Budoucnost nás zaskočí hlavně použitím umělé inteligence ve všem, ale hlavně v armádách celého světa. Budoucnost bude riskantní ani ne tak kvůli iluminátům, ale kvůli Číně, která bude disponovat největší, nejlepší armádou na světě a miliardou a půl obyvatel...Čína je pořád diktatura, byť s lidskou tváří, usměvavá, ale diktatura - když se spojí s Ruskem, bude mít hlavně Evropa problém. USA ani tolik ne - ty mohou odstrašovat svými atomovými raketami a pokročilou technologií i v dalších dekádách.

Nevím, já bych si asi netroufl odhadovat budoucnost, a s takovou jistotou jako vy určitě ne.

Jestliže dnes produktivně činný člověk povinně odvádí 75 % toho co vlastní prací získá, pak lze mluvit o nástupu totalitní společnosti, která uděluje privilegia k tomu aby lidé mohli podnikat a vytvářet hodnoty, které jsou jim ale okamžitě z větší části konfiskovány. Kam až tato zlovůle dojde zjistíme za pár let.

To samo o sobě o ničem nevypovídá. Ukazuje to jen na velkou míru přerozdělování.

A víte, že jsem před nějakou dobou přemýšlel úplně stejně? Tedy v tom smyslu, že Bradbury neměl v době, kdy to psal, ponětí o médiích budoucnosti, proto se v jeho románu zakazovaly/pálily knihy. Dnes už knihy zajímají málokoho, proto cenzory zajímají hlavně média jako internet, případně ještě pořád i televize. V případě internetu už se usilovně hledají způsoby, jak ho zcenzurovat, aby ovce moc nebečely. Boj proti "šíření nenávisti", za což se dá s trochou demagogického umu považovat jakékoliv tvrzení odvážnější než "tráva je zelená" (a vlastně i u této věty by mě v dnešní době už ani trochu nepřekvapilo, kdyby ji někdo označil za rasistickou), je v tomto ohledu jedním z nejnovějších výdobytků.

V zásadě máte pravdu, avšak s tím cenzurováním internetu to půjde ztuha, všechna opatření budou jen dočasná a omezená.

Na Bradburyho jsem si vzpomněl při psaní řady článků s podobnou tématikou.Jeho vize mnohdy sedí více než Orwellovy.

V jedné odpovědi na komentář mého článku jsem použil výraz socializace společnosti, což mi přijde vhodnější termín než totalita. Konkrétně mám na mysli princip, že když někdo rozdává má tendenci i brát, organizovat, řídit a také zakazovat.

Hrozbám z venčí moc nerozumím, ne snad že by nebyly, ale myslím si, že ve finále si ty problémy přivodíme vždy sami.

No on Bradbury to měl v hlavě hodně dobře srovnané, o čemž svědčí i fakt, že byl obdivovatelem Edgara Alana Poa. Socializace společnosti? To je zajímavý termín, a vzhledem k tomu, že stále více lidí nebude mít do čeho píchnout, ani možnost si peníze vydělat (myslím tedy skutečnou produkcí), budou také závislejšími na tom, kdo jim co dá a poskytne. A pak se to organizuje, řídí a zakazuje jako po másle.

Hrozby zvenčí. Záleží na tom, co lze dnes považovat za "venčí": Myslím si, že jsem byli dalšího velkého světového konfliktu uchráněni nejen kvůli existenci jaderných zbraní a obrovských vojenských potenciálů, ale také díky tomu, že se touto cestou nedá dosáhnout světovlády ani dominance. Myslím, že si to uvědomuje i Kim.

Uvažujete zajímavě, ale logicky. Ony všechny ty veliké říše minulosti zašly na úbytě proto, že se staly příliš velikými. A čas dokáže nahlodat sebepevnější základy. Jen se bojím jiného důsledku dnešního pokroku. Stále více lidí se oddává konzumu, přestává o věcech přemýšlet a vyžaduje jednoduchá řešení. Svět je však dnes velmi provázaný a každý neuvážený krok může vyvolat řadu nečekaných a nepříznivých reakcí.

Toho se obávám také a snad jsem to v textu i naznačil. Jinak děkuji.

,,Vize" mnohých tvůrců často ovšem vycházející i z reality, atˇ tam, či onde. Ale ,,klídek". Elektroničtí ohaři jsou již dávno a dávno v pohybu v prostoru i čase. A mnozí jedinci i skupiny již dávno, a stále ,,pendlují v čase". Jako např. i ,,hrdina" v románu ,,Jatka č.5"

Vida, na ty elektronické ohaře jsem zapomněl, ačkoli jsem je původně chtěl rovněž zmínit. Jatka č. 5 - to je Vonnegut, a toho jsem neměl na přetřes.

Pokud je uváděn jako příklad svobody možnost číst si současně v Hitlerovi a Stalinovi, tak upozorňuji, že před r. 1989 byla možnost listovat si naprosto svobodně ve spisech pohanských i katolických středověkých spisovatelů. V Alioisi Jiráskovi i Zikmundu Winterovi.

Vy jste opravdu neskutečný, pane Řezníku. Jednak to neuvádím jako ekvivalent svobody, ale jako důkaz toho, že není třeba knihy pálit. A pak, srovnávat Jiráska a Wintera s Hitlerem, Leninem, Stalinem, Mao Ce-tungem, je naprostá kravina.