichni stejně. Proto se já dnes soustředím na jejich současné postoje, kdy už je mohou vyjádřit svobodně a beze strachu a věci staré více jak 30 let neřeším, protože dobrat se pravdy je těžké ne-li nemožné. Zdá se že to tak bere i většina lidí a proto má Nohavica dnes vyprodáno i ve velkých sálech a jiní mají problém naplnit i ty malé.

Řekl bych, že má vyprodáno, jelikož něco skutečně umí. Neřešíte věci 30 let staré. Já to takhle nemám, neřeším věci, které jsou vyřešené. Co však vyřešené není, nás časem dostihne.

Ha, všiml jsem si, že sem začínají jako švábi slézat moji tradiční odpůrci a jako vzteklí minusují všechny mé příspěvky.

Z Vaší zjevené radosti se zdá, že píšete jen kvůli nim stylem, který si o reakce přímo říká. A já se do toho namotal náhodou. Snad jsem příliš nenarušil Vaše hrátky.

Na koncertu Kluse jsem byl... Show dobrá... Ale při jeho PŠM mi slejzaly nehty na nohách. Jak je na tom Nohavica, nevím...

Jeho PŠM. To je zábavné vyjádření. Nedokážu posoudit, co dělá Klus a co Nohavica. Při těch pár Nohavicových vystoupeních, která jsem kdysi dávno absolvoval, žádná školení nedával. A co nehty - už dorostly?

Já to vidím tak, že stále hledáme nějaké morální autority a nevidíme, že se jedná o lidi z masa a kosti. Udělali jsme Boha z Kryla a neviděli, že se jedná o rozervaného a nespokojeného člověka. Zbožštili jsme Hutku ( ano, i Hutku po roce 89) a odmítli přijmout že se jedná o kverulanta. Boha nad Bohy jsme udělali z Havla, a když se ukázalo, že je to jen normální chlap, který má své neřesti tak se na něj sesypala sprcha nadávek a odporu. A totéž platí o Nohavicovi. Každý v něm chtěl vidět především to o čem zpívá ale už se nedíval na situaci v které žil člověk - ne zpěvák Nohavica.

Nejsem si jistý jestli ten podpis na spolupráci byl dán jeho alkoholismem. Naopak jsem ale stále přesvědčen, že všechny informace které od něj StB dostala jí byly k ničemu. A docela věřím i tomu, že ty informace konzultoval i s těmi, kterých se to týkalo. Stačí se totiž jen zamyslet. On ani Kryl ani Pavel Kohout nebyli hlupáci a tak si museli klást otázku - jak je možné že ten rebel Nohavica, který ještě před pár měsíci byl v Československu na listině zakázaných, najednou dostane výjezdní doložku do Vídně, ergo později do Wroclawi, na festival Československé nezávislé kultury. Na ten festival na který se jiní museli vydat přes "zelenou hranici". Takže i když je to pouhá spekulace, říkám si, že to vše mohlo být nakonec docela jinak.

Alkoholismus byl pouze jednou pákou na něj, proto jsem to v textu nechal také otevřené. Je velice, velice těžké nabýt jakékoli jistoty, pokud se bavíme o StB, její činnosti, jejích spolupracovníků, sledovaných takzvaných "zájmových" osob a podobně. Proti vaší spekulaci nemám vůbec nic, ale sám bych se do podobných nepouštěl.

Hledání morálních autorit je přirozený jev, zvlášť v zemi, kde doma prakticky nikdo není prorokem. Nevím, jak je tomu třeba v Americe. Samozřejmě ale, že vždy jde o lidi z masa a kostí. jen bych dodal, že tak z krve, a tu krev jde víc než o maso a kosti (mohu-li si dovolit tuto poněkud básnickou metaforu).

Tak, bohové mají dřepět na Olympu a dlabat ambrozii.

Lžící.

Nepsal jsem o závisti jako o argumentu, nýbrž jako o průvodním jevu.

Závist. A vy jste si jistý, že pokaždé rozpoznáte motivy lidí, kteří něco říkají?

Jiřímu Svobodovi podruhé: Odmítejte si, co chcete. A já si budu zase psát, co chci já.

Jiřímu Svobodovi: To je váš problém, že vstupujete do diskuse pod mým článkem, ač dobře víte, že jste v nich nežádoucí a tudíž váš příspěvek smažu. Hodnotím vás podle svého uvážení, když se na to někde zeptá.

Nohavicu semlela doba.

Je potřeba si uvědomit, že Nohavica není hrdina. Sice mu to lichotilo, že ho mnozí za hrdinu považují, ale Nohavica nikdy nebyl rebel typu Kryla. Nohavica byl vždy umělec typu Gotta. Zatímco Gott mohl zpívat bez problémů, neboť zpíval pop, k rocku a folku patřil vzdor a mnozí, kteří chtěli jen hrát jak Gott bez politiky, byli ke svému postoji více méně dotlačeni.

Když si tohle člověk uvědomí, nediví se ničemu, co Jarek dělá. Nediví se, že se nechal zlomit. Nikdy to nebyl statečný člověk. Nediví se, že přijme vyznamenání od Putina či Zemana. Jarek chce uznání, ne politicky bojovat. Nediví se, že se nedokáže svým démonům postavit čelem. Prostě na to nemá koule.

To není jeho kritika. Je prostě statečností a morálkou v hluboké šedi. Ani špatný, ani dobrý. To, čím vyniká, jeho tvorba. Často podobné je to s fotbalisty, ze kterých se dělají vzory. A přitom, jediné v čem se liší je to, že umí kopnout dobře do balonu.

vice mene souhlas jen s toi vytkou, ze sve demony Nohavica dava do sveho umeni. Nevim jestli to stejne dela treba Ronaldino :)