Píseň = šanson = Aznavour

21. 03. 2018 18:23:02
Chanson je píseň, šanson je žánr. Mám čtyřhvězdí nejlepších a nejslavnějších šansoniérů – Édith Piaf, Charles Aznavour, Gilbert Bècaud a Mireille Mathieu, podle roku narození – 1915, 1924, 1927 a 1946 – od nejstarší po nejmladší.

Piaf a Bècaud jsou dávno po smrti, Aznavour a Mathieu stále zpívají. Jestliže u teprve 71letého Slavíka z Avignonu, jak se přezdívalo Mireille Mathieu, to není nic mimořádného, sedmdesátiletých zpěváků vystupuje v současnosti poměrně dost, pak téměř čtyřiadevadesátiletých zpěváků mnoho není, vystupuje-li veřejně vůbec nějaký jiný podobně starý zpěvák – jako Charles Aznavour.

Než jsem absolvoval Aznavourův koncert v pražském Kongresovém centru, kde slavný šansoniér zazpíval své nejznámější písně 16. března 2018, měl jsem obavu, jaký bude. Považte – Edith Piaf, pro níž intenzivně pracoval, psal pro ni písňové texty i celé písničky, již v roce 1945 velmi pomohla tehdy jedenadvacetiletému Charlesi Aznavourovi k prvnímu americkému a kanadskému turné. To bylo těsně po druhé světové válce. Aznavour se definitivně osamostatnil o pět let později, když u nás začínal bolševický teror. Minula éra komunismu, skončila studená válka a Aznavour stále zpíval. Uplynulo dalších téměř třicet let a Aznavour zpívá pořád...

Charles Aznavour se narodil 22. května 1924 v Paříži jako Shahnour Varenagh Aznavourian coby syn arménských uprchlíků Míši a Kédar Aznavurjanových, jež se usídlili v Paříži asi rok před jeho narozením. Nyní má skoro 94 let, a zatímco u lidí podobného věku se obyčejně oceňuje už to, že jsou vůbec ještě na světě, Aznavour pořádá zahraniční turné a zpívá. A jak! Jeho poslední pražský koncert nepředstavoval určitě žádnou nostalgii, nebyl uspořádán ze sentimentu k slavné osobnosti. Aznavourovy písně stále oslovují, mají lidem co říct.

Šansony jsou písně o životě, o skutečném životě, vypráví se v nich o lásce i neštěstích, o radostech i hořkostech, o citech, vypráví se v nich o životě způsobem, že posluchač rozumí. A ti nejlepší šansoniéři umějí své písně o životě proměnit v život sám. Jak to dělají? Možná nejlepší odpověď na to dává píseň L'important c'est la rose, v které Gilbert Bècaud zpívá o různých těžkostech života, ale ty všechny mizí před kvetoucí růží – hlavně, že kvete růže.

Takových písní měli jednotliví šansoniéři řadu a ty nejlepší od původních interpretů přebírali další, například Mathieu od svého idolu Piaf. Od Bècauda připomenu ještě Quand il est mort le poete (Když umírá básník), od Edith Piaf Non, Je Ne Regrette Rien (Ničeho nelituji) a Milord, od Mireille Mathieu Santa Maria De La Mer, (Santa Maria na moři) La vie en rose (Růžový život, původně zpívala Edith Piaf).

Síla písní Charlese Aznavoura spočívá nejvíc v tom, že jim člověk rozumí, i když neumí žblebtnout v jazyku, kterým šansoniér právě zpívá. Ačkoli francouzsky nerozumím, když slyším z šansoniérových úst Tu T'laisses Aller (O sebe nedbáš), Non Je N'ai Rien Oublie (Ne, nic jsem nezapomněl), La Bohéme (Bohéma), Desormais (Příště), ale i další písně, vím přesně, o čem jsou, cítím to tak intenzivně, až mi naskakuje husí kůže.

Bylo tomu tak i v Kongresovém centru a čert ví, jestli za to může Aznavurův projev, nedomykavost jeho hlasivek, která způsobila chraplavost jeho charakteristického hlasu. Pochopitelně, že některé písně dostaly vzhledem ke zpěvákově věku jednoduší aranžmá, samozřejmě, že používal čtecí zařízení, určitě se Aznavour nepohyboval po jevišti už tak jistě, ale kdo by se o to staral, když zpíval a z jeho písní do nás vstupovala ta atmosféra sladké hořkosti, marnosti i naděje, láska i žal...

Nezajímal jsem se v té chvíli o to, že je Charles Aznavur šansoniér, zpěvák, písničkář, textař, herec, diplomat a podnikatel, že hrál či vystupoval v 60 filmech, že složil přes tisíc písní a prodal přes sto milionů hudebních nosičů. Myslel jsem na to, jak je zvláštní vidět a slyšet zpívat šansoniéra, kterého už desetiletí obdivuji, poprvé naživo v jeho skoro 94 letech. A vzpomněl jsem si na klip z roku 1966, v němž mladá štíhlá kráska Marta Kubišová zpívá v písni Depeše „...přijď dolů na náš dvůr, stůj tam jak sám Aznavour...“. Od natočení toho klipu uplynulo víc než půlstoletí a už tehdy byl legendou – Charles Aznavour.

Dovětek
Mám-li se přiznat, nejvíc se mi od Aznavoura líbí píseň Tu T'laisses Aller. Pod dojmem z ní jsem napsal něco jako písňový text nebo snad básničku. Tady je.

Asi má jediná
Skrylo se štěstí do stínu,
utopil jsem svou vidinu
a je to prapodivná věc,
že zůstala mi nakonec
jen jedna slza blýskavá,
to se tak často nestává,
že sentiment mě přemůže,
vzpomínky schovám do růže.
A než tvá ústa promluví,
zestárnu opět – to se ví
– o bůhví kolik dlouhých let,
však otočí se jednou svět
a najednou mám, proč – nevím,
radost, že se zas probouzím,
když tě vidím znovu se smát,
jsem s tebou rád,
jsem s tebou rád,
jsem s tebou rád.

A potom je tu hodina,
kterou každý proklíná,
a my se přesto smějeme,
protože náhle můžeme
být k sobě malý krůček blíž
a ty se vůbec nebojíš
– jak slza skane vteřina –
být má jediná,
má jediná...

Autor: Jaroslav Kvapil | středa 21.3.2018 18:23 | karma článku: 15.55 | přečteno: 495x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 6.49 | Přečteno: 184 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 11.27 | Přečteno: 309 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.84 | Přečteno: 345 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...