Rouzumím tomu, jak byl článek myšlený, zaujal mě. Kolik českých příznivců Dalajlámy by ve vyhrocené životní situaci pomohlo bližnímu svému? Nemyslím teoreticky. Ve skutečnosti. Bývá je jednodušší o pomoci mluvit, než konat. Zrovna včera jsem viděla reportáž o Ceně Michala Velíška za statečnost. Kdo z nominovaných je příznivcem Dalajlamy nevím, ale v tu správnou chvíli dokázali skutečně pomoci...

Stejně jakoby se zachovali příznivci čehokoliv (třeba spolku pro ochranu psů). Názory čeho jsme příznivci nelze takto buď vyzdvihovat, nebo démonizovat. Je v tom vždy lidský faktor a morální profil dotyčného jak se zachová. To lidé často, přehlížejí a případné selhaní dotyčného pohodlně svádějí na tu či onu filozofii, či zájmovou činnost, kterou zastává, že ta je škodlivá.

Jinak článek výborný!

Děkuji. Pomoc nebo lidské selhání nemá podle mého názoru mnoho společného s filozofií, kterou člověk zastává.

Je to tak, být teoretickým humanistou a hovořit o potřebě pomoci je snadné. Skutečně pomáhat je mnohem obtížnější. Netroufám si ale posuzovat, kdo z příznivců dalajlámy by dokázal bližnímu pomoci, ale ta otázka mě také napadla.

Děkuji.