Děkuji vám.

Protože nedokážu změnit svět, tančím. Život je krátký.

To není špatná filozofie,

Opět díky za zajímavé téma.

Já bych řekl, že lidi trochu podceňujete. Správně píšete, že velkou pozornost má třeba téma: "jestli svět vznikl velkým třeskem nebo jej stvořilo slovo". Podle Vás podobné otázky náležejí do kategorie věcí, "jejichž jádrům lidé nerozumí a nemohou je ovlivnit ani změnit" a dokonce "do kterých lidem nic není". Vy to komentujte slovy, že "o tom se dá rozumovat, jéje". Jenže ono nejde jen o to, že se o tom dá rozumovat. To jsou totiž zásadní otázky, které se týkají lidského života a jeho smyslu. Jen málokdo o nich nepřemýšlí. Jsme výsledkem plánovaného záměru a nebo jsme výsledkem slepé náhody? To, že těmto otázkám nemusíme do detailu rozumět, neznamená, že se nás netýkají, nebo dokonce, že nám do nich nic není. To, že některé skutečnosti nemůžeme změnit, neznamená, že nemohou změnit nás. A o to hlavně jde. To, čemu ve svém životě uvěříme, zásadně ovlivní celý náš život.

Píšete o tom, jestli nejsme jako ti tančící cestující na Titaniku: Bible ve shodě s tímto přirovnáním líčí příchod apokalyptického dramatu konce věků takto: "Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noeho: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky..."

Podle Vás to s "nebezpečími, co nám hrozí, nebude až tak horké a divoké". Podle Bible si přesně tohle budou říkat lidé těsně před tím, než to přijde. Cituji Bibli: "Sami přece dobře víte, že den Páně přijde, jako přichází zloděj v noci. Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou. Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj."

To, že svět již celé věky žije na pomyslném Titaniku, neznamená, že je to v pořádku. Dříve alespoň lidé nevlastnili prostředky na zničení celé planety, ale dnes už to neplatí.

Přemýšlel jsem o tomto vašem příspěvku důkladně, abych pochopil, v čem tkví naše nedorozumění, respektive co způsobuje, že textům tohoto typu vůbec nerozumíte. Tento text je fejetonem a porozumět tomu, co sděluje, můžete jedině tehdy, pokud ho budete brát jako fejeton. Asi ani teď nevíte, co mám na mysli. Nemá naprosto žádný význam fejeton rozebrat na části a pak ty části konfrontovat s jinými texty, například s biblí. To je stejné, jako byste rozflákal hrnek a následně se chtěl napít třeba ze samotného dna bez stěn nebo z ouška. To zkrátka nejde. Ve fejetonu totiž je leccos míněno ironicky, obrazně, a ty jednotlivé obrazy dávají smysl jen tenkrát, pokud je vnímáte v souvislosti s ostatními obrazy a z těch souvislostí vyplyne také smysl celého textu a třeba také to, co je na něm ironické a co ne.

Představa, že ctižádostí například tohoto mého textu bylo nabádat lidi, aby se nezajímali o to, jak dejme tomu vznikl svět a aby o tom nerozumovali, když to nemohou ovlivnit ani změnit, je legrační. O to přece vůbec nešlo. Nejednalo se ani o to, aby se nestarali, co dělá Gott a jak hrála Sparta a nechodili na fotbal...

Nemá smysl také posuzovat, jestli je či není v pořádku, že lidé žijí celé věky na pomyslném Titaniku. To nám říká akorát, že lidská existence a život jako takový na této planetě není ničím stabilním a neměnným. Lidé nemohou zničit planetu jako těleso, snad jen život na ni. A i kdyby to dokázali, zničí nepatrnou částici vesmíru, nekonečně menší, než když si vyrvete živou buňku z těla. No a jestli to udělají, nebylo to snad božím záměrem? Když tedy tvrdíte, že bůh stvořil vše, je všemocný a vševědoucí...

Výborně napsané. Teď jsem v jedné knize o netradiční sociologii četla, že současnou dobu označují někteří sociologové jako "macdonalizovanou". Myslím, že je to naprosto výstižné. Chtěla jsem k tomu něco napsat na svůj blog, ale pak jsem to vyhodnotila v podstatě tak, jak píšete vy ve svém textu. Koho zajímají "poučovací či filozofující" články? Minimum lidí. A jak to není z těch kategorií, které jste uvedl ve svém textu, text více méně propadne. Asi je lepší dát tu energii někam jinam. Třeba právě na přečtení nějaké hezké knížky

Filosofující nebo jinak zaměřený text i poučný, má smysl, když je dobře napsán. Karma ani čtenost není důležitá, podstatné je zaujmout okruh lidí, které témata zajímají.

Mnohé články typu, o kterém se oba zmiňujete, jsou tak nudné, že jsou až nečitelné a pokud dotyčný není zrovna Heidegger nebo Husserl, tak se čtenáři nechce tu myšlenku pracně hledat.

Já si myslím, že s poezií a literaturou to bude ještě trochu jinak. U obého se musí přemýšlet a musíte přeci jen mít jakousi představivost, některé texty i myšlenky jsou i složitější, často je potřeba nějakého vzdělání. To je námaha.

Na nekonečný seriál můžete čučet a nemyslet si nic. S jídlem je to taky na pováženou. Moje obě babičky často řešily co do hrnce. Jídlo mě baví, píšu i kuchařky, takové obyčejné, ale mám pocit, že dnes je všechno věda. Těhotenství, porod, výchova dětí, výživa, pěstování těla, pěstování ducha je ale spíše k smíchu. Kdekdo ví jakou má mít tepovou frekvenci, kolik gramů čeho může před a po výkonu, ale jak časovat "býti" v podmiňovacím způsobu neumí skoro nikdo. Když poukážete na strašnou češtinu, leckdo vás označí za hnidopicha. Kultura je všeobecně na obtíž.

Naštěstí máme ještě knihy, teď jsem si nakoupila v antikvariátu, nějaké paměti a životopisy, skvělé čtení. Možná, že bude lepší, když najdete můj mail, není to tak těžké a občas si napíšeme, abychom neplevelili diskuse.

S tou literaturou je to tak, jak píšete. U ní je třeba přemýšlet (sice ne u každé) a to je námaha, jak jste zmínila, a kromě toho to mnozí lidé neumějí. Myslím skutečně přemýšlet. Takové přemýšlení se dá odlišit od přemýšlení, co si dám na večeři, že výsledkem je vždycky aspoň malinký kousek poznání (obecného).

Jídlo je samozřejmě z podstaty pro každého zajímavé téma, ale je toho už nějak moc. Jak píšete v druhém odstavci o pravopisu a češtině, napadla mě jedna věc.Lidé rádi přemýšlejí o tématech a disciplínách, v nichž nelze tak snadno odhalit, jestli problematice člověk rozumí nebo ne. Může pak chybnou úvahou dojít k nesprávnému závěru a šířit ho dál, aniž by se mu dalo jednoznačně dokázat, že se mýlí. O matematice nebo fyzice příliš lidí nerozumuje. A s pravopisem je to vlastně stejné. Ten buď člověk umí, nebo ne. Když ho neumí, řeší to tak, že tvrdí, že to není podstatné, důležité jsou myšlenky.

Ale jo. Včetně závěruNakonec, tu ,,chléb a hry", tu ,,kanóny a máslo". Tak nějak ,,furt a porád" Jen to proč a nač, to uniká. A že se o to mnozí starají. A fest, aby to proč a nač unikalo. Kdo se dnes zabývá tím, že EU ekonomicky již deset let stagnuje. Natož proč, že. Jen sem tam zmínka. I o dalším poklesu, a nejen v důsedku ,,brexitu". Ale to neovlivníme. Navíc, zatím se to u nás neprojevuje na každodenním životu lidí. Zatím. TAk hezkou neděli Raději. S přáním i pro ty další. A nejen neděle

Proč a nač - to je ta otázka.