Zaujalo mě vaše přirovnání k Čapkovi. Často jsem přemýšlel, proč je mi Fulghum tak sympatický (respektive jeho knihy, ale ono je to asi totéž), když by to vlastně z hlediska mého vkusu a preferencí v literatuře ani tak nemělo být. Je to asi onou čapkovskou nebo třeba hrabalovskou schopností nalézat v těch nejprostších věcech cosi zásadního (Boha, stejně jako smysl života). Fulghum vnímá svět jako magický proces, ale prezentuje ho jako "Cimrman" nebo "student" mateřské školy, což je obdivuhodné a zároveň ́mnoha lidem blízké. Škoda, že je tak málo Fulghumů.

Popsal jste to pěkně - vnímá svět jako magický proces a prezentuje ho jako Cimrman nebo student MŠ. Četl jsem také čísi názor, že se mu Fulghumovo psaní psaní připomíná styl Františka Nepila. Ještě jsem to nezpracoval, ale možná na tom něco je. Fulghumů je málo, to je pravda.

Jaroslave, díky za článek a osobní zkušenost

Není zač. Tohle jsem psal rád.

"Mladý spisovatel" - to je přesné a výstižné .U nás začínal debatu tím, že si nás, své čtenáře, fotil. . Byl úžasný. Dík za článek.

Jo jo, tady si nás napřed taky fotil. On je ten pořad samozřejmě komponovaný, ale Fulghum působí, jako by přijel právě kvůli tomu kterému konkrétnímu obecenstvu. A ono to tak částečně i je. Rád se setkává s lidmi, to bylo patrné.

Také děkuji.

Díky :)

Já děkuji rovněž.

lahodné čtení člověčí...asi bychom si měli neustále připomínat, že vše, co v životě potřebujeme, jsme se naučili v mateřské školce Ach jo!

Díky, Je to tak. Jen na to často zapomínáme.