Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvacet let od záplav na Přerovsku

8. 07. 2017 11:35:15
Povodeň, která před 20 lety – v červenci roku 1997 – postihla celou Moravu, Slezsko a Východní Čechy, měla rozměry katastrofy. V přerovském okrese, kde jsem tehdy žil, řádila zvlášť pustošivě.

Veřejnost povodeň šokovala, protože do té doby nikdo žijící záplavy takového rozsahu nepamatoval. Povodeň zasáhla v červenci 1997 přerovský okres ve dvou vlnách. První vlna, od 6. do 15. července, byla podstatně ničivější a řeka Bečva při ní kulminovala 7. července, kdy průtok vody v rozhodujícím profilu Dluhonice (místní část Přerova) dosáhl asi 840 krychlových metrů za sekundu (dlouhodobý měsíční průměr činí ani ne 40 kubíků za sekundu). Druhou povodňovou vlnu vymezují data 18. a 27. červenec. Bečva při ní kulminovala 20. července a průtok vody dosáhl ve zmíněném profilu přibližně 340 kubíků vody za sekundu.

Symbolem povodně se stala obec Troubky na Tovačovsku, která leží devět kilometrů od Přerova po toku Bečvy. Do značné míry to je oprávněné, neboť tam spadlo na 150 domů z celkových 510, které záplavy tehdy v okrese zničily a v Troubkách zahynulo devět z deseti lidských obětí (původně se uvádělo 11 obětí). Důvody jsou celkem tristní – hodně domů v obci bylo postaveno z nepálených cihel, takzvaných vepřovic, které se ve vodě rozmočily a řada lidí domy odmítala opustit, a pak už bylo pro některé pozdě. Mnozí unikli na poslední chvíli, než se jejich dům zřítil, když je vytáhly na lanech osádky vojenských vrtulníků z nedaleké armádní vrtulníkové základny.

Troubky nebyly zaplaveny víc než jiná místa v okolí, řeka tam nejdřív ani nevystoupila z břehů, voda zatopila obec z polí od Přerova, kam se už předtím Bečva rozlila. Pokud se hovoří o přívalové vlně, tak to znamená, že voda rychle stoupá a zaplavuje stále větší území. Těžko si lze ostatně představit, jak se na obec žene vlna, když už Bečva poměrně daleko před Troubkami vystoupila z břehů a rozlila se do široké nivy. Voda do Troubek natekla z polí a zaplavila je jako celou rovinatou oblast kolem. Lidé v obci sledovali, jak voda stoupá a nechtěli pochopit a uvěřit, že se může stát něco tak strašného.

Nepřipravenost lidí a jejich neschopnost odhadnout, co se může stát, by totiž měly být těmi hlavními symboly povodně na Přerovsku před dvaceti lety. Ať mi tehdejší vedení Přerova promine, ale koukat z mostu do zdivočelé řeky a meditovat, jestli se vylije z břehů nebo ne, když muselo už mít zprávy, že je v Hranicích proti proudu Bečvy boží dopuštění a žene se odtud (tentokrát opravdu) přívalová vlna, je hodně naivní. Nakonec se také starosta a spol. nechali povodní na radnici odříznout. Paradoxní je, že v místech, kde starosta sledoval řeku, se skutečně nevylila z břehů. Ale téměř všude jinde ano.

Voda v Bečvě začala v Přerově povážlivě stoupat už během nedělní noci ze 6. na 7. července. Před pondělním polednem korytu řeky v okolí mostu Míru zůstával do úplného naplnění jen necelý metr. Kolem 13. hodiny začala voda přetékat přes lávku U Tenisu a později odpoledne se protrhl břeh nad tenisovou halou a přívalová vlna začala rychlým tempem zaplavovat přilehlé sídliště a postupně se rozlévala do centra města. Bečva si vytvořila nová řečiště, to hlavní vedlo ulicemi Bayerova a Komenského (hlavní třída Přerova).

Po 13. hodině jsem opustil jako poslední redakci a o půl druhé přišel k lávce U Tenisu. To už se Bečva začala přes cestu alejí spojovat s vedlejším rybníčkem. Potkal jsem známého malíře, který bydlel poblíž. Tvrdil mi, že tohle je hovno a ukazoval mi ve skicáku, co Bečva napáchala v roce 1942. Za dvě hodiny se málem utopil ve svém domě, když se pokoušel bez naděje na úspěch zachránit keramickou pec své manželky (rovněž výtvarnice). Zůstal uvězněn v suterénní místnosti, a když už plaval s hlavou těsně u stropu, prorazil soused z balkonu lešenářskou trubkou okno a malíř se tak dostal na svobodu.

Když se vrátíme ještě do Troubek, tak ty to odnesly nejvíc, pokud jde o oběti na životech. Méně se už hovoří o obci Bochoř, kde spadla rovněž řada domů. Výtěžek z benefičního koncertu, který v lednu 1998 uspořádal ve švýcarském Bernu náš tehdejší velvyslanec Richard Belcredi, byl také určen nejen ve prospěch Troubek, ale i Bochoře. Co zažívali lidé v Troubkách, velmi působivě zpracoval nyní již zesnulý zpěvák Pavel Novák ve své knížce „Příběhy z vody a bláta“.

Jaká jsou však další základní fakta povodně na Přerovsku. Z celkové výměry okresu 88 390 hektarů zaplavila voda 16 tisíc hektarů pozemků. Povodeň si vyžádala 10 lidských obětí, zničila 510 a poškodila 2452 rodinných domů. Ze zatopených oblastí muselo být evakuováno na 3200 osob, z nichž k 20. srpnu 1997 bylo stále ještě nouzově ubytováno 1660 lidí.. Celkové škody na bytovém fondu překročily 751 milionů korun. Zaplavením jezera III. u Tovačova, které je zásobárnou pitné vody pro Přerov a široké okolí, byl vyřazen zdroj o vydatnosti 160 litrů za sekundu. V době povodní se tak stalo zásobování pitnou vodou jedním z nejzávažnějších problémů.

Druhým takovým problémem byla absence informací. Mainstreamové televize a noviny se holedbaly, jak informují o dění, potíž byla v tom, že se jejich informace k lidem nedostaly. Nám se podařilo v náhradních prostorách připravit provizorní noviny, které spatřily světlo světa 10. července 1997. Byly v nich mimo jiné seznamy evakuovaných lidí s tím, kde jsou ubytováni. To bylo to nejdůležitější, co chtěli jejich blízcí vědět. Když jsem 10. července prosluněným ránem nesl první várku novin do trafik, aby je tam zájemcům rozdávali, lidé, co mě potkali, mi ty noviny doslova rvali z rukou.

Fotografie jsou skenovány z pohlednic (proto ten rastr), které jsme si tehdy nechali vyrobit a sestavili z nich dva soubory - Povodeň na Přerovsku a Povodeň v Přerově. Ty jsme pak prodávali v Bernu po benefičním koncertu a výtěžek z prodeje jsme přidali k výtěžku z koncertu. Nevěřili byste ale, jak je těžké vyrazit ze spořivého Švýcara tři franky.

Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 8.7.2017 11:35 | karma článku: 9.85 | přečteno: 391x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Multikulturalismus a realita

Všechno podstatné je vlastně obsaženo v názvu článku Jiřího Turnera „Multikulturalismus nefunguje, multikulturalismus existuje“, který byl podnětem k tomuto mému textu. Je to tak, různé „kultury“ se mísily už v prehistorii...

20.7.2017 v 15:06 | Karma článku: 20.82 | Přečteno: 3383 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

O co si ženy říkají?

Tento text je jakousi reakcí na článek Nadi Dubcové „Už toho mám dost“, který polemizuje s názorem, že když »má žena hlubší výstřih, krátkou sukni, nebo nedej bože holý pupík, říká si prý o znásilnění«.

21.6.2017 v 15:40 | Karma článku: 19.94 | Přečteno: 1006 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Nebe na Josefa Kainara dlouho nepočkalo

Český básník, textař, dramatik a překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář Josef Kainar, člen umělecké skupiny 42 a literární skupiny Ohnice, by se dožil 29. června sta let. Následující text je věnován tomuto výročí.

20.6.2017 v 20:18 | Karma článku: 18.18 | Přečteno: 540 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Richard Mašek

Sociopat. Jak ho rozpoznat, a jak se ho zbavit.

Sociopat je nejnebezpečnější lidskou mutací, která existuje. Psychopat Vám dá rychle najevo, co je zač ale sociopat se tváří, jako váš nejlepší přítel nebo dokonce partner.

23.7.2017 v 21:17 | Karma článku: 13.79 | Přečteno: 278 | Diskuse

Jana Slaninová

Ekonomika v háji, lidské vztahy v háji: Konec světa jak jsme jej znali?

Máme na slovo vzaté odborníky na kde co. Nejvíce jsou slyšet hlasy, které mají jako výkladní skříň permanentní kritiku. Ale nabízí tito kritici něco jiného než kritiku samotnou? Umí nabídnout odborné a skutečně funkční řešení?

23.7.2017 v 18:18 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 529 | Diskuse

Martina Studzinská

Proč jsem se nestala milionářkou

Existují zhruba dva druhy lidí: Jedni peníze doslova přitahují a druzí jako by měli s hmotnými statky všeho druhu stejný pól magnetu. Prostě se odpuzují. Já patřím k těm druhým. Ke kterým patříte vy?

23.7.2017 v 17:02 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 325 | Diskuse

Libuse Palkova

Antisemitismus a dnešní islamofobie

Včerejší blog o tom, jak se v minulosti probouzely v lidech antisemitské nálady a jak to v určitých bodech připomíná dnešní islamofobii, mnohé čtenáře zaujal. Je to téma tak široké, že v jednom článku shrnout nelze.

23.7.2017 v 14:57 | Karma článku: 13.59 | Přečteno: 622 | Diskuse

Eva Sádecká

Kdo hledá, najde?

Čekáte na toho pravého? Brouzdáte na seznamkách? Vkládáte úsilí najít vaši druhou polovinu? To, co vám chybí? Toužíte se opět zamilovat?

23.7.2017 v 12:04 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 324 | Diskuse
Počet článků 362 Celková karma 15.90 Průměrná čtenost 832

Jsem novinářem, bývalým pokud jde o působení v redakcích, a stále aktivním pokud jde o vlastní psaní. Dočasně jsem se nacházel v relativně klidovém režimu, což jsem změnil kromě jiných aktivit i svou účastí na tomto blogu.

Nehodlám se identifikovat s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. 

Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. Snažím se být člověkem sám pro sebe, což samozřejmě nejsem, ani nemohu být. Nicméně se o to pokoušet můžu. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.