Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak je to s tím dobrem a zlem?

Člověk by sice neměl zůstat chladný, ale měl by si zachovat klid a nadhled a neoplácet „útočníkovi“ stejnou mincí, neboť přemáhat zlo zlem nutně znamená se od zla ušpinit. Zhruba tak mínila jistá žena v jedné zdejší diskuzi.

Nepřemáhat zlo zlem je myšlenka velmi stará. Operuje s ní hlavně křesťanství. Ve formě neprotivení se zlu násilím ji do světonázoru a učení převedl Lev Nikolajevič Tolstoj. Byl přesvědčený, že násilím nelze porazit zlo a uskutečňovat dobro, neboť se dobro infikuje zlem a v boji s ním začne využívat zlé prostředky. Na tom bezesporu něco je, snad i dost, pokud však pokaždé víme, co přesně je zlo. V perexu zmíněná paní dále soudila, že pokud si člověk zahrává se zlem, nemůže zůstat vnitřně čistý, jako si nelze udržet vnější čistotu, když si hraje v rybničním bahně, jako to dělala ona coby malá holčička. 

Podobenství o rybničním bahnu spíš ale ukazuje, jak je vztah mezi čistým a špinavým relativní a vztah mezi dobrem a zlem ambivalentní. Filozoficky či morálně jistě můžeme vymezit, co je obecně zlo a co dobro, v jednotlivých případech to ale už není tak snadné. Ono rybniční bláto na šatech, nebo pak na podlaze v bytě je zapáchající špínou, ale v rybníku je zdrojem živin pro řadu organismů, které jsou potom potravou kaprů, jež lidé pak uloví, zabijí a snědí, aby se následně mohli v harmonii radovat pod vánočním stromkem, jaké štěstí prožívají, že jsou spolu a milují se.

Je to tak snad správně, protože člověk byl stvořen k obrazu božímu, a tudíž stojí vysoko nad ostatním tvorstvem, které má právo využívat ke svému prospěchu? Nebo to naopak vypovídá o člověku, že je přirozeně zlý a pokrytecký, neboť se štítí rybničního bahna, ale pojídá nebohé kapry, kteří se v něm živí, aby se pak mohl dojímat o svátcích narození Ježíše Krista, který je etalonem lásky? Ani jedno ani druhé. Říká nám to, že je člověk masožravý primát a predátor na vrcholu potravinového řetězce. Navíc je predátorem s tvořivým rozumem, takže dokáže mimo jiné svou potravu nejen lovit, ale také chovat. (Fakt, že je člověk i všežravcem a dovede si potravu i pěstovat, nechávám nyní stranou.)

A člověk se musel chovat jako predátor, aby přežil, protože v opačném případě by se stal obětí, k čemuž nemá předpoklady a dávno by byl vyhuben. Postrádá smysl se ptát, zda je člověk přirozeně dobrý či zlý. Není ani jedno, má však sklony k agresivitě. Záleží pak na prostředí, výchově, společenském klimatu a jiných faktorech, mimo jiné na genetických a psychosomatických, jejichž vlivem může být agresivita buď významně potlačena, nebo muže vzrůstat, až třeba hypertrofovat. 

Naprostá většina lidí chápe prospěšnost spolupráce, přátelství, vzájemné pomoci a vlídnosti, zároveň ale ví, že agrese, násilí, lest a podvod mohou za určitých okolností přinášet zisk. Člověk je totiž predátor nadaný společenským vědomím (kdoví, kde se vzalo), což vedlo k tomu, že vymyslel výrobu, obchod, kulturu, umění, vědu, politiku a morálku (na uvedeném pořadí netrvám). Je naivní si myslet, že náčelníci tlup lovců-sběračů byli nutně ti nejsilnější samci, jak je tomu třeba u vlčích smeček (ač je otázkou, zda vlkům opravdu rozumíme). Byli to spíš lidé, kteří dokázali vyjednat v tlupě takové uspořádání a kooperaci činností, jež vedly k nejlepšímu uspokojování potřeb jejích členů.

Morálka je v tomto smyslu nástrojem, nikoli nadosobním principem. Chci tím říct, že neexistuje morálka mimo lidskou společnost. Když už jsme byli u těch kaprů, tak hejno kormoránů nezajímají morální aspekty ani osudy kaprů a jedná u rybníku s malými jednoletými kapříky jako na hostině u prostřeného stolu. Není to nepodobné tomu, jak se chovají lidé na vepřových hodech, kdy se také čerta starají, jak to prožívala pojídaná prasata, než byla zabita a připravena ke konzumaci. Jenže kormoráni nemají morálku, kdežto lidé ano, avšak jsou současně inteligentní, takže si dovedou morálně zdůvodnit, proč je nezbytné při každé slavnostnější příležitosti uspořádat žranici.

To je ale to nejmenší. Člověk nadaný společenským vědomím si umí morálně zdůvodnit cokoli. Nám už to tak nepřijde, ale i takové vlastnosti, jako jsou svědomí a odpovědnost, které se nám zdají vrozené, jsou ve skutečnosti vypěstované díky životu lidí v tlupách a později společnostech. O co jde, o jaký problém jde, lze dokumentovat zejména na tak mezním činu, jako je sebevražda. Vražda je obecně chápána jako zlo, také ji lidé na celé planetě odsuzují coby zločin. Jsou ale výjimky, kdy lidé ohledně posuzování vraždy jako zla už tak jednotní nejsou – například v případě vraždy na vrahovi nebo tyranovi, zabíjení nepřátel ve válkách. A víme vůbec přesně ve všech případech, kdy vnímáme vraždu jako zlo, zda na ni odsuzujeme víc její nemravnost nebo společenskou nebezpečnost?

Nicméně u vraždy je to dost jasné. Ale sebevražda? O sebevraždě psali mnozí mnohem moudřejší a vzdělanější než já, kteří tomuto tématu věnovali spoustu času a úsilí při studiu zdrojů a podkladů a stejně se nedobrali jednoznačného a obecně platného pohledu. Ale důvod je nasnadě. Morální jednání lze totiž požadovat a vynucovat pouze po živých lidech. Ty je možno také postihovat za jednání nemravné. Kdo však spáchá zdařilou sebevraždu, je mrtvý, a už po něm nikdo nic chtít nemůže. Tedy může, ale odezvy se nedočká.

A to je problém všeho moralizování o sebevraždě, které nedávno vyplulo na povrch kolem výročí sebeupálení Jana Palacha. Velmi mnozí soudí, že sebevražda není správná, že je tedy zlem. A já se ptám – říká kdo? Katolický apologetik G. K. Chesterton například tvrdil: „Člověk, který zabije druhého, zavraždil jednoho člověka. Člověk, který zavraždí sám sebe, zabije všechny lidi, je to, jako by vyhladil celý svět, i když jenom ten svůj. (...) Když se někdo oběsí na stromě, mělo by listí okamžitě hněvem opadat a ptáci vzteky uletět, protože je to pro ně osobní urážka.“

To jsou sice krásné myšlenky, ale každému sebevrahovi jsou ukradené. Navzdory tomu, co psal o sebevraždě T. G. Masaryk, není vztah mezi vyšší sebevražedností a ústupem náboženství zcela prokazatelný a sebevražda se vyskytuje na všech stupních společenského vývoje. O sebevraždách u „primitivů“ pak pojednávala i kniha „O pošetilosti života i smrti“ od spisovatele, publicisty, estetika, sociologa a propagátora psychoanalýzy Bohuslava Brouka.  Uvádí v ní, že úmyslná smrt má stejně dlouhou historii jako lidstvo samé. 

Její první vydání z roku 1936 bylo úředně zabaveno, čemuž se nelze moc divit. Podle Brouka je totiž lhostejné, jestli se člověk zabije nebo ne; všechno lidské snažení směřuje podle něj jen k dosažení erotického partnera, a tedy veškerá lidská vynalézavost, duchaplnost a námaha nemá jinou cenu než „říjení jelena“, a „ani v úmyslném skonu, ani v životní houževnatosti nemůžeme vidět hrdinství, nýbrž jen sentimentalitu a zbabělost“. Brouk ale využil téma sebevraždy i k útoku na stát, který si pro sebe chce uzurpovat životy svých občanů, a dokonce si činí nárok i na jejich smrt. Píše se sarkasmem, že „skutečným pánem našeho života je společnost, a nikoli Bůh, jak se nám to teologové snaží namlouvat. Člověk nesmí zemřít, aby se zbavil svých starostí, avšak i zdravý a šťastný člověk musí být odhodlán nasadit dobrovolně svůj život pro zájmy jiných, když vlast zavolá“.

Touto provokativní citací bych celý svůj text uzavřel, protože nyní je už zřejmé, že k posouzení toho, co je dobro a co zlo v mnohém záleží na úhlu pohledu, který je určen jako souhrn všeho, čím konkrétní člověk je. A je také jasné, že žádný člověk nemůže zůstat čistým a zachovat si za všech okolností klid a nadhled.

Autor: Jaroslav Kvapil | úterý 19.2.2019 12:05 | karma článku: 12,75 | přečteno: 464x
  • Další články autora

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma: 17,40 | Přečteno: 634x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma: 21,48 | Přečteno: 445x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma: 25,54 | Přečteno: 691x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma: 9,81 | Přečteno: 371x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?

Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.

17.3.2023 v 15:20 | Karma: 43,59 | Přečteno: 11579x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co je dobré pro Zemana a Babiše, musí být dobré i pro Pavla (polemika s Josefem Nožičkou)

Tak, jako každý smrtelník, chyby dělá i učitel Josef Nožička. Je to sice s podivem, protože učitelé by chyby dělat neměli, ale stane se. Například vydává své dojmy za chyby prezidenta Petra Pavla.

11.3.2023 v 11:56 | Karma: 34,11 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Mluv znovu k lidu, chybíš nám...

Včera, 3. března 2023, tomu bylo 29 let, kdy umřel legendární písničkář Karel Kryl. Mnoha lidem stále chybí, obdivují jej jako básníka, který za ně, totiž za nás bojoval proti zlu, jako vizionáře, jenž přesně odhadl vývoj v zemi.

4.3.2023 v 18:57 | Karma: 26,62 | Přečteno: 680x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co teď s tym, když zase bude jako za totáče?

Když si dáte tři týdny mediální půst, tak hned po něm s osvěženou prázdnou, respektive vyčištěnou hlavou spokojeně zjistíte, že svět sice malými krůčky ale neochvějně kráčí každý den o ždibec blíž k novému totáči.

23.2.2023 v 13:30 | Karma: 20,48 | Přečteno: 656x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

O nonkonformních názorech, nebo snad lžích (?)

Herec Marek Vašut měl ve škole z marxismu-leninismu jedničky, jak prozradil 10. listopadu 2019 v rozhovoru na i iDNES-tv. Zároveň však řekl, že profesorovi oponoval. Z toho plyne, že si myslel něco jiného, než říkal při zkouškách.

21.2.2023 v 13:20 | Karma: 16,14 | Přečteno: 567x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Anděl, který sestoupil na zem

„...v městě Betlémě Bůh zrozen dnes, z lásky se člověkem stal...,“ zpívá v jedné české textové verzi známé vánoční písně „Tichá noc, svatá noc“ mladá operní pěvkyně Patricia Janečková. Nejde však o slova, ale jak je zpěvačka zpívá.

13.2.2023 v 18:58 | Karma: 13,20 | Přečteno: 385x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Média nikdy nemohla být, nebyla a ani nejsou objektivní

Co je smyslem činnosti médií a práce novinářů? Přinášet objektivní zprávy a pohledy na skutečnost? Říkám, že ne. Smyslem novinařiny je hledat pravdu, ač celou pravdu nelézt nelze, jen částečnou, a ta pravdou vlastně není.

10.2.2023 v 12:12 | Karma: 14,19 | Přečteno: 439x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Prezident Zeman zůstal věrný své neomalenosti

Prezident Miloš Zeman byl na poslední zahraniční cestě ve své funkci na Slovensku a na tiskovce se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se projevil fakt jako světový státník, když řekl, že 80 procent GDP Česka tvoří export.

8.2.2023 v 12:24 | Karma: 41,40 | Přečteno: 4315x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Jak vyčistit Augiášův chlév

Když byl českým prezidentem Václav Klaus, vyprávěl se vtip – „Jaký je rozdíl mezi Klausem a Bohem? A odpověď zněla: Bůh si nemyslí, že je Klaus.“ – Mám pocit, že Miloš Zeman by byl rád, kdyby se o něm vyprávělo něco podobného.

4.2.2023 v 12:56 | Karma: 22,48 | Přečteno: 789x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Bude Česko jako Uganda nebo Federace Mali?

Přijdu do volební místnosti zřízené ve školní třídě a jak čekám, až najdou mé jméno v seznamu, všimnu si, že za katedrou visí nástěnný obraz se vzorovým skloňováním mužského vlastního jména coby názorná učební pomůcka.

27.1.2023 v 17:06 | Karma: 20,86 | Přečteno: 957x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ad) Kdo dnes hájí Nohavicu…

Kdosi prý pronásleduje učitelku Veroniku Valíkovou za její podporu Jaromíra Nohavici, neboť o ní někdo v diskusi veřejně napsal, že by neměla učit děti, protože je prý ruský šváb, když Nohavicovy písně stále poslouchá.

5.12.2022 v 12:56 | Karma: 43,80 | Přečteno: 10750x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

K Nohavicově písni „Počkáme, co řekne“

Navzdory tomu, že mnozí léta pěli chválu na krásu a moudrost zpívané poezie Jaromíra Nohavici, mně se jeho písničky až na výjimky nikdy moc nelíbily. Vadila mi jejich ufňukanost, navíc prezentovaná zpěvákovým unylým projevem.

26.11.2022 v 13:34 | Karma: 32,17 | Přečteno: 1891x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

To se zase vyrojilo morálně čistých lidí

V médiích, hlavně v překabátěném Právu (dříve bolševické Rudé právo) se nyní rozběhla poměrně rozsáhlá kampaň proti prezidentskému kandidátovi generálu v. v. Petru Pavlovi, kterou už dříve vyvolal historik Petr Blažek a další.

25.10.2022 v 9:25 | Karma: 42,01 | Přečteno: 7487x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Demonstrace za mír! Jakého druhu?

Přát si mír, nejlépe světový, je krásné, přejí si jej všechny krásky soutěžící o miss, a také pan Okamura. Chtít ale mír bez ohledu na okolnosti, totiž tváří v tvář agresi, je buď naivní, nebo výraz kapitulace před agresorem.

15.10.2022 v 10:54 | Karma: 30,38 | Přečteno: 802x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Je důležité hledat pravdu jako bloger Větvička

Díky textu Karla Trčálka a přiloženému videu jsem si vyslechl druhý díl rozhovoru novinářky Martiny Kociánové s blogerem, spisovatelem a cestovatelem Ladislavem Větvičkou na Svobodném Universu z 26. února 2019 a bylo to poučné.

20.9.2022 v 13:43 | Karma: 31,81 | Přečteno: 1834x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Jsme svědky mytologického boje Dobra se Zlem?

Rusko zahájilo agresi (ve své interpretaci speciální operaci) proti Ukrajině mimo jiné prý proto, že se NATO stále víc přibližuje k jeho hranicím a tím Rusko ohrožuje. Zkusím se nyní zamyslet, koho že to vlastně NATO „ohrožuje“.

8.9.2022 v 13:18 | Karma: 23,27 | Přečteno: 594x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 651
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1022x
Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Seznam rubrik