Zajímavý článek, určitě stojí za zamyšlení. Na druhou stranu bych se přikláněla ke zdravému selskému rozumu a s ním se pojící zlatou střední cestou. Myslím, že ani jeden z extrémů není pro normálního člověka to pravé. Dneska mě zaujal článek nějakého finančního poradce, který radí horníkům z OKD a nejen jim, jak šetřit. Možná to téma zpracuji

Žijeme v konzumní společnosti (nejen my, ale asi už i Papuánci). Moc lidem, kteří okázale pohrdají hmotnými statky, nevěřím. často je to z nouze ctnost nebo pokrytectví, případně obojí. Připomněl jste mi také takový můj fiktivní rozhovor z Františkem z Assisi na toto téma. Možná by stálo za to ho oprášit

To si myslím, že by stálo za to. Rád bych si to přečetl, jak jste to pojal.

Když to hodně zestručním, tak jste ve svém článku proti sobě postavil dvě hodnoty - materialismus proti poustevnictví. A velice správně jste oba póly přístupu k životu zhodnotil jako nepraktické krajnosti.

Naprosto přesně jste uvedl logický a morální pohled na tento problém: "Špatné a nemravné mohou být jen cesty a způsoby, jak se kdo k vlastnictví dostane, udržuje ho a rozmnožuje. Špatná je i adorace majetku a peněz jako prostředků k získání majetku a k rozmařilému a plýtvavému životnímu stylu, neboť naplňuje podstatu hříchu modloslužebnictví." Lépe se to dá jen těžko formulovat. Dokonce se při tom odvoláváte na starozákonní desatero. Už ale mnohem méně tento Váš názor koresponduje s Vaší kritikou křesťanství, protože to, co jste popsal, je faktické východisko křesťanství. V biblickém Novém zákoně je celá řada veršů, které to potvrzují. Můžeme začít už tím, že právě narozený Ježíšek dostal od mudrců z východu jako dary zlato, kadidlo a myrhu - nejvzácnější zboží tehdejšího světa. Dle různých náznaků z Bible víme, že Ježíšova tesařská dílna živila početnou rodinu a příbuzenstvo. Křesťanství není o adoraci bídy a rozhodně neobsahuje názor, který by chtěl z lidstva udělat sedm miliard poustevníků.

To, co charakterizuje naši dobu, a co je označováno jako konzumní společnost, je spíše jakási ztráta smyslu pro posvátno, postupná ztráta tvořivosti a podléhání různým kultům - kultu mládí, kultu krásy, kultu úspěšnosti, kultu sebeprezentace, kultu reklamy...

To, že se mnohé církve zpronevěřily a zpronevěřují svému morálnímu vzoru, není chyba toho morálního vzoru.

Až na to, že reklama je spíš nástrojem kultu konzumu, souhlasím. Pokud jde o křesťanství, kritizoval jsem hlavně slib věčného a blaženého života v království nebeském, k čemuž stačí, když člověk uvěří v Ježíše, tedy v to, že je bohem, který v těle člověka zemřel na kříži, aby vykoupil všechny lidi. Myslím, že jsem to takto napsal dost jednoznačně. A je nepochybné, že právě toto bylo církevní mocí zneužíváno k udržení lidu v pokoře. Na druhé straně to samozřejmě byla pro lidi naděje. Těch sedm miliard poustevníků byl jen absurdní obraz, abych ukázal, že život v čistém módu bytí není dnes možný a nedával jsem ho do souvislosti s křesťanstvím. Pokud to tak vyznělo, je to moje chyba a nešikovné vyjádření.

P.S.: ,,??...jak jednou přestaneš, je s tebou konec. Sesypou se na Tebe, jak... I čert dělá na jednu hromadu." (vynikající M.L. ve filmu ,,Výchova dívek v Čechách" podle románu M.W.)

Jasně, to je pravda. Viděl jsem to, ale tohle si nepamatuji. Díky za připomenutí.

Chybí vám tam poznatek, že odpovídající je mít to, na co si umím vydělat. Dnes každý chce mít všechno a chce to tak moc, že tomu podřizuje celý svůj život, tj. podvádí, šidí, okrádá. Do této kategorie patří i auta VW s neodpovídající spotřebou paliva, kurvítka, šmejdi, akceptování neurvalých příjmů politiků, členů správních rad, devastování krajiny za účelem zisku (včetně Babišovy řepky) doma i v chudých zemích a tisíce dalších nešvarů. Mít ano, ale do té míry, pokud to získám čestně

Řekl bych, že to mám implicitně obsaženo, že špatné a nemravné mohou být způsoby, jak se kdo k vlastnictví dostane... Jinak máte samozřejmě pravdu v tom, co píšete.

"Konzumní společnost" je prázdná floskule, dodnes nevím, co to je. Když lidé pracují, pak pochopitelně si z toho chtějí koupit to, co uznají za vhodné, dle svého uvažení a svobodné vůle. Někteří se tváří jako vševědoucí generální tajemníci a chtěli by druhým lidem určovat, co si smějí koupit či co smějí potřebovat. Těmto sociálním inženýrům by toho samozřejmě nikdo kecat nesměl, což je opět model starých známých totalitních a nefunkčních režimů. Je to celé nesmyls. Zdravý vztah k majetku vs. práce a úsilí je v naprostém pořádku a to i z křesťanského hlediska, kterému dvakrát moc nerozumíte, takže to laciné otírání se o něj je poněkud nadbytečné. Správnost liberálně tržní ekonomiky můžeme opřít o zmírňování utrpení u Matouše 25. "měl jsem hlad, dali jste mi jíst" atd... , což je křesťanská povinnost, přičemž s holou zádelí či vytváření bídy jen pro bídu, by šlo velmi těžko. Ano, někteří křesťané takto defektně smýšlí, ale to nic nemění na tom, že je třeba si Boží slovo řádně prostudovat a volit jisté optimum a nikoliv pomatené extrémy. Pro člověka je na světě všeho dost, Bůh tento svět stvořil pro člověka, problém není ani množství lidí, nýbrž v jejich mravnosti a morálce, neboť materiální bohatství se opírá o bohatství mravní, takže veškeré to zelené šílenství je jen uctívání stvoření místo Stvořitele. Jinak jsem vám zcela výjimečně dal tentokrát karmu.

Tentokrát s vámi souhlasím. Pokud jde o mé otírání se o křesťanství, tak vy zase nechcete rozumět, o co mi jde. A sice o zneužívání bible, které říkáte slovo boží, a křesťanských zásad a představ církví pro udržování lidí v porobě a k tomu, aby si takzvaní urození mohli bez vlastního přičinění, tedy paraziticky užívat bohatství pocházející z práce lidí. A to se po staletí dělo, to nemůžete popřít. A bylo by to zase (asi jinými formami, sofistikovanějšími), kdyby církev dostala příležitost. Vždyť to můžete vidět na tom, co se děje u nás kolem vracení majetku církvi. Bible nebible - tvrdý boj o majetek a tedy o prachy..