Dostal jsem ban. Od pana Bangy?

Administrace diskusí iDNES.cz uveřejnila článek „Proč mažeme z diskusí „svině ruské“ a další diskusní příspěvky“, v němž vysvětluje například, proč mažou diskusní příspěvky, které jsou urážlivé vůči Rusům.  

Pod textem se rozvinula bohatá diskuse, kterou jsem si pročetl a nabyl jsem z ní dojem, že není vůči Administraci diskusí iDNES.cz zrovna přívětivá. Poměrně často se v ní diskutéři přiznávali, že dostali či dostávají takzvaný „ban“. A protože miluji slovní hříčky, pojal jsem nápad na jeden fórek pro odlehčení, který jsem hodlal následně použít jako testovací balónek.

Napsal jsem diskusní příspěvek, a teď nevím, vážená Administrace, jestli se budu citovat úplně přesně: „Dostali jste ban? Nedivte se, když slovo ban pochází od jména Banga.“ Pochopitelně jsem předpokládal, že Administrace můj diskusní příspěvek smaže a také, že dostanu ban, ale ve skrytu duše jsem doufal, že to vezmou skutečně jako vtip. Nu, nestalo se, následoval výmaz i ban.

Na to jsem ale přišel, až když mi do konce blokace vstupu do diskusí zbývala hodina a něco. Usmál jsem se, protože jsem už neměl ten den v úmyslu diskutovat. Celé bych to však nechal plavat, kdybych si dnes nepřečetl blog Jiřího Turnera „Kolik hvězdiček v expresivním označení řitního otvoru ho změní na obecně přijatelné slovo?“ (zde) A jelikož je používání vulgárních výrazů v literatuře i obecně ve veřejných psaných projevech záležitost problematická, tak mě zajímá. 

Panu Turnerovi jsem napsal do diskuse: „Myslím, že pro použití slov takzvaně sprostých v textu by mělo existovat pouze jedno kritérium – jestli v daném místě sedí, nebo jestli je samoúčelné. Vím, že se to těžko posuzuje. Jenže to se vztahuje k další zásadě – i posuzování by mělo být tvůrčí, nikoli mechanické. Nebo jinak – sice se říká, že hranice mezi uměleckým aktem a pornografií je málo zřetelná, ale přesto jsem přesvědčen, že téměř každý pozná rozdíl mezi půvabem a obscénností. Vám karma.“

Celá tato problematika se váže samozřejmě i k principu svobody slova a projevu (viz film Miloše Formana "Lid versus Larry Flynt"), která je právě nyní, v souvislosti se zastavením některých dezinformačních proruských webů, aktuální. Zakázat ve válce nebo v době ohrožení válkou nepřátelskou propagandu je přirozené, přesto to někteří považují za zásah do svobody projevu. Vždyť přece autoři oněch webu sdělují jen své názory, a na to má každý právo.

To je ovšem argumentační faul, protože záměrná lež, dezinformace a manipulace není názor. Zrovna tak není názorem podpora a propagace zločinu, agrese, násilí, nenávisti… Jenže je někdy nezřetelná hranice mezi tím, co je a co není podpora a propagace zmíněných jevů, stejně jako mezi uměleckým aktem a pornografií. A tady se dostávám obloukem k otázce cenzury, na kterou také často žehrali diskutéři pod článkem Administrace diskusí iDNES.cz.

Cenzura je vůbec zajímavý úkaz. Každý má totiž tendenci své projevy zbavit všech vlivů cenzurních zásahů, a zároveň každý by občas rád některé projevy ostatních zakázal nebo jinak eliminoval, a sami cenzoři také nemají lehký život (jak o tom kdosi slavný psal – Karel Čapek?). Dá to hodně poctivé tvůrčí práce odlišit od sebe, co se smí veřejnost dovědět a co už ne, jak se říká – oddělit zrno od plev. A teď jsem zvědavý, kde skončí tento můj text – v rubrice Osobní, nebo v Hyde parku, nebo na jiném smetišti dějin?