Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

L62u84d96ě56k 97T23o17n26d91r

15. 1. 2019 12:34

Jan Palach je bezesporu hrdina. Zcela naplňuje význam toho slova.

To však nijak nijak nezlepščuje fakt, že jeho hrdinský čin byl zbytečný, neúčinný. Je to smutné, ale je to tak. A smrt p.Zajíce byla zbytečná ještě víc.

Český národ chvíli držel triznu, chvíli se bušil v prsa... a pak přešel dobrovolně ke kolaboraci. Někdo jako aktivní komunista, druhý jako poslušný nestraník...

Život každého "Palacha" je mnohem cennější, než aby byl položen za "blaho společnosti". Protože těch deset milionů lidí toho není hodno a nikdy nebude.

Ja říká biblické přísloví: "Nehažte perly sviním".

1 0
možnosti

S pojmem hrdina mám problém od doby, kdy jsem četl u Henry de Monthérlanta, že hrdinství je zemřít v podstatě za cokoli, třeba za nic, pokud člověk čelí smrti statečně, pak, co o hrdinství soudí Boris Polevoj na příkladu Meresjeva v Příběhu opravdového člověka, pro kterého je hrdinství bojovat statečně a třeba i zemřít za vlast, za dobrou věc a jak to všechno rozebral spisovatel Vercors (vlastním jménem Jean Bruller), že totiž pro hrdinství je podstatná lidskost.

Jinak jsem měl také tendenci považovat Palachův čin a pak Zajícův, Hlavatého, Plockův... za zbytečný, protože neúčinný, neboť si z toho bolševická moc nic nedělala. I tento rozměr v mém textu je. Rovněž si myslím, že lidé za to nestáli, aby se "pochodně" obětovaly.

Je tu však síla symbolu, která tomu sebeupálení dává jiný rozměr. Projevilo se to v roce 1989, a i když se vám může zdát, že naše současnost není nic moc, symbol zejména Palachova činu dal naději a sílu těm, kteří zapříčinili pád komunismu u nás. Možná si řeknete, že by padl i tak, je ovšem otázka kdy a za jakých okolností. A třeba by ani tak docela nepadl, pouze by se rozpil do nových okolností, což by bylo mnohem horší. To už jsou ale spekulace. Každopádně je těžké a ošidné posuzovat lidské činy z pohledu zbytečnosti nebo naopak užitečnosti. Ti lidé je zkrátka vykonali a už s tím nejde nic dělat.

0 0
možnosti

L12u14d77ě87k 32T15o89n31d41r

15. 1. 2019 16:16

"Hrdinství" je velmi široký pojem. V obecném smyslu je to jakýkoliv vysoce rizikový čin, které ohrožuje mne samotného, který provedu pro záchranu cizího člověka nebo skupiny cizích lidí. V tomto smyslu je Palach hrdinou.

Výraz "zbytečný" je zavádějící (ale nevím jak jinak to vyjádřit), protože v sobě obsahuje hodnocení ex post, kdy už víme jak to všechno dopadlo. To ale Palach nevěděl. On byl přesvědčen, že jeho čin vyburcuje národ - což byl doslova jeho "životní omyl". A to on nevěděl... takže "zbytečný, neúčinný" je až z dnešního pohledu. On však je hrdinou.

Souhlasím, že má nezastupitelnou roli jako symbol, protože symboly utvářejí charakter národa. Je přeci zásadní rozdíl, jestli národ jasně deklaruje své mravní hodnoty pomocí symbolů, jakými jsou Karel IV, Hus, Masaryk, Palach... než když je jeho idolem třeba Napoleon nebo Alexandr Veliký. V tomto má Palach své důležité místo pro náš národ.

Ale ta důležitost je paradoxní, protože není až tak důležitá sama realita, ale legenda, která se z ní vyvinula a kterou národ přijme za svou.

Realita je taková, že Palach měl jen mizivý a okrajový vliv na listopad 89. "Palachův týden" ani činnost disidentů neměla na společnost prakticky žádný vliv, protože byli v izolaci a naprostá většina lidí se bála s nimi vůbec přijít do kontaktu, protože co kdyby to opravdu byli "protistátní živly!"

Disidenti komunismus neporazili. Komunismus se rozpadl sám. Okolo nás se vše hroutilo - Solidarita v Polsku, Maďaři otevřeli hranice na západ, dederóni utíkali i přes nás, berlínská zeď se hroutila a to vše s nechtěným "požehnáním" Gorbačova, který všem jasně říkal: "už můžete! Už to není zakázané!"

0 0
možnosti

L19u77d66ě29k 96T12o85n25d71r

15. 1. 2019 16:21

Jenže u nás se nic nepohnulo. Jen vodní děla rozehnala pár demonstrantů v Praze a pražáci chodili nevšímavě okolo po nákupech.

To co dostalo lidi do ulic, nebyla smrt Jana Palacha, ale fiktivní "smrt" studenta Martina Šmída - agenta StB Zifčáka ! Taková je realita. Teprve StB zorganizovaná a řízená provokace zvedla do ulic všechny, včetně komunistů. "Vždyť ná bijí naše děti! Studenti přeci nemohou být protistátní žilvly!". Palach v tom nehrál roli. A StB tento kalkul skvěle vyšel...

Jenže to nejde říkat dětem, to nejde psát v učebnicích. Pro národ je důležitá nádherná, čistá legenda, ideál - o mravně nezkažených disidentech, kteří uskutečnili to, zač Jan Palach položil svůj život. Je to legenda. Ale je důležitější pro vědomí národa, než ne příliš krásná realita o milionu kolaborantů co vstoupili do KSČ, a zbytku národa co sehnul poslušně hřbet a pro které se Jan Palach obětoval zbytečně.

Náš náš národ je potřebné mít "Palachy". Ale je chybné opravdu obětovat svůj život. A to je paradox.

Škoda, že se nikdy nedozvíme co by dnes řekl Jan Palach:

"Stálo to za to" nebo: "Dnes jsem se mohl v důchodu těšit z vnoučat a z dobře prožitého života pro své blízké, ale obětovat se za lidi v této zemi za to nestojí. Ani za "pravdu a lásku", co údajně zvítězí nad lží a nenávistí"

0 0
možnosti

To je otázka, jestli lidi dostala do ulic až fingovaná smrt Zifčáka. Jak už jsme si řekli, režim by padl tak jako tak. Možná se jeho role (možná i záměrně a účelově) přeceňuje. Za sebe mohu říct, že mě do ulic Zifčák nepřivedl. Nabyl jsem v té době v Praze, nýbrž jsem byl na Moravě a mě nadzvedlo, když jsem viděl mlácení studentů na Národní v rakouské televizi a konfrontoval to s tím, co říkala naše média. Svůj vztek z toho jsem si pak dal dohromady s jinými informacemi, podobně reagovali jiní a už jsem byli v ulicích.

Nevidím to tak jednoznačně, jak píšete ve třetím odstavci, ale nemám s vaším vyjádřením problém.

Co by řekl Palach? Jak jsem si poslechl jeho rozhovor na klinice s lékařkou, tak z něj bylo zřejmé, že ho eminentně zajímal, jaký jeho čin vyvolal ohlas. Jde nejspíš o to, že člověk si kolikrát nemůže pomoci a musí něco vykonat. Ne vždy je to ale tak nezvratné jako v Palachově případě.

0 0
možnosti

S tím Palachovým hrdinstvím máte nejspíš pravdu. Líbí se mi i vaše úvaha o symbolu a myšlenka, že je důležitější legenda než realita. To je častý jev.

Pokud jde o poslední dva odstavce, nejsem asi s to jakkoli kvantifikovat vliv Palacha na listopad 1989. Nicméně právě na začátku těch událostí při Palachově týdnu 1989 právě zapůsobil symbol jeho činu. Režim by u nás padl, to je jisté, nicméně náš vývoj byl i díky symbolu Palachovy smrti specifický, totiž jiný než v ostatních sovětských satelitech. Asi by to bylo hodně složité pokusit se modelově zjistit, jak by se události roku 1989 vyvíjely, kdyby nezačaly Palachovým týdnem, jelikož by Palach svůj čin neuskutečnil.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS