Vy sám uvažujete v módu "mít". A bohužel tenhle způsob uvažování předáváme mladým. Díky tomu dochází k drancování přírodních vyčerpatelných zdrojů. Drtivá většina chce "mít" a pokud možno čím dál víc. To je problém. Nikoliv porodnost.

V módu mít ostatně uvažuje v té či oné míře každý. Přivlastňovací reflex je vlastní už i úplně malým dětem (ale i jiným tvorům), a proto jedno z prvních slov, které si dítě osvojí, je "moje". Jde právě ale o tu míru. Myslím, že nikdo nežije v čistém módu být. Máte pravdu, že drtivá většina lidí chce mít stále víc a že je to problém. Ovšem i nadměrná porodnost v zaostalých oblastech je problémem jako "Ding an sich" a ne že ne. To jsou lehké počty. Uživit dvě děti je snazší než uživit sedm sedm dětí, což si lidé ve vyspělých zemích uvědomují, a proto porodnost omezují. Stejně tak, ale v naprosto odlišných rozměrech a důsledcích, je snazší uživit dvě miliardy lidí než uživit sedm miliard lidí. Jestli chcete tvrdit, že to samo o sobě nezvyšuje nároky na zdroje, tak to tvrďte, ale jakou hodnotu takové tvrzení má?

Pořízení si dítěte by asi vždy měla být trochu emocionální záležitost. Těžko při tom myslet na osud planety na jedné straně a na svoji kariéru a pohodlí na straně druhé. Asi jako ve všem je to věc úměry, která je aktuálně postavena na hlavu. lidé, kteří nevědí , co budou zítra jíst se množí jak na běžícím pásu a ti, kteří by uživili malou středoafrickou republiku si jimi nechtějí kazit pohodlný život.

To, co píšete v závěru, jsou samozřejmě extrémy. A pořízení dítěte by mělo být nejen emocionální, ale i jaksi přirozenou záležitostí. Pochopitelně jsou i lidé, kterým děti nic neříkají, a tak je nemají. Otázkou zůstává, jestli to takovému člověku v pozdějším věku nepřijde líto. Úměra je problematická. Kdy se ostatně lidé chovali úměrně? Jak jste psal o té Středoafrické republice, tak jsem si vzpomněl na jinou věc. Ochránci jihoamerického deštného pralesa v jedné chvíli pochopili, že nemá cenu vykládat dřevorubcům, kteří neví, jestli přežijí do příštího týdne, že vykácení pralesa bude mít pro planetu za třicet let závažné důsledky. Že oni mají zkrátka jinou perspektivu.

Zajímalo by mě tedy, jestli někdo někdy důkladně zkoumal, jak vnímají problém plození dětí jak na běžícím pásu lidé, kteří tak činí. Řada organizací se snaží zachraňovat jejich umírající děti, ale jde o to, zda ti lidé o takovou pomoc opravdu stojí?

,,Mít či nemít... děti? To je ta otázka!"

Příroda má své zákonitosti. Přizpůsobení se a ,,samoregulaci". Zpětnou vazbu. Zatím to funguje a jen člověk si představuje, že ,,to" ,,přečůrá"

Příroda má své zákonitosti, ale člověk je dost ovlivnil, či spíše narušil. Že jo? Když se nad tím zamyslíte, tak skutečnost, že lidé ve vyspělých zemích mají méně dětí a snaží se je co nejlépe zabezpečit, je vlastně jakousi obdobou přirozeného výběru - vytvoří jim lepší podmínky pro přežití a k další prosperitě.

Je otázkou, jestli to to lze charakterizovat tak, že se člověk snaží přírodu přečůrat? Člověk je součástí přírody a jedná tak, jak jedná a tím přírodu ovlivňuje, stejně jako jiné druhy a dohromady to má nějaké důsledky, na které zase člověk a jiné druhy musejí reagovat a tak pořád dál a dál...

Když se tradiční Evropané nereprodukují (ani katolický jih) tak je něco v nepořádku. Otázka je, zda to jde zvrátit či nikoliv. Ale Váš přístup - tak dovezeme cizince bůh ví odkud když nejsou našinci, je velmi jednostranný. Totáč stál za prd, ale vše bylo české. Maximálně se brblalo, že těch Slováků je v Praze už nějak moc. Opravdu svým dětem a vnukům nezávidím budoucnost, budou to mít hodně těžké.

Já jsem napsal dovezeme cizince? Nenapsal. To už jste si přizpůsobil moje vyjádření svému chápání.

K tomu přemnožení lidstva a poškozování životního prostředí dochází především v chudých rozvojových zemích. Že by nás měla spasit levná energie z řízené termonukleární reakce v průmyslovém měřítku? Už v šedesátých letech minulého století se uvádělo, že lidstvo zvládne řízenou termonukleární reakci do dvaceti let. To samé se říkalo i v létech sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých - "do dvaceti let". Teď se už podobná prognóza raději vůbec neuvádí.

Bohužel se na přemnožení podílíme např. opatřeními ke snížení dětské a kojenecké úmrtnosti. To je odvrácená tvář jistě bohulibé činnosti. Uvádí se to i u Arabů jako významný faktor - Sýrie, proti r.1958 kdy začal vládnout Karim Kásim je dnes Syřanů 3,5x víc. Jak byste uživil 35 milionů Čechů?