Tento článek má hlavu a patu. Karma.

Ono s těmi kulturními kořeny je to trochu jako s kořeny lípy - je jich spousta a některé jsou holt silnější a jiné slabší

V každém případě díky za připomenutí antiky. Ona islám nezažila, takže nemá možnost se vůči němu tak úspěšně vymezit jako třeba křesťanství, ale k těm významným kořenům určitě patří.

Antika jistě patří k významným kořenům. Já jsem chtěl ale v textu naznačit, že pro běžné lidi to v podstatě nic neznamená. Pokud si laik přečte kteroukoli stať třeba o antických duchovních a kulturních kořenech evropské civilizace, brzy se v tom ztratí. Když navíc uvážíme, že antika byla po pádu Říma na dlouhá staletí v podstatě zapomenuta (ona to sice není tak úplně pravda, protože třeba sv. Augustin na myšlenky z antiky navazoval, ale ten jejich původ příliš nepřipomínal) a začala ji objevoval znovu až renezance, pak my máme obraz antického světa už velice zprostředkovaný.

U nás se často tvrdí, že k duchovním kořenům Evropy patří Cyril a Metoděj. Ale co o nich kdo ví, kromě toho, že třeba navštěvuje cyrilo-metodějské slavnosti? Anebo Velká Morava. Tam má prý naše kultura původ a přitom se o ní neví téměř nic. Málo o tom, jak vlastně vznikla a téměř nic, jak zanikla a co následovalo potom.

Pokud jsou kořeny evropské kultury židovsko-křesťanské, o co se zasloužili čtyři církevní otcové? Až dosud jsem se naivně domníval a pánové Třeštík a Floss mě učili, že o syntézu židovské (křesťanské) a antické kultury.

A co jste tímto příspěvkem chtěl jako sdělit? Pokud jste si všiml, tak již v perexu uvádím, že můj text není úvahou o tom, jaké jsou kořeny naší současné evropské civilizace či kultury. Ale vy máte úžasnou schopnost vyjadřovat se k tomu, co není tématem textu, čili být mimo mísu. Kromě toho "kořeny kultury" a "kultura" nejsou totožné pojmy.

Ač opět ,,cosi"Možná spíše kořeny kontra kořeny více různých stromů, ač v základu stromů téhož druhu. Též ovšem může jít o kořeny téhož stromu, na který přirozeným vývojem byly místně ,,naroubovány" různé odrůdy. Máme na zahradě strom, hrušku se třemi druhy hrušek, tedy téhož ovoce, ač každé má svá specifikaOvšem, současní ,,sadaři" do toho zavádějí značný binec, s cílem vypěstovat ,,cosi" zcela nového. Ovšem hybrid může dopadnout všelijak, že

P.S.: Nechci oponovat Vašemu článku, spíše naopak. Jen jsem uvedl možný náhled ,,z více úhlů" i s příkladem, jistě i s trochou nadsázky. O té hrušce nelžu

Fráze o křesťansko.-židovské kultuře a našich kořenech v ní jsou vskutku trochu nadnesené, stačilo by asi konstatovat, že křesťanství vzešlo z judaismu a pak na evropském kontinentu dominovalo. Současná kultura a ideály jsou, jak píšete, v zásadě nové a stále čerpají z mnoha zdrojů. S trochou nadsázky bych řekl, že mobilní aplikace ovlivňují naši aktuální kulturu více než Rousseau a skutečnost, že se nemá krást a souložit s manželkou souseda není nic, na co by mělo křesťanství či židovství nějaký patent.Trochu jiné je to s právním systémem, ten má svůj reálný vzor v římském právu. a od náboženského práva se zásadně liší. Multikulturalismus je z mého pohledu něco zcela přirozeného, co v našem propojeném světě automaticky přijímáme. Pouze je velmi specifické, co příslušný stav právě ovlivňuje nebo se ovlivnit snaží.Ve svém dětství ( před nedávnými cca 40 lety) jsem žil v jistém smyslu jiném světě, který je tak odlišný od současnosti, jako naše současnost od současnosti saudskoarabské. Přijde mi pak docela logické cítit nechuť k tomu systému saudskoarabskému (nebo třeba jenom k americkému, abych zbytečně nepřeháněl) , stejně jako k našemu v sedmdesátých letech.

To záleží na tom, co vnímáte pod pojmem multikulturalismus? Jestli pouhé stýkání (soužití) kultur, například existenci muslimských komunit v různých evropských zemích, tak je to vskutku přirozené. Pokud se ale multikulturalismus stává ideologií, která si osobuje právo do značné míry předepisovat, jak přistupovat k různým jevům a událostem, a to navíc v období střetu dvou civilizací, pak je podle mého nutné multikulturalismus odmítnout a postavit se na obranu našich základních hodnot. Římské právo je určitě vzorem pro současné evropské právní systémy, ale není jejich jediným zdrojem. Jinak s vámi souhlasím.

Evropa je skutečně dnes ve schizofrenní situaci. Má ustanovené zákony, které odráží určité hlavní kulturní a sociální hodnoty, ke kterým jsme dospěli, a to bez ohledu na to, odkud nebo z jaké kultury se sem dostaly (např. zmiňovaná rovnoprávnost všech lidí). Zároveň hlásáme toleranci vůči jiným kulturám, náboženstvím apod. Pokud se ale objeví něco legislativně nekompatibilního, a zároveň to má charakter náboženství nebo znaku jiné kultury, např. Islám, máme problém. Pokud necháme muslima chovat se přesně tak jak on požaduje podle svého přesvědčení a kulturních zvyků, začne docházet k porušování řady psaných i nepsaných evropských zákonů. Pokud budeme trvat na tom, aby se muslim choval přesně podle evropských zákonů, tak se z něho stane prakticky poloviční muslim, a tedy z jejich pohledu "odpadlík od víry". (muslim, který by prosazoval monogamii, rovnoprávnost žen, rovnoprávnost všech náboženství a kultur včetně Židů, šíitů/sunnitů, ateistů, který by se nemodlil 5x denně směrem k Mecce, neřešil Ramadán, vepřové maso, nestavěl mešity, nechtěl imáma vyřvávat v 5 ráno z věže, nechtěl, aby se jeho manželka zahalovala do pytle, ale prosazoval normální evropský oděv, učil se ve škole historii Evropy a ne historii Alláha apod., se stává téměř křesťanem...). Přitom dodržování zákonů musí být vyžadováno od všech obyvatel, jinak přijde chaos, pokud ale vyžadování dodržování zákona je samo osobě porušováním zákona (ve vztahu k menšinám a náboženstvím), tak co potom? Pokud nechceme anarchii, nedá se dělat nic jiného, než prohlásit zákony nad náboženství nebo externí kulturu, a požadovat přizpůsobení, nebo odchod...

Ta schizofrenní situace je zřejmá a popsal jste ji bezvadně. Mám jedině snad výhradu k tomu, že z minaretu vyřvává muezzin a ne imám.

Kořeny Evropy. Záleží na tom, které geografické části a v které době. Například moji prarodiče žijící v Čechách, katolické výchovy, prostí zemědělci, o antické nebo židovské kultuře nic nevěděli. O Židech samozřejmě věděli z Bible čili z kázání v kostele, že ukřižovali Krista Pána atd. A že by židé tíhnou k obchodu. To věděl tehdy každý. Židé žili i na vsi a nebyli tam boháči. Prarodiče se narodili na počátku 20.století. Židovskou kulturu považovali Evropani pravděpodobně vždy za cizí element, změnilo se to až s holocaustem, kdy se chytli za nos. A islám byl nebezpečný cizorodý prvek - všichni přece věděli ze školy, že muslimové chtěli dobýt Vídeň. A antika? Tu brali na vědomí lidé vzdělanější, kteří museli na střední škole a vysoké biflovat dějiny Říma či starého Řecka a učit se starořečtinu a latinu. Normální lidi věděli o antickém umění či antické vědě kulové. Vše se ovšem vyvíjí. Nicméně, když se ohlížíme po kořenech, nebo se je snažíme vykopat, jde vždy o to, co nás z těch kořenů zajímá dnes. během staletí se to neustále měnilo.

Ano, něco v tom smyslu jsem v textu naznačoval.