Problém je v právní odpovědnosti. Zatímco léčitel - pokud zaviní smrt člověka svou "metodou" - se spolehlivě vyviní, lékař je popotahován po všech možných institucích - včetně té soudní - i za to, že nepodal včas nějakou tabletku.

Lékař nemůže používat metodu "non lege artis". Respektive může, ale první neúspěch a stížnost jej profesně zlikviduje.

Nikdo u nás nikomu nebrání, aby v rámci jakékoli léčby použil cokoli či vyhledal kohokoliv. Horší je, že k lékaři přicházejí nemocní po "léčbě" u léčitelů a náprava nemoci je x krát dražší, než by byla v počátečním stadiu. Společnost to samozřejmě zaplatí /je na to nárok, že/, léčitel, způsobivší onen problém, již inkasoval a jede dál.

Žádná cenzura není.

Ono to funguje i obráceně. Poté co pacient stojí společnost obrovské peníze za neužitečnou léčbu, musí si nakonec navzdory tomu, že mu stát "garantuje" bezplatné zdravotnictví, platit extra ze svého léčitele, který mu pomůže.

Tzv. "nezávislá" média neinformují ani o běžných úspěších na poli alternativní medicíny. Natož o oblasti duchovních léčení a hlavně - prokázaných vyléčení! Máte pravdu, byla by sama proti sobě, vlastně proti svým inzerentům, mecenášům. Mezi nimi hlavní je farmacprůmysl, víte? A ten z důvodu svých závratných zisků nikdy nedovolí, aby se vyléčení zvrtlo na jednoduché, nenákladné metody. Pan Břetislav Kafka z Červeného Kostelce léčil jen obyčejnou vodou, kdo o tom dnes něco ví? Kdo o tom píše, vysílá v televizi, o jeho prokazatelných uzdraveních? Více taky viz na http://www.bruno-groening.org. A nejedná se o humbuk, dřívější uzdravení jsou zdokumentována filmem, tiskem. Nynější uzdravení dokonce dobrozdáními od lékařů, kteří kroutí hlavou nad mizejícími nádory, nápravou závadného zdravotního stavu bez chirurgického zásahu.

Obyčejnou vodou léčil už Vincenz Priessnitz. Břetislav Kafka z Červeného Kostelce a jeho léčitelství bylo založeno především na hypnotických, sugestivních a autosugestivních metodách a přestože měl úspěchy, tak tyto postupy jsou málo přenosné. Nicméně tyto postupy se v medicíně také využívají.

Myslíte si, že když v novinách či na jejich webových stránkách inzerují firmy farmaceutického průmyslu, nemohou tato média uveřejňovat články o nějakých úspěších léčitelů, protože by významně ubyli zákazníci pro medikamenty, které tyto firmy vyrábějí? Pokud si to skutečně myslíte, tak je to naivní představa. Zkusil jste si někdy zjistit, jaký podíl mají veškeré informace o léčebných postupech a úspěších všech druhů medicíny na celkové roční informační produkci kteréhokoli mainstreamového média? Kdybyste si s tím dal tu práci, zjistil byste, že je to naprosto marginální záležitost. Tato média přinášejí informace z oblasti medicíny a léčení všeho druhu jenom tehdy, když mají dojem, že je to naprostá bomba či trhák. A o zdravotnictví jako takovém informují především z hlediska jeho problémů a průšvihů.

Aby se léčení a vyléčení "zvrtlo" z větší části na jednoduché a nenákladné metody, to opravdu nehrozí. Prostě je to tak, že pouze sem tam nějaký léčitel dosáhne jakýchsi dílčích úspěchů a minimum z těch úspěšných léčitelů dokáže své postupy standardizovat tak, aby byly úspěšné u rozhodujícího procenta pacientů. Metody těch, kteří to dokázali, se pak také využívají v klasické moderní medicíně. To je ta spolupráce třeba zahraničních nemocnic (i některých našich) s léčiteli. Nicméně to neznamená, že každý, kdo se prohlásí za léčitele, také léčitelem je.

V tom podstatném máte pravdu. Nejde o cenzuru. Každý si vybírá, o čem chce informovat. Periodik o alternativní medicíně je víc než dost a nikdo je nezakazuje.

Přesně tak.

Dotaz: jak je to v ostatních zemích? Četl jsem, že ve VB běžně spolupracují v nemocnicích lékaři s léčiteli. Pokud si to pacient přeje, proč mu nepřizvat léčitele. Posílí to jeho víru v uzdravení a ta jak známo v mnoha případech funguje i u nemocí s velmi špatnou prognózou.

Nevím, jek je to ve VB nebo jinde, ale myslím si, že ani u nás "normální" lékaři nezakazují svým pacientům, aby se obraceli na léčitele, když dotyčný pacient věří, že mu to pomáhá. Podle mého jde vždy o to, o jakou jde nemoc, o její závažnost a o to, zda postupy lékaře a léčitele nejdou přímo proti sobě, takže se účinky obou postupů buď negují nebo v horším případě způsobí, že škodí oba postupy, lékařský i léčitelský.

Jen pokračoval trend jednostranné kampaně proti léčitelům, kdy jsou sbírány a publikovány pouze negativní zkušenosti s léčiteli, zatímco o těch pozitivních se stále jen mlčí.

Zdroj: http://bajnar.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=576569

Když procházím knihy, či články zde na webu léčitelů, vždy jsou, jako uváděny příklady, kdy to pomohlo. Dosud jsem se ale nesetkal s tím, že by byl uváděn případ, kdy to nepomohlo.

Také si myslím, že se žádná zvláštní kampaň proti léčitelům nevede.

Dobrý den,

Dovolte několik poznámek k Vašemu článku.

1. Ve svém článku na který reagujete jsem uvedl odkaz na tiskovou konferenci, na které Tomáš Pfeiffer prezentoval ne primárně Biotroniku, ale především problematiku Alternativní medicíny ve světě. Na straně http://www.dub.cz jsou poměrně podrobné informace o tomto tématu. A je na každém čtenáři, aby posoudil, zda tyto informace jsou převratné, či nikoliv.

Na Výše uvedených stránkách jsou i naprosto veřejně a transparentně další informace, mimo jiné i o 38 registrované náboženské společnosti Společenství Josefa Zezulky, jak se o tom zmiňuje autor.

2. Bezesporu, že mezi léčiteli působí lidé, kteří pacientům škodí. Jen proto, ale přece šmahem vše nebudeme zakazovat? Tedy by bylo dobré udělat vědecký nestranný výzkum těchto metod a pak zařadit spolupráci mezi lékaři a léčiteli tam, kde to bude v zájmu pacientů.

2. A proč tedy už dávno nezkoumáte?