Opravdu je u nás tolik naivních lidí?

3. 09. 2022 11:04:45
Blogerka Bohumila Truhlářová to zřejmě myslela dobře, když napsala, že „pravdu musíme společně hledat, nikdo na ni nemáme patent. Musíme diskutovat u kulatého stolu a hledat řešení, která lidi nerozdělují“.

V perexu citovaný výrok vlastně i dobře zní a působí, i když je ve skutečnosti nereálnou hloupostí. Avšak text Bohumily Truhlářové „Odborníci k veslu – ČR na 1. místě“ (zde) na podobných absurditách stojí. Pokusím se jej rozebrat a začnu hned tím „hledáním pravdy“. Hledat pravdu je sice pěkné, jde ale o to – o čem má být ta pravda? Obecně o životě a o světě? To je při řešení konkrétních problémů k ničemu.

A jakou pravdu bychom se měli snažit nalézt? Třeba tu objektivní, která je nezávislá na subjektu? Ta by se nelíbila nejspíš nikomu. Ani autorce ne, chce-li, aby Česká republika byla na prvním místě. Objektivně je totiž Česko na prvním místě v máločem, a když už je, tak většinou jen dočasně. A právě proto musíme brát ohled na okolní svět, jelikož se bez něj neobejdeme, a kdybychom se obešli, stejně nás ten svět „nenechá na pokoji“.

Fakticky jsou jakékoli konference o společném hledání pravdy absurdní. Přidržím-li se pojetí paní Truhlářové – kdo by měl diskutovat u onoho kulatého stolu? Například všichni občané ČR a volebním právem? Nebo snad i děti? Každopádně by to byl šílený mumraj, a kromě toho tak velké kulaté stoly nejsou. Nebo by to měli být ti „odborníci s vysokým odborným a současně i mravním kreditem“, o kterých autorka píše? Ti by nám totiž podle ní měli vládnout místo „stranických panáků“, protože ti by prý „žili své postavení ve funkcích vykonávaných jakožto služba lidem“.

I kdyby se dalo věřit tomu, že by zmínění „odborníci“ vykonávali své funkce jako službu lidem, kdo by měl rozhodovat, kteří lidé to jsou? Zřejmě celý národ. Avšak právě to se děje formou voleb. Nebo snad zná autorka lepší způsob, než jsou volby? Přímou demokracii? Jenže rozhodovat o všem na úrovni státu v referendech je technicky a finančně neúnosné, nepraktické a byl by to podobný mumraj, jako bychom všichni každou chvíli seděli u obrovského kulatého stolu.

Možná by stačilo, aby paní Truhlářová nevnímala politiky, kteří tvoří parlament a vládu, jako vládce a vrchnost. (Tento pojem zde razí například blogerka Kateřina Lhotská, avšak u ní se nejedná o naivitu, nýbrž o záměrné zkreslování skutečnosti.) Ač se totiž někteří politici jako vrchnost snažili a snaží chovat, jsou pouhými zvolenými zástupci svých voličů, ježto máme zastupitelskou demokracii. Kdo je vlastně odborník na politiku? Odbornost a profese politik neexistuje. Jsou politologové, ale to jsou „vykladači“ politiky, nikoli politici.

Pak tu máme „hledání řešení, která lidi nerozdělují“, jak je navrhuje Bohumila Truhlářová. Jde o to, jestli má autorka na mysli řešení konkrétních problémů nebo rozporů. Problémy jistě existují a jsou různě zaměření lidé či skupiny, jež se domnívají, že jejich řešení znají, avšak ona jednotlivá řešení jsou rozporná. Jedná-li o rozpory neantagonistické, jaké jsou třeba v případech problémů týkajících se vybudování kanalizace či chodníku v obci, jistě se dají najít řešení, jež nebudou lidi rozdělovat.

Pokud jde ale o rozpory antagonistické, hledání nerozdělujících řešení je téměř či úplně nemožné, protože jde o nesmiřitelné protiklady. Třeba mně je odporný nacionalismus, k jakému ovšem inklinuje paní Truhlářová – viz „ČR na prvním místě“. Považuji jej za krátkozraký pohled z žabí perspektivy, který vede v konečném důsledku ke katastrofě, o kterých jsou příkladů plné dějiny (nejvýraznější: nacistické Německo, současné Rusko).

Potíž je zřejmě v tom, že je Bohumila Truhlářová až neskutečně naivní (aspoň doufám, že jenom naivní). K tomu názoru mě vede například verzálkami napsaná výzva v článku: „Je čas se probudit a určit národní zájmy.“ (Já tento nesmysl křičet velkými písmeny nebudu.) Myslí si snad autorka, že všichni, kteří se nedívají na realitu kolem sebe jejíma očima, spí? A co přesně jsou ony „národní zájmy“? Měly by se o tom do nekonečna dohadovat obě komory parlamentu a stejně se ničeho nedobrat? Či by se mělo uspořádat referendum o tom, co jsou národní zájmy? Nebo snad by si měl národ kvůli tomu sednout ke kulatému stolu?

Kromě toho výzva k probuzení evokuje název ilustrovaného časopisu „Probuďte se!“ vydávaného společností „Strážná věž“, kterážto organizace jedná ve prospěch Svědků Jehovových. A přesně tak, jako to činí jehovisté, se mi jeví argumentace paní Truhlářové.

Korunu svému textu nasadila autorka v jeho závěru, kde píše, že „až budeme umírat, nebudeme se zodpovídat z toho, jací byli lidé kolem, skládat účty budeme ze své zodpovědnosti za své kroky životem“. To by mě fakt zajímalo, kdy a komu se zodpovídá a jaké účty skládá třeba ten, který havaruje v autě a je na místě mrtev? Nebo jak se zodpovídá člověk, který se narodí jako mentálně retardovaný? To jsou ale otázky pro jiný článek.

Napsal jsem Bohumile Truhlářové do diskuse, že je její text naivní a hloupoučký, až to děsí. Ještě víc mě ale děsí, jakou nabírá karmu. Snad je to jen optický klam vznikající v této bublině, protože představa masy takto naivních lidí je přímo hrůzostrašná. Pan Josef Bárta 70286 napsal do diskuse: „Tak tohle je pozvánka na dnešní demonstraci.“ Ačkoli se zmíněným blogerem většinou nesouhlasím, v tomto případě mám podobný názor jako on.

Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 3.9.2022 11:04 | karma článku: 21.28 | přečteno: 1105x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 392 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 296 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 515 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...