Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Referendum o vystoupení z EU! Proč?

13. 02. 2018 2:06:22
Častým argumentem zastánců vyhlášení referenda o setrvání nebo vystoupení Česka z Evropské unie je, že lidé v referendu rozhodli o přistoupení k Unii, proč by tedy nemohli rozhodnout o vystoupení? Ten názor má ale pár háčků.

Nemyslím si, že většina lidí, kteří jsou právoplatnými voliči, je tak hloupá, aby nemohla rozhodovat v referendu i o tak zásadní věci, jako je setrvání země v EU, nebo naopak o jejím opuštění. Argument, že je to příliš závažná nebo složitá otázka podle mého názoru neobstojí. Každý volič je svéprávný a pokud může delegovat na některé lidi jako na své zástupce v zákonodárných a samosprávných sborech kompetence přijímat zákony a vyhlášky, tedy rozhodovat, musí být schopen rozhodnout i sám. Moc poslanců, senátorů, zastupitelů všech stupňů a rovněž prezidenta pochází od voličů, přičemž nejsou voleni jako odborníci, ale pouze jako zástupci lidu. Z toho pohledu nejsou kompetentnější než kterýkoli volič.

To je podstata zastupitelské demokracie, a ta je jistě praktičtější než demokracie přímá, protože rozhodovat úplně o všem pomocí referend či plebiscitů by bylo komplikované a nemotorné. Přesto existují problémy, na které je lepší zeptat se všech lidí, kterých se týkají, ať už jde o záležitosti místní nebo i celostátní. Ostatně Ústava ČR referendum předpokládá v článku 2, odstavci 2, kde se praví: „ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“ Jde tedy o to, zda bude přijat ústavní zákon, který zavede buď referendum obecně, nebo jen pro konkrétní případ, pro který bude vydán.

Jenže ústavní zákon musí přijmout kvalifikovaná většina tří pětin všech poslanců a zároveň tří pětin přítomných senátorů, což je problém. Dejme tomu ale, že by byl schválen ústavní zákon o referendu, jež by mělo rozhodnout o setrvání Česka v EU nebo o jeho vystoupení. Jak by ale měla znít otázka v referendu? Jako v případě brexitu, a rozhodovalo by se zaškrtnutím jedné z variant „zůstat – odejít“? To podle mého není šťastné. Na jakém základě by se měl člověk rozhodnout? V tomto případě jen podle svého dojmu, který si vytvořil kdovíjak. Totiž otázka pro referendum o přistoupení ČR k EU zněla: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?“ To znamená, že se každý mohl seznámit s onou smlouvou, dovědět se z ní, o co půjde, a rozhodnout se podle toho, jak ji pochopil. Problémy, které má Velká Británie s realizací brexitu, ukazují mimo jiné na to, že otázka v referendu nebyla dobrá.

Jiná věc je, že žádost o přistoupení k EU podala ČR 17. ledna 1996 a referendum o vstupu proběhlo 13. a 14. června 2003, takže se o tom ve společnosti debatovalo více než sedm let. Pokud by měl podobný proces proběhnout v případě dalšího setrvání ČR v EU nebo jejího vystoupení, pak by se mělo v referendu rozhodovat někdy kolem roku 2025. To je ale zřejmě dlouhá doba pro ty, kteří po takovém referendu volají. Je ale logické, že takový krok je třeba promyslet a prodiskutovat, respektive „předdiskutovat“. Jaký důvod je rozhodovat urychleně, respektive unáhleně?

To je vlastně ta nejdůležitější otázka. Proč by se právě teď mělo rozhodovat o setrvání v EU či vystoupení z ní? Protože si někdo myslí, že uzrál čas? Protože si to někdo přeje? A co se vůbec děje tak zásadního, že by Česká republika měla z Evropské unie vystoupit? Jistě je tady spor EU s Českem ohledně povinných kvót na přijímání uprchlíků. Je to však důvod k tomu, aby ČR opustila Unii? Někdo si myslí, že ano, někdo si myslí, že ne. Jsou bezesporu i další problémy, na které mají ČR a EU, nebo některé jiné členské země rozdílné názory. Je však lepší utéci z EU nebo se snažit problémy překonávat? Někteří si myslí, že to první, druzí, že to druhé. A kterých je víc? To je těžké odhadnout.

Rozhodovat za takových nejasných okolností rovnou o vystoupení z EU by bylo jednoznačně nezodpovědné. To by napřed muselo proběhnout referendum o tom, zda existuje dostatek závažných důvodů, aby bylo nutné vyhlásit referendum o setrvání v EU nebo vystoupení z ní. A pak je tu ještě jedna věc. Ti, kterým se zamlouvají výsledky posledních sněmovních a prezidentských voleb, často tvrdí, že lid rozhodl a je třeba, aby ty výsledky respektovali i ti, kterým se nelíbí. V souladu s tím říkám nyní já, že v roce 2003 lid rozhodl o přistoupení České republiky k Evropské unii, takže tuto vůli lidu mají respektovat i ti, kterým se nyní nezamlouvá. Stoupenci odchodu ČR z EU nepředložili totiž zatím žádný zásadní argument, kvůli němuž by bylo nutné někdejší rozhodnutí lidu revokovat.

Autor: Jaroslav Kvapil | úterý 13.2.2018 2:06 | karma článku: 14.81 | přečteno: 495x


Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Svoboda slova! Co je to?

Přečetl jsem si text Czexit?! – v současnosti nejčtenější blábol na blogu idnes.cz, k tomu 237 dalších blábolů v diskuzi. Chtěl jsem přidat také svůj blábol, ale pak jsem si řekl, nechám to být, mám svých starostí a radostí dost.

20.2.2018 v 1:55 | Karma článku: 17.26 | Přečteno: 737 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Sen, kubismus a horká čokoláda

Následující dvě povídky vyprávějí na pozadí kubistických představ příběh muže středního věku, jenž se zamiloval do mladé dívky, která byla shodou okolností jeho neteří.

15.2.2018 v 10:42 | Karma článku: 7.26 | Přečteno: 244 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Poutnice krajinou potěšení

Následující text opravdu není žádným jinotajem na politická či společenská témata. Jedná se skutečně o prozaickou miniaturu, respektive o surrealistickou báseň v próze.

7.2.2018 v 18:17 | Karma článku: 5.13 | Přečteno: 148 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marketa Kadhi

Den "blbec"

Možná to znáte také, Skoro každý má někdy den, kdy se nic nedaří a nepříjemnosti se hromadí a málo kdy zůstane jen při jedné.

26.2.2018 v 0:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 41 | Diskuse

Štěpánka Semecká

(De)institucionalizace

Dnešní nedělní glosu chci věnovat myšlence toho, jak stále častěji přenecháváme odpovědnost za svoje činy institucím, které tak zarytě odsuzujeme a přisuzujeme jim povinnost toho, že ony to za nás přece zařídí.

25.2.2018 v 20:36 | Karma článku: 5.30 | Přečteno: 90 | Diskuse

Jan Andrle

Rok Rézy

Prolínání kultur může mít nečekané podoby. A nemusí to nutně ani souviset s imigrační pseudohysterií, třeba.

25.2.2018 v 20:20 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 136 | Diskuse

Libuse Palkova

Lidé Zemanovi už nevěří?

Je překvapivé, kolik blogerů nepřestává varovat před vlnou imigrantů, která se na nás prý už brzo začne valit. Ale neslíbil nám snad prezident Zeman, že sem imigranty nepustí?

25.2.2018 v 16:02 | Karma článku: 20.37 | Přečteno: 1116 | Diskuse

Jan Tomášek

Na věčné časy: Relikty architektury socialistické éry

Neničme svou historickou paměť, nabádá režisérka filmu Na věčné časy česko-japonská nezávislá filmařka Haruna Honcoop.

25.2.2018 v 12:56 | Karma článku: 6.55 | Přečteno: 259 | Diskuse
Počet článků 395 Celková karma 16.96 Průměrná čtenost 848

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.