Nebe na Josefa Kainara dlouho nepočkalo

20. 06. 2017 20:18:59
Český básník, textař, dramatik a překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář Josef Kainar, člen umělecké skupiny 42 a literární skupiny Ohnice, by se dožil 29. června sta let. Následující text je věnován tomuto výročí.

V Jiráskově ulici v Přerově, řečené „Malá kostelní“, leží u zdi starý mrtvý vrabec. A snad byl mladý. Přece však myslím, že byl starý. Byl to Kainarův vrabec – jenom trochu sazí a trochu peří, nikdo na světě mi to neuvěří – vzpomínáte? Jako mrtvý sem k nám přiletěl přes propast let a zase tu leží. Žijeme v době, kdy lidé nemají myšlenky na mrtvé vrabce. Většinou si toho chomáčku sazí a peří nikdo nevšimne a vlastně nikomu ani nepřekáží. On tam ale stejně leží, i když mi to asi nikdo neuvěří. A proč také. Jsou důležitější věci.

Tvůrce „starého mrtvého vrabce“, přerovský rodák Josef Kainar, byl umělec s mnohými talenty. Například byl dramaturgem, novinářem, po druhé světové válce spolupracoval s rozhlasem, filmem a divadlem, skládal hudbu, hrál na klavír, kytaru a housle na koncertní úrovni. Po roce 1947 se věnoval už pouze literatuře. Stylově vycházel především z jazzu, ten zmiňoval i ve svých básních. Začátkem 40. let otextoval písně amerických swingových klasiků (G. Gershwin, R. Rodgers, D. Ellington, H. Carmichael aj.). Za okupace to bylo pro nacisty „žido-bolševické svinstvo“, které se přesto hojně hrálo mezi mladými, například na trampských srazech. Kainar si sám některé svoje texty zhudebnil – písně Černá kára, Starý mrtvý vrabec, Blues železničního mostu...

V 50. letech opatřil Kainar českým textem s názvem „Duben, první duben“ americký šlágr Irvinga Berlina „Cheek to Cheek“. Hitem se stala i další píseň s jeho textem „Hvězdy jsou jak sedmikrásky nad Brnem“. Průlomem bylo album amerických evergreenů s Kainarovými texty, které na konci 60. let natočil orchestr Gustava Broma. Roku 1972 vydal Supraphon dvě legendární rocková alba – „Město ER“ skupiny Framus Five a Kuře v hodinkách skupiny Flamengo. Pozoruhodné bylo i průřezové album „Obelisk“ z roku 1977, které se skládá pouze z Kainarových písní nebo jeho zhudebněných básní a zpívají na něm Jiří Suchý, Eva Olmerová, Vladimír Mišík a Michal Prokop.

Josef Kainar byl ale také rozpornou osobou. Jeho počínání bylo problematické hlavně po roce 1968. Tento původně existenciální, jazzový, syrový i zpěvný, skepticistický básník se nechal jmenovat předsedou ustavujícího se normalizačního Svazu českých spisovatelů. S osobním nasazením přesvědčoval autory, aby se stali členy této oficiální spisovatelské organizace, ale ještě před ustavením svazu zemřel v pouhých 54 letech. Daleko později jsem slyšel, že za tímto jeho počínáním stála prý jeho žena, ale to jsou spekulace.

Nicméně je málo lidí, kteří nikdy neuhnou ze své cesty a Kainarovy texty pozornost jistě zasluhují a já je mám rád. Nejsem sám. Písně s jeho texty zpívali mnozí vynikjící zpěváci – Jiří Suchý, Karel Hála, Jiří Jelínek, Waldemar Matuška, Eva Olmerová, Vladimír Mišík, Michal Prokop... Z Kainarových swingových textů vytvořil album „Nebe počká“ písničkář Karel Plíhal, k němuž přispěla i Zuzana Navarová. Toto album chystal Plíhal přes tři roky a inspiraci k němu našel právě v Přerově, kde spolu s Jiřím Suchým, Vladimírem Mišíkem, rovněž přerovským rodákem Jaroslavem Wykrentem, Jaromírem Nohavicou a dalšími zpěváky vystoupil v pořadu „KaPr“ (Kainarův Přerov) s podtitulem „Nebe počká...“.

Myšlenka udělat pořad z písní s Kainarovými texty vznikla však už někdy začátkem 80. let 20. století, ale dočkala se realizace až s příchodem třetího tisíciletí. Uvažovalo se dokonce o periodickém festivalu, ale nakonec vzniklo „jen“ Plíhalovo album, které ovšem „objevilo“ Kainara pro další generace. Aspoň tak, do jaké míry se současná česká populace zajímá o Karla Plíhala a Josefa Kainara.

Říkám tedy znovu, že v přerovské Malé kostelní leží u zdi starý mrtvý vrabec. Ten Kainarův, ač mi to nikdo neuvěří. Na staré mrtvé vrabce sice není čas ani nálada. Stejně mám ale za to, že pro každého někde leží jeho mrtvý vrabec. Dokud ho neuvidí, nevadí mu. Když ho ale spatří, jen tak se ho nezbaví, neboť právě přes tyhle chomáčky sazí a peří se k nám vrací nejen Josef Kainar, ale i svět ve své syrovosti, přirozenosti i lidskosti, jaký už málem kvůli světu virtuálnímu ani neznáme. Má sílu symbolu.

Josef Kainar se narodil 29. června 1917 v Přerově a zemřel 16. listopadu 1971 na Dobříši. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově. Nebe na něj dlouho nepočkalo, „...a tři bledí páni v smokingu dál hrají pro cizí vkus... jen trochu sazí a trochu peří...“

A nakonec několik písniček s texty (někdy i hudbou) Josefa Kainara v podání skvělých českých zpěváků.

Zdroj YouTube

Zdroj YouTube

Zdroj YouTube

Zdroj YouTube

Zdroj YouTube

Zdroj YouTube

Autor: Jaroslav Kvapil | úterý 20.6.2017 20:18 | karma článku: 23.19 | přečteno: 926x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 21.68 | Přečteno: 316 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.12 | Přečteno: 287 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.76 | Přečteno: 503 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...