Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

Jiří Wolker, vynikající básník, tvůrce takzvané proletářské poezie a „duchovní otec“ (původně přerovské, pak pražské a nakonec brněnské) literární revue Host (do domu), kam přispívali snad všichni významnější prvorepublikoví umělci avantgardy, zemřel mladý a napsal si svůj vlastní epitaf. Je to tragicky smutné, úžasné čtyřverší: „Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět / a pro spravedlnost jeho šel se bít. / Dřív než moh´ srdce k boji vytasit, / zemřel – mlád dvacet čtyři let.“

V podstatě totéž se dá říct o Marii Kudeříkové, studentce za druhé světové války působící v domácím odboji, která skonala dokonce ve věku 22 let. Narodila se 24. března 1921 ve Vnorovech v hodonínském okrese, takže nedávno uplynulo 102 let od jejího narození. Zatímco však Jiří Wolker zemřel na tuberkulózu plic, tedy jeho boj a tvorbu ukončil osud, Marii Kudeříkovou popravili v Breslau (dnešní Vratislav v Polsku) němečtí nacisti po dlouhých a těžkých výsleších na vyšetřovnách gestapa v Brně i v Praze, při kterých Kudeříková téměř nepromluvila a nikoho neprozradila. 

Ve vyšetřovacích protokolech gestapa měla napsáno osvědčení největšího hrdinství „hartnäckiges schweigen“ – tvrdošíjné mlčení. Až 16. listopadu 1942 proběhl „soud“ ve věznici města Breslau, tehdejší původní součást „Třetí říše“. Soudu se tenkrát zúčastnili oba její rodiče. Marie Kudeříková byla odsouzena k trestu smrti stětím sekyrou. Po rozsudku byla čtyři měsíce v cele smrti. Poprava se konala v pátek 26. března v roce 1943 v 18.42 hodin, dva dny po jejích 22. narozeninách. Dnes si tedy připomínáme 80. výročí její hrdinské smrti. Není pochyb o tom, že Marie Kudeříková byla velmi statečná dívka a že zemřela skutečně hrdinskou smrtí.

Marie Kudeříková se dostala k odboji proti nacistům tak, že se ve Strážnici sblížila se svým spolužákem na gymnáziu Juliem Kramaričem. Ten se hlásil ke komunistickým a socialistickým ideálům a získal pro ně i Marii. Po maturitě v roce 1940 začala dojíždět na jazykovou školu do Veverské Bítyšky, kde se zapojila do odboje ve Svazu mladých, jenž byl napojen na podzemní I. ilegální Ústřední výbor KSČ. V Brně, kam se později přestěhovala, začala pro své schopnosti působit ve vedení Svazu. Tam se podílela na tisku a distribuci ilegálních letáků, převodu členů odboje a organizovala sabotážní akce, než ji 5. prosince 1941 ji zatklo gestapo.

V cele smrti napsala Marie Kudeříková 32 dopisů, v nichž rekapituluje svůj krátký život, který už mohla zachránit pouze milost. Dopisy pomohla vynést její kamarádka a jedna dozorkyně. Její dopisy z vězení vyšly roku 1961 knižně pod názvem „Zlomky života“. Hned po jejich zveřejnění začal pomýšlet režisér Jaromil Jireš na film o Marii Kudeříkové, který se roku 1972 dostal do kin pod názvem „…a pozdravuji vlaštovky“.

V dopisech i ve filmu se odráží Mariina „zatvrzelost“. Kvůli ní odmítla náboženskou víru svých rodičů, aby ji následně proměnila v pozoruhodnou statečnost, přičemž Marie ani při čekání na smrt neztratila svou dívčí naivitu a hravost. Díky tomu všemu učinili komunisté z Marie Kudeříkové ikonu svého odboje, ač Kudeříková jako členka mládežnické organizace vstoupila do komunistické strany teprve dva měsíce před svým zatčením. 

Šance k realizaci filmu se však objevila až po srpnu 1968, kdy i v barrandovském studiu nastoupilo normalizační vedení. Tenkrát Jirešovi hrozil vyhazov a zdánlivě konformní látkou o ikoně komunistického odboje se mohl zachránit. V samotném snímku však není odboj nijak ideově identifikován. Paradoxem je, že se dramaturgie snažila z filmu vytěsnit některé autentické citace z Mariiných dopisů. Na přání z ÚV KSČ se údajně zase měla vystřihnout slova „Neklesejte na mysli!“, protože prý mohla být vnímána jako poselství pro lidi v souvislosti s okupací ze srpna 1968.

Ve filmové dabázi FDB.cz se můžeme o filmu dočíst: „V dobovém kontextu začínající normalizace měl snímek parametry umělecké úlitby moci, dnes jej můžeme vnímat jako pokus o průnik do zjitřené mysli člověka na hraně bytí a nebytí. Na naléhavosti mozaiky emocionálních obrazů a situací, jak ji vystavěl režisér už ve scénáři, má zásluhu zejména lyrická i naturalisticky zkreslující kamera Jana Čuříka, asociativní střih Josefa Valušiaka a také hudba – nejen ta vznícená Fišerova, ale i folklorní a dobová. Magda Vášáryová ztvárnila titulní roli s věrohodnou oduševnělostí, zaskočenou odhodlaností i hrdou odevzdaností.“

Jedním z důvodů, proč jsem napsal text o statečné mladé ženě Marii Kudeříkové, je, že jsem na sociálních sítích dnes zaznamenal při příležitosti 80. výročí její smrti pokusy adorovat zločinný komunistický režim, s nímž ale Marie Kudeříková neměla fakticky nic společného, i když se hlásila ke komunistickým a socialistickým ideálům.

Rovněž z Vnorov jako Marie Kudeříková pochází její spolužák ve strážnickém gymnáziu, o rok mladší Pavel Zíbal, který se později stal římskokatolickým knězem. Od počátku své duchovní dráhy byl však pronásledovaný komunisty, následně uvězněný v lágru pro duchovní, který komunistický režim zřídil v klášteru Želiv u Jihlavy, a pak ještě v Hájku u Kladna. Po propuštění pracoval dvacet let jako traťový dělník, napsal knihu „Šéfe, znáte Želiv...?“, vytvořil absurdně obdivuhodný kříž z krumpáče podbijáku, bronzové sošky Ježíše Krista, polodrahokamu záhnědy, jejž našel ve štěrku, kterým se zasypává prostor kolem kolejí, a kovového německo-latinského nápisu „Arbeit macht frei per Jesum Christum. 

Až do své smrti se P. Pavel Zíbal věnoval duchovní službě v Domově důchodců (domě pro seniory) v Radkově Lhotě na Přerovsku. Muž, který zdědil jeho kříž, jej propůjčil jezuitům na expozici Martyrion – svědkové víry 20. století v podzemí baziliky slavného Velehradu. O tom všem ale napíšu až v příštím textu.

Autor: Jaroslav Kvapil | neděle 26.3.2023 13:56 | karma článku: 25,54 | přečteno: 693x
  • Další články autora

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma: 17,40 | Přečteno: 635x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma: 21,48 | Přečteno: 445x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma: 9,81 | Přečteno: 371x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?

Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.

17.3.2023 v 15:20 | Karma: 43,59 | Přečteno: 11579x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co je dobré pro Zemana a Babiše, musí být dobré i pro Pavla (polemika s Josefem Nožičkou)

Tak, jako každý smrtelník, chyby dělá i učitel Josef Nožička. Je to sice s podivem, protože učitelé by chyby dělat neměli, ale stane se. Například vydává své dojmy za chyby prezidenta Petra Pavla.

11.3.2023 v 11:56 | Karma: 34,11 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Malostranský zápisník: Ze tří žen zbyla ve vládě jedna, ale ta zase vydá za tři

28. dubna 2024

Premium Proč se opět nepovedla feminizace české vlády? Kdo je poslední vládní květinka, která když mluví,...

TOP 09 má na ministra pro vědu a výzkum čtyři kandidáty, řekl Válek

28. dubna 2024  12:58

Na ministra pro vědu a výzkum má TOP 09 podle místopředsedy strany a ministra zdravotnictví...

Železniční koridor mezi Ostravou a Slovenskem stál, vlak tam srazil člověka

28. dubna 2024  10:46,  aktualizováno  12:22

Nehoda v neděli dopoledne téměř dvě hodiny komplikovala provoz na hlavním železničním koridoru mezi...

Benda, Rouček, Dryml a další. Do europarlamentu kandidují známá jména

28. dubna 2024

Premium Nejen politickými proklamacemi a sliby lákají strany voliče. Součástí kampaní jsou i známé tváře....

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 651
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1022x
Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Seznam rubrik