Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MK

Když odmítneme absolutně pokusy na zvířatech - a pro laika by to chtělo slyšet argumentaci druhé strany- je v dalším pořadí hromadný chov (stresující?) domácích zvířat. Jejich zabíjení je násilný akt s utrpením, byť ve zlomkovém čase. Také zrušíme?

Pak by mělo přijít na pořad dne, jak zabránit zabíjení zvířat navzájem, které je mnohem drastičtější než porážka na jatkách. Nu, a jsme u 100% zelené filozofie.

Pro vegetariány rajská hudba.

Kde je hranice, kde mám chybu?

0 0
možnosti
JK

Proč argumentaci druhé strany? Můj text je článkem, nikoli odbornou studií a jako takový je určitou výzvou. Druhá strana má možnost ozvat se, respektive každý má možnost polemizovat. O článku samém i jeho souvislostech. Hromadné chovy lze jistě kultivovat, leccos se už v tomto směru vykonalo a porážky lze provádět tak, aby stresující faktory byly sníženy na minimum.

To, co píšete v druhém odstavci, je divné. Když v přírodě predátoři zabíjejí kořisti kvůli potravě, je to přirozená věc. Avšak predátoři ze zabíjení nedokážou učinit průmysl. Navíc predátoři zabíjejí převážně slabší a nemocné kusy a v počtu, který nijak nenarušuje rovnováhu v přírodě, naopak ji nastoluje a je to důležitý faktor v procesu přirozeného výběru, což v úhrnu znamená rovnováhu ekologických systémů.

V článku jsem poznamenal, že Rambeck je založením aktivista. Nicméně zelená filozofie má své klady i zápory. A kde děláte chybu? Ve svém uštěpačném vyjadřování a ve snaze reagovat na text s jakými arogantním a ironickým nadhledem, který vás přivedl až k formulaci věty: "Pak by mělo přijít na pořad dne, jak zabránit zabíjení zvířat navzájem, které je mnohem drastičtější než porážka na jatkách." Ta je, s prominutím, docela hloupá.

1 0
možnosti
RB

Autor poněkud pozapomněl, že jsme všežravci, že je nás téměř sedm miliard, že tudíž ročně sníme (sežereme) sedm miliard krav. Také je zde otázka, zda lze pokusy na zvířatech něčím nahradit. Pokusy na člověku?

V souvislosti s tímto blogem mne napadá otázka: Je vážený autor aspoň vegetarián?

0 0
možnosti
JK

Na to, že jsme všežravci, jsem nepozapomněl. Bylo by samozřejmě nereálné předpokládat, že lidé přestanou jíst maso. Lze však jistě kultivovat chovy zvířat a jejich porážky provádět co nejméně stresujícím způsobem pro zvířata a bez zbytečného trápení. Otázka je také, zda je ve vyspělých zemích potřeba jíst tolik masa? Protože větší část spotřebovaného masa se konzumuje právě ve vyspělých zemích, jeho konzumace totiž rozhodně není rozdělena mezi těch sedm miliard lidí rovnoměrně. (Na planetě je už víc než sedm miliard lidí.) Střídmá konzumace masa by snížila nejen počty porážených zvířat, ale byla by prospěšná pro zdraví člověka, chovy by nemusely být tak rozsáhlé, což by zase mělo pozitivní vliv na životní prostředí.

Na otázku, zda lze pokusy na zvířatech nahradit, odpovídá Bernhard Rambeck ve své polemice s mýty o pokusech na zvířatech. Jestli máte zájem, přečtěte si to ještě jednou a pozorně (pokud jste to tedy četl) a můžete s Rambeckem jistě polemizovat zase vy. Uvítal bych to. Konečně jsem tento článek uveřejnil právě proto, aby čtenáři přemýšleli o jeho obsahu.

Nejsem vegetarián.

0 0
možnosti
MS

Pokusy na zvířatech jsou jedním článkem řetězce při vývoji léků a v základním výzkumu směřujícímu k tomuto vývoji. Bývají mezičlánkem mezi pokusy na lidské či zvířecí tkáňové kultuře a ověřováním na člověku. Každá etapa má své pole působnosti. Vyloučení pokusů na zvířatech by znamenalo přejít od tkáňové kultury rovnou k člověku a statisticky nevyhnutelně k většímu počtu slepých uliček, které se projeví až v souvislosti s utrpením lidí. Zastánci úplného zákazu pokusů na zvířatech bagatelizují toto hledisko, nebo zastávají koncepci rovnosti lidí a zvířat.

1 0
možnosti
JK

Nevím,jak detailně a do hloubky jste s touto problematikou obeznámen. Myslím, že to, co jste napsal, jsou právě některé z těch mýtů, které Rambeck vyvrací. Pokud s ním chcete polemizovat, uvítám to. Když píšete "...přejít od tkáňové kultury rovnou k člověku a statisticky nevyhnutelně k většímu počtu slepých uliček, které se projeví až v souvislosti s utrpením lidí", je to váš předpoklad, ale nijak ho nedokládáte. V polemice s třetím mýtem Rambeck uvádí: "Vědci jednomyslně prohlašovali, že pokusy na zvířatech jsou nutné již proto, že jen intaktované zvíře může ukázat účinek medikamentů. Mezitím se stali opatrnějšími: průmysl bez přestání spěchá s prohlášeními, kolik zvířat se již nahradilo, jak hodně již poklesla jejich spotřeba, že je možno se v širokém měřítku zříci testu LD-50. V řadě oblastí se pracuje na alternativních metodách, systémech in-vitro, metodách s buněčnými kulturami, které svou přesvědčivostí pokusy na zvířatech daleko předčí." Dokážete to vyvrátit nějakými důkazy a ne jen předpokladem, že by to vedlo statisticky nevyhnutelně k většímu počtu slepých uliček? Kromě toho Rambeck uvádí, že konečné riziko nese stejně vždy člověk, protože pokusy na zvířatech nezaručují bezpečnost takto odzkoušených medikamentů.

0 0
možnosti
MS

S tématem článku souvisí i starý dotaz na Radio Jerevan:

Je komunizmus vědecký? - Není, vědci by to napřed vyzkoušeli na zvířatech!

.

Není pokus jako pokus, stupeň zásahu do integrity zvířete je od zanedbatelného po devastující. Kromě finanční náročnosti by se měl zvažovat poměr mezi způsobeným utrpením a získaným užitkem - zmírněním utrpení lidí. Asi není jednoduchá odpověď.

1 0
možnosti
JK

Že není odpověď jednoduchá, s tím s vámi souhlasím.

0 0
možnosti
OP

R^, velmi aktuální článek. Čtení o mýtech týkajících se pokusů na zvířatech jsem protrpěla, protože nikdy nepochopím člověka, který dokáže v zájmu "vědy" působit utrpení. Resp. pochopím, ale odsuzuji to.

2 1
možnosti
JK

Děkuji. Ta Rambeckova argumentace proti mýtům o pokusech na zvířatech rozhodně není žádné lehké a povzbudivé čtení. Já to působení utrpení rovněž odsuzuji. Je z toho zřejmé, že "věda" bez etiky a soucitu je cesta do pekel.

4 0
možnosti
JS

Tohle je opravdu pozoruhodné zamyšlení. Je zajímavé, že Váš článek obsahuje dvě roviny. V té první Váš text navazuje na filozofické směry, které ve stručnosti tvrdí, že války jsou přes všechna svá negativa stimulantem technického pokroku, v té druhé dokonce odmítáte i pokusy na zvířatech. Obě roviny jsou názorově hodně rozepjaté.

V úvodu pokládáte otázku, "jestli třeba i zrůdné učení může vést k nějakému rozvoji společnosti". A následně odpovídáte, že "bohužel ano" i když je to "vykoupeno nesmírným utrpením ".

Například filozof F. Nietzsche tvrdil, že "válka je dobrá, pozitivní a vítaná" a tvrdil, že bez válek se neobejde nejen technický pokrok, ale ani rozvoj člověka. Tvrdil, že válečné hrůzy a násilí jsou jen nezbytnou daní za pokrok lidstva. Když se však podíváme na dějiny, tak zjistíme, že daleko více vynálezů a rozvoj myšlenek přinesly mírové doby a nikoli doby válečné. Zhodnotíme-li nějaký pokrok, který se odehrál v prostoru ovládaném "zrůdným učením", pak většinou zjistíme, že se ten pokrok odehrál spíše navzdory tomu zrůdnému učení a nikoli díky němu. Názory, že války stimulují technický pokrok, jsou už dávno překonané, i když se na ně pořád někdo odvolává nebo je "znovu objevuje". Ve skutečnosti války způsobují tak obrovské škody, že případný pokrok ve vývoji vojenské techniky (včetně přesahu do civilního sektoru) to nedokáže nikdy vykompenzovat.

Proto také v zásadě souhlasím s tou argumentací, která se snaží vyvrátit mýty o pokusech na zvířatech – a to minimálně proto, že zásadní lékařské objevy byly opravdu uskutečněny bez pokusů na zvířatech.

3 0
možnosti
JK

Naprosto souhlasím. Nemyslím si, že války jsou pro rozvoj nezbytné. Proto jsem napsal, že nějaký vývoj v souvislosti se zrůdnými učeními sice nastal, ale že byl vykoupen nesmírným utrpením, a to jsou naprosto nesouměřitelné věci. Myslím si, že pokrok za cenu utrpení je hodně špatná věc.

0 0
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS