Radši být živým barbarem, než mrtvým humanistou

Bloger Jiří Turner napsal článek „Blíží se další migrační krize, kterou jsme si opět sami zavinili“, v němž uvažuje o postoji „nepřipravené“ Evropy, respektive EU k případné nové masivní migrační vlně.

Takových článků, které rozebírají migrační témata, aniž by jejich autoři měli šanci cokoli v této problematice ovlivnit, je tady na blogu spousta. Kdyby Jiří Turner psal však v tom duchu, že je potřeba Evropu opevnit a nepustit sem ani migrující myš, a jestli se budou migranti vstupu na náš kontinent domáhat, musí se proti nim postupovat bez smilování a s největší razancí, sklidil by nejspíš i vysokou karmu. Jenže pan Turner se v článku snaží uvažovat v souvislostech a s vědomím složitosti a mnohoznačnosti situace, jak je jeho zvykem, a to je ve zdejším prostoru kamenem úrazu.

Nicméně Jiří Turner jedno „buď – anebo“ v textu nastolil, a sice v následující pasáži: „Pokud se dají na pochod miliony lidí, přičemž musíme počítat nejen s těmi, kteří aktuálně přežívají v Turecku, ale i s těmi, kteří budou utíkat před novou válkou, není síla, která by je zastavila, respektive bychom se museli začít chovat k válečným běžencům jako k nepříteli. To by si sice mnozí udatní bojovníci proti migraci asi přáli, ale reálně by z nás takový postoj učinil necivilizované barbary.“

Berme ale v úvahu, že citovaná pasáž je součástí delšího textu, takže jde pouze o teoretické nastínění dvou krajností a nikoli o nastavení skutečného dilematu. Jenže právě tak, jako by někdo z nás stál před skutečnou „Sophiinou volbou“, se pokusili nabořit do uvedeného úryvku i celého článku dva diskutující. Napřed Vladimír Kroupa napsal: „…a já dodávám, že máme na výběr mezi dvěma zly – buď se stát, jak píšete ´necivilizovanými barbary´, nebo se nechat necivilizovanými barbary převálcovat. Já za sebe mám jasno – nehodlám se nechat převálcovat.“ A potom Kateřina Lhotská: „…že v takto vyhroceně nastaveném dilematu budu raději živým barbarem, než mrtvým humanistou...“.

Ač je pro mě docela zábavná představa, jak se pan Kroupa „nenechává převálcovat barbary“ a jak si to paní Lhotská „barbarsky vyřizuje s migranty“, považuji jejich reakce za demagogické a podle mého byly vedeny jen snahou hodit do úvahy pana Turnera vidle a nikoli věcně oponovat jeho názorům. Jak už jsem totiž napsal, Turner žádné dilema nenastoluje, jen naznačuje dvě krajnosti. Diskusní příspěvky Vladimíra Kroupy a Kateřiny Lhotské ale nezmiňuji proto, abych ty dva kritizoval, nebo tak něco, nýbrž kvůli tomu, že symbolizují absurdní postoje poměrně značné části naší veřejnosti k válkám na Blízkém východě a migraci do Evropy.

Tato část veřejnosti se pokouší líčit situaci tak, jako by jeden každý z nás stál před jakousi zásadní a naléhavou volbou. Tak to ale není. Vliv Turnera, Kroupy, Lhotské, Kvapila a dalších občanů Česka na dění v Sýrii či Turecku, na počínání Ruska, USA nebo EU, na situaci na turecko-řeckých a turecko-bulharských hranicích je nulový. Pokud se tedy někdo z nich nerozhodne věci řešit přímo v některém centru událostí, pak by jeho podíl krapet vzrostl, třeba na 0,00001. Ostatně vliv celé České republiky je minimální. Ta by však mohla na postoje a konání EU v rámci jejích orgánů a institucí působit výrazněji. Když ale máme pro Evropu čím dál méně věrohodné představitele zejména na postech premiéra a prezidenta…

Odkaz na článek Jiřího Turnera: https://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=746637