Problém posuzování vzdálených historických osobností, resp událostí spočívá hlavně v tom, že dotyčný posuzovatel nezná dobu, v níž dotyčný žil. Zná něco - domnívá se třeba, že lidé za první republiky znali jen bohaté židy, ale to je omyl. Oni samozřejmě znali i ty chudé - vím to svého otce, který vzpomínal, jak židi na vesnici nic moc neměli, byli to třeba krejčí nebo dělali něco podobně nevýnosného. Nakonec krásný příklad je Hilsner. Lidi ovšem nenáviděli židy z jiných důvodů: "zabili nám Pána Ježíše" a pak taky: židi údajně někde bývali lichváři a hostinští a ženské prej je nenáviděli, když u nich jejich muži propili majetek. - To se traduje, a proč by to nebyla pravda, určitě se t dá dohledat v dobových pramenech.

A co se týče Peroutky - Zeman ho uvedl jako příklad selhání intelektuála účelově - byl to projev, kde chtěl přijít s "geniální" myšlenkou že intelektuálové selhávají a potřeboval nějaké jméno - tak díky své sklerose - zmínil Peroutku, popletl si články a jeden si asi vymyslel.

Zeman ovšem chtěl hlavně zpochybnit intelektuály...Asi aby vynikla jeho velikost. Udělal to ovšem tím nejhloupějším způsobem, což u něj ale není nic překvapivého. Případ Kalašnikov dokazuje, že bude blábolit, dokud bude sedět na Hradě resp.dokud ho někdo bude poslouchat.

Souhlas. On Peroutka v textu o Židech píše, že my jsme u nás znali spíš chudé Židy a ti nám nevadili a že celkově jich bylo málo, ale psal i o bohatých Židech za Rakouska, kteří tíhli i jazykem k Němcům a ty, že jsme nenáviděli stejně jako Němce... Já to v textu trochu zjednodušil, aby příliš nenarůstal a zůstal víc koncentrovaný.