Dělá lidi vzdělání lepšími? aneb Filosofové smilování nezaslouží
Tady na blogu se o něco v tom smyslu pokusil Jan Lněnička v článku „Dělá z nás to, že máme znalosti, lepší lidi?“ (zde) Autor v něm předně libovolně zaměňuje pojmy znalosti a vzdělání, které nejsou synonymní, a je otázka, zda to dělá záměrně, aby čtenáře spletl, nebo jsou ty záměny důsledkem jeho neznalosti. Vzdělání ani znalosti z nikoho lepšího člověka nedělají, ale nečiní z něj ani člověka horšího. Vzdělání jedince a jeho lidské kvality spolu nesouvisí. A co vlastně znamená být dobrým, respektive lepším člověkem? To nikdo nemůže definovat.
Samozřejmě rozumím tomu, proč komunisté potřebovali ponížit, zbavit vlivu, nebo přímo odstranit vzdělané lidi, kteří byli podle jejich představ spojeni s buržoazií. Byl to boj o moc. Když ji komunisté uchvátili, došlo jim, že se bez vzdělaných lidí neobejdou ani oni, takže začali vzdělávání podporovat, ale pro lidi s určitým kádrovým profilem a třídním původem.
Vypadá to, že mnoho našich současníků včetně pana Lněničky uvízlo v takto ideologickém a třídním vnímání role vzdělání. Nejspíš proto Jan Lněnička napsal hned v perexu: „Všimněme si, že v průzkumech mají ty „správné“ názory a též volí ty správné strany, lidé s vyšším vzděláním žijící většinou ve větších městech. To ostatní je nedovzdělaný póvl z vidlákova.“ Jenže průzkumy o „správných názorech a stranách“ nic neříkají, to pouze Lněnička filtrujete neutrální údaje z průzkumů přes své představy a soudy. A opět se nabízí otázka, zda to není on, kdo ve skutečnosti považuje lidi s nižším vzděláním a z venkova za póvl.
Rozumím i prezidentu Miloši Zemanovi, o kterém se Lněnička zmiňuje, že hraje roli lidového prezidenta (ač je ve skutečnosti intelektuál, nebo aspoň byl, s velkou dávkou ješitnosti a pýchy), že napadá takzvané lepšolidi a jakousi pražskou kavárnu a nesnáší „novinářskou žumpu“. Pro tohoto prezidenta je mnohem snazší nesmyslně nálepkovat, paušálně ostouzet, urážet a pomlouvat, než věcně argumentovat proti věcné kritice svých činů a slov, navíc když se už vícekrát prokázalo, že lhal, vymýšlel si a překrucoval fakta.
To je právě ten populismus, kterým se Miloš Zeman snaží zavděčit sortě lidí, která slyší na to, že má stejné žaludky, potřeby a práva jako lidé vzdělaní s většími šancemi se uplatnit, ale už nikoli na to, že pro získání vzdělání a dosažení uplatnění je třeba něco udělat a obětovat, většinou hodně. Není těžké si domyslet, proč se prezident pokouší proti sobě stavět lidi „vzdělané a nevzdělané“, i když je to klam. Ve skutečnosti proti staví sobě lidi, kteří dovedou kriticky myslet, proti těm, kteří to neumí, a proto podléhají snáze populismu a demagogii. Kriticky myslící lidé jsou mu nebezpeční, ať už mají či nemají formální vzdělání.
Prezidentu Zemanovi jde o moc – rozděl a panuj, a to v podstatě úplně stejně jako komunistům po puči v únoru 1948. Proč něco podobného však dělá Jan Lněnička, je mi záhadou. Tedy záhadou je to v tom případě, že tak činí sám o své vůli a zadarmo, jestli má ale jiné motivy, už to tak záhadné není. Jedná-li se však o Lněničkovy upřímné názory, pak bych mu doporučil za vzor jiného prezidenta, a sice prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.
TGM pronesl k 10. výročí vzniku republiky v roce 1928 proslov ke školní mládeži, a v tomto proslovu mimo jiné řekl: „Přemýšlejte, když dorůstáte, o tom, co chcete býti. Ať budete dělníkem, ať rolníkem, ať řemeslníkem, ať učitelem, ať technikem, ať umělcem nebo spisovatelem, zkrátka — ať budete čímkoliv, vždycky buďte pilnými a poctivými pracovníky. Všichni jsme povoláni k práci, každý na svém místě a podle svých vloh. Společnost musí mít pracovníky rozmanité, práce musí býti účelně rozdělená a uspořádaná, ale všichni, kdo poctivě pracujeme, jsme si v práci rovni — dobrý dělník není méně hodný než dobrý president.“
To je řeč nejen opravdového státníka, ale především moudrého člověka. A TGM slouží ke cti, že se v duchu svých slov také choval. Každý, kdo uznává hodnoty, o nichž Masaryk mluvil, a přidá k nim lásku, vlídnost, porozumění, empatii a ochotu pomáhat, má šanci stát se lepším člověkem. Ponižovat a ostouzet vzdělané a adorovat absenci vzdělání a neznalost je cestou do pekel. To věděl už sultán Mehmed II., který dobyl Cařihrad, i když to pojal po svém, jak popisuje v závěru knihy Pád Cařihradu finský spisovatel Mika Waltari:
„I do Cařihradu se vrátili uprchlíci a sultán přislíbil být příznivý každému Řekovi, který se vrátil a mohl dokázat svůj vznešený původ. Mnozí se vrátili, a když dokázali svůj původ, byli neodkladně ze sultánova příkazu popraveni. Sultán se smiloval pouze nad chudým lidem, dovolil mu vykonávat práci pro obohacení říše, každému podle toho, čemu se vyučil. Přijal do svých služeb i učené zeměpisce, dějepisce i císařovy techniky. Nad filozofy se však nesmiloval.“
Tato Waltariho slova ukazují, že lidé, kteří něco dovedou svýma rukama či hlavou, jsou použitelní pro každý režim a lze je pro něj získat. Lidé, žijící ze svého původu, jsou pak vždycky tak či onak na přítěž. A filozofové, respektive kriticky myslící lidé, jsou za všech časů nebezpeční. Je s nimi potíž a nedají se zvládnout, proto nemohou počítat se smilováním.
Jaroslav Kvapil
Pravda o Červené Karkulce
Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.
Jaroslav Kvapil
Ježíš na krumpáči
Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.
Jaroslav Kvapil
Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety
Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.
Jaroslav Kvapil
Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu
(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.
Jaroslav Kvapil
Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?
Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Usnul za volantem a srazil lidi na chodníku. Pro ženu a dítě letěl vrtulník
V Kostelní Lhotě na Nymbursku vjel v neděli odpoledne řidič osobního auta na chodník, kde srazil...
Čínský prezident přiletěl na návštěvu Francie. „Vítali“ ho naštvaní Tibeťané
Do Paříže přiletěl čínský prezident Si Ťin-pching, který v pondělí zahájí dvoudenní státní návštěvu...
Stát pomocí AI zkouší šetřit práci úředníků. Propouštění nechystá
Umělá inteligence (AI) postupně získává své místo napříč resorty, kde zejména slouží k automatizaci...
Ukrajina je na ruskou letní ofenzívu připravená, zaútočí příští rok, míní USA
Sledujeme online Ukrajinská armáda je připravena zahájit v příštím roce další ofenzívu proti ruským okupačním silám....
Prodej pozemku 62 025 m2 , Labská Stráň
Labská Stráň, okres Děčín
2 175 000 Kč
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com