Kryl je pro mne tak trochu "prokletý" básník. Jeho písničky jsem znala mnohem dříve než protagonistu samotného. Pak mne dost zaskočil tím svým permanentně naštvaným postojem tak záhy po revoluci. Skoro jsem na něj byla naštvaná i já: on si žil někde v "pohodlí" v exilu, zatímco my jsme si tady "užívali" normalizaci a pak když jsme se i my začali pokoušet o "kapitalismus", kritizoval, co mohl. Takhle černobílé to asi nebylo, možná že opravdu trochu předvídal, kam bude tahle společnost směřovat. V některých věcech jsem ho lidsky úplně nepochopila, asi nemám šanci ho úplně pochopit - v roce 68 jsem ještě nebyla na světě, nedokážu posoudit jeho roli při Pražském jaru, v 89 se opět stal na chvíli symbolem, ale jak známo: nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

Tak jako tak, jako básníka a interpreta naléhavých sdělení si Kryla dost cením. Díky za zajímavý článek.

Já jsem v roce 1968 poprvé slyšel jeho "Bratříčka", tedy jako desku a bylo to pro mě a pro mé kamarády úžasnou posilou. Vyjadřoval, co jsme cítili a dělal to úžasně. A pak začaly ústrky režimu vůči němu až po emigraci. Věřte, že mu moc jiného nezbývalo, než emigrovat. A později jsem ho roky poslouchal na Svobodné Evropě. Měl jsem ruský tranzistorák, kde se dala najít vždycky jedna nerušená frekvence, pak ji najednou začali rušit a já musel hledat jinou.

Myslím si, že v roce 1989 nebyl příliš připraven na to stát se symbolem. On vůbec nebyl připraven na to, aby byl veřejně a všeobecně oslavován. Co takhle jezdil po světě a vystupoval pro krajany a jiné emigranty, to ano, ale na to, co ho čekalo po listopadu 1989 ne. Také jsem si myslel, že z něj pak mluvila jistá ukřivděnost a že ho mrzí, že ztratil jasného nepřítele. On ale znal, jak to chodí na Západě a věděl, že ti, co se předvádějí jako velcí demokraté, sledují něco jiného, odtud to vizionářství. Kdyby ale lidi poslouchali, co říkal a nesnažili se ho rozmělnit, nemohli by dopustit, aby tady například oficiálně a veřejně působili komunisté. Ti totiž devastují neskutečně politickou scénu a jen jejich vinou mohlo vyrůst takové hnutí, jako je Ano. Mohu vám vysvětlit, jak to myslím a proč si to myslím, ale to by bylo na delší psaní.

Takže asi tak a děkuji.

K tomu ANO. Nejdříve bralo hlasy pravici, tedy bylo produktem zklamání z politiky ODS a TOP09.

Bezprostředně ano. jenže pokud je v parlamentu extrémistická totalitní strana, s kterou se tak či onak stýkají pravicoví i levicoví politici (paktují se), tak je to velice znevěrohodňuje, a tak vznikne jiná vůdcovská strana. Tím neříkám, že si takzvaná pravice, ODS a TOP 09, nezavinila špatnou politikou svůj pád sama. Vedle totalitní strany v parlamentu, o jejichž podporu při různých hlasováních se musejí ostatní strany ucházet a zároveň se od ní snaží distancovat, nemůže vyrůst ani skutečná demokratická levice ani pravice. A pak se zákonitě objeví strana bez minulosti, která hlásá, že dá všechno do pořádku. To, že v té době vládla zrovna pravice, není podstatné.