Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ženy ho ženou životem – 4. epizoda

12. 02. 2017 16:20:00
Ve třetí epizodě Andy Baronová navštívila Radka Nopa v redakci Brány a překvapivě se tam setkala se Sylvou Kocourovou, kterou znala z bývalé redakce. Když Andy odešla, Kocourová a Nop se o ní opět přeli a Nop pak četl její úvahu.

= Od návštěvy Radka Nopa u ní v ateliéru nemohla Marta vytěsnit myšlenky na něj. Přišel za ní po čtvrt roce a naléhavě jí připomněl vše, co spolu kdy prožili a zase zmizel. Vlastně ho musela vyhodit ona.
= Martu znepokojilo, jak na Nopa zareagovala Anděla. Sotva ho uviděla, hned na ni Marta poznala, že ho chce. A postřehla, že i Radka Andy zaujala. Kterému chlapovi by se ostatně nelíbila blondýna ženských tvarů a sametové pleti, když ji navíc vidí nahou; řekla si Marta. Všimla si také, že Nopův zájem o Andělu byl ale povšechný. Když však ženská, zvlášť tak pěkná jako Anděla, chlapa chce, tak ho taky dostane, ať ten chlap váhá, odmítá, ať je jak chce chytrý. Mužská ješitnost ho přivede té ženské do postele jak na vodítku. Marta dobře věděla, jak to funguje. Byla žena se vším všudy, jen ji přitahovaly vedle mužů i ženy.
= Marta Knížková proto nemínila v žádném případě Andy přenechat Nopovi, netušila však zatím, jak jejich rodícímu se vztahu zabránit. Andy je sice heterosexuální, partnerství s ní tedy pro Martu nepřicházelo v úvahu. Přesto se ale o ní nechtěla nechat připravit. Martu vzrušovalo prohlížet si Andělino tělo, přimět tu zářivou blondýnku rozehrát své křivky a pak ji malovat. Knížková cítila, že Anděla dodala jejím obrazům uhasínající jiskření. Využívala, že i Andy miluje své hebké, vláčné tělo, je na něj pyšná a ráda se předvádí, je poddajná a tvárná. Pochopila také, že Anděla zbožňuje doteky a tak se vzdor svému založení nechala občas od Marty laskat a pak se pod jejíma rukama svíjela, chvěla a vzdychala vzrušením. A najednou si přijde ten lump Radek a chce jí Andělu odlákat? Ani náhodou!
= Marta si navíc uvědomila, že na Nopa žárlí. Ačkoli s Radkem už šestnáct let nežila a byli jen občasní milenci, vnímala to tak, že jí Nop prostě patří a když spatřila, že se s Andělou pod její střechou líbá, byla vzteky bez sebe. Co si ten Radek myslí? Anděla je zkrátka její a on také. To, že Radek odešel od ní i od jejich dcery, bylo podle Marty dočasné, přestože to trvá už tak dlouho. Gábina to celou dobu nesla špatně a i ona doufala, že se k nim její otec nakonec vrátí.
= Když Marta před měsícem a něco Andy Baronovou poznala, byla ve zbědovaném stavu, ale jí spadla jakoby z nebe. Anděla byla rok po rozvodu s mužem, co ji připravil o všechno při svých eskapádách do heren a kasín. Andy přišla i o práci a nocovala po kamarádkách, žila z bídných sociálních dávek a reálně jí hrozilo, že skončí jako bezdomovkyně. Když ji Knížková prvně uviděla na vernisáži své výstavy, hned se jí Anděla zalíbila a nabídla jí, že by mohla stát modelkou k jejímu malování, což Anděla po krátkém váhání přijala. Marta se pak dověděla i o Andělině neutěšené situaci a v té chvíli ji vážně dojalo, že přesto přišla na vernisáž. Andy pak začala u ní v ateliéru pózovat, přitom si spolu povídali a v Martě zrálo přesvědčení, že musí Baronové pomoci víc, než jen odměnami za pózování. Kdyby k sobě Marta byla upřímná, přiznala by, že v tom byl o začátku také zištný motiv.
= Marta Knížková si svými obrazy a především grafikou vydělávala obstojně a kromě toho restituovala rozsáhlý majetek po svých předcích. Většinu pozemků a domů hned prodala, koupila a nechala rekonstruovat svůj nynější nádherný byt, zařídila si v něm ateliér a zbyla jí ještě spousta peněz, aby mohla spokojeně žít do smrti a stejně by je nevyčerpala. Marta cítila ke svým předkům vděk, že byli tak zazobaní. Živit, šatit a financovat jednu Andělku a získat v ní zato pečlivou hospodyni a ochotnou modelku zosobňující přirozenou ženskost, nebyl pro Martu problém. Anděla byla i poddajná, a tak v ní Marta získala navíc poslušnou hračku, neboť s ní mohla manipulovat, jak chtěla. K svému překvapení v tom Marta našla zálibu, i když chápala, že hlavním důvodem té poslušnosti je Andělina naprostá existenční závislost na ní. Pokud se Anděla někdy vzepřela, stačila drobná výhrůžka, že jí odřízne od něčeho, co chtěla a její vůle rázem ochabla.
= Po pravdě přišlo Martě podezřelé, jak snadno se jí Andy podrobila. Nicméně to tak bylo a teď by o Andy měla přijít kvůli Radkovi? Měla by snad přijít o svou svou slíkací panenku? Tomu chtěla Marta zabránit všemi prostředky.
= No a pak Marta potkala mladou redaktorku Brány Darinu Fojtovou ze sousedství, které Radek šéfoval. Většinou spolu chvíli splkly a tentokrát se ta uhrančivě krásná černovláska zmínila, že Andy navštívila Nopa v redakci. Co si ta čubka myslí? zuřila Knížková v duchu. Domnívá se, že sbalí Nopa takhle kliďánko před jejíma očima?
= Sotva Anděla přišla domů, Marta ji políbila jako obyčejně na tvář, ale dnes velmi vlažně, takže Anděla pochopila, že se na ni Marta zlobí a udiveně po ní koukla, neboť netušila, proč by se na ni měla hněvat.
= „Co to mělo znamenat, Andy?“ vyjela na ni Marta vzápětí.
= „Nevím, co myslíš?“ divila se Anděla.
= „Pocem, ať si tě prohlídnu!“ houkla na ni Marta.
= Baronová se okamžitě poslušně postavila před ní, ačkoli pořád nevěděla, o co jde.
= „S tím Nopem jsi mě chtěla naštvat? Vím, že chlapy přitahuješ a Nop se zase líbí tobě. Přece ale nemůžeš skočit po každým chlapovi, kterýho uvidíš. Holčičko!“ vyčinila jí Marta.
= „Já ale fakt nevím, o čem mluvíš, Martičko,” přesvědčovala ji Anděla plačtivě.
= Vždyť už mě Marta kvůli tomu líbání, při kterém nás přistihla, vynala? dumala, o co jde.
= „Jsi do něj úplně blbá, že!?“ usmála se zlobně Marta. „Uděláš cokoli, abys ho dostala,“ dodala potom mírně. „Čubko!“ vyštěkla náhle. „Když mu nemůžeš vlízt rovnou do postele, tak se za ním přijdeš nakrucovat do redakce. Jsi z Radka Nopa úplně hotová!“
= „Ale, Martičko?“ docházelo Anděle, oč běží. „Ale co když mi to s ním fakt vyjde,“ namítla nejistě, protože vůbec netušila, jak se to Marta dověděla a proč jí to tak vadí.
= „Ty tomu věříš?“ řekla Marta a začala přecházet po pokoji.
= „A nenakrucovala jsem se,“ odporovala Anděla.
= „Andy!“ řekla Marta přísně.
= „Já ale muže vážně potřebuju. A Radek mi říkal, že bych mohla být jeho andělem, jeho trvalou inspirací,“ vysvětlovala.
= „Takový kecy!“ odsekla Marta. „Na to tě nachytal? Neberu ti ho, ale je to taky jen chlap. Mělas mi to nejdřív říct, než ses k němu šla nakrucovat,“ vyčetla Marta Anděle sice mírně, ale o to zlověstněji.
= „Promiň! Martičko,“ zakňourala Anděla, ale už neprotestovala proti tomu nakrucování.
= „Mně se neomlouvej a jestli toho doopravdy lituješ, tak je pozdě,“ řekla suše. „Už jsi mě stejně naštvala. A běž už k sobě, ať se na tebe nemusím koukat.“
= Jak jí Knížková vykázala do jejího pokoje vždycky, pokud jí došly argumenty nebo když se ní nechtěla už bavit, Andy děsně uráželo a ponižovalo. Zjitřeně v takové chvíli vnímala, že je úplně bezmocná, v jak nerovné pozici se vůči ní je a že ji Knížková u sebe jen trpí.
= Sotva Anděla odešla, Martě došlo, že náhle neví, jak tu situaci řešit. Když bude na Andy moc tlačit a bude se jí snažit Radka zakazovat, pravděpodobně neuspěje a nakonec o ni třeba i přijde. Anděla zatím netuší, zaplaťbůh, že je to ona, kdo má teď Martu v hrsti a je jí pořád vděčná, že ji vytáhla z maléru. Jen proto, že Marta ovládá dobře strategii i taktiku, si Anděla svou sílu dosud neuvědomila. Teď se ale Martě udělala v hlavě vlčí mlha a vydala se za Andělou, ačkoli věděla, že je to taktická chyba. Nemohla si však pomoci.
= Rozrazila dveře a spustila: „Andělo, vůbec se mi nelíbí, že koketuješ s Nopem a že si s ním chceš něco začít.“
= „Marti,“ řekla Baronová zaraženě, „přece mi nemůžeš diktovat, s kým můžu chodit,“ sice značně nejistě ale přesto odmítala.
= „Jak to, když vidím, že se řítíš do průseru?“ ptala se Marta a tvářila se přísně, aby došlo té svlíkací panence, jak jí popuzuje, že Anděla zpochybňuje takovou samozřejmost.
= „Protože nejsem pubertální holka, kterou musíš chránit před nebezpečím, vodit stále za ručičku, ale tvá kamarádka, jak jsi sama říkala a jsem dávno zralá žena.“
= „Co říkáš, Andy? Opravdu?“ podivila se Marta a usmála se přitom.
= „Promiň, ale do svých citů si nenechám mluvit!“ prohlásila Anděla najednou pevně.
= Andělu následná reakce Marty překvapila. Jak seděla na posteli, Marta se k ní přiblížila, pohladila ji po vlasech, po tváři a pak její ruka sklouzla na její ňadro, lehce po něm přejela, až se dostala na druhé a jemně je polaskala.
= „Jsi hezká, Andy...," zhodnotila ji Marta. „Máš prsa, jaký chlapy milujou," dodala a něžně se usmála. „A máš pravdu, nemůžu ti mluvit do tvých citů.“
= Anděla nebyla schopná cokoli udělat, seděla na posteli jako loutka bez vůle a jen upřeně na Martu kulila oči.
= „Takže by ti nevadilo, kdybych s Radkem začala chodit?“ ptala se radostně, když se po poslední Martině větě trochu vzchopila.
= „Vadilo. Jasně, že vadilo. Radek je přece můj přítel a otec Gábiny a ty mi ho chceš před mýma očima přebrat,“ kárala ji Marta.
= „Vždyť už spolu nejste,“ namítala Anděla naivně.
= „Co ty víš, jak to mezi námi je,“ ušklíbla se Marta. „Ale dobře. Vím, že ti nezabráním, aby ses s Nopem stýkala, abys s ním občas šoustala. Ale nebudeš s ním chodit! Chápeš?! Ty jsi jen moje, Andělko! Víš! Budeš dělat jen to, co ti dovolím! Rozumíš!“ přešla Marta rychle od mírného tónu k příkrému. „A já budu mít u tebe před Nopem vždycky přednost,“ dodala.
= „Ale Marto, vždyť ty mě terorizuješ, zacházíš se mnou jako...“
= „To jsou moje podmínky!“ přerušila ji Marta kategoricky. „Když je nepřijmeš, víš, co bude. To je ti snad jasné,“ doplnila na vysvětlenou.
= „Zneužíváš, že nemám peníze, kam jít, že jsem ti vydaná napospas,“ fňukala Anděla.
= „Ovšem. A proč ne, když můžu,“ uchechtla se Knížková a zle se zašklebila.
= „To není možné, že jsi taková...,“ nedokončila Anděla.
= „Jaká, ty moje slíkací panenko?“ smála se Marta čím dál víc.
= „Ale já už nejsem tvoje panenka,“ řekla Anděla pevně. „Nechci být,“ dodala nejistě.
= „Víš co, Andy?“ řekla Marta. „Jestli se ti to nelíbí, sbal si svých pět švestek a vypadni!“
= „Ty mě vyháníš?“ zděsila se Anděla. „Já nemám kam jít.“
= „Kdepak, Andělko. Já tě nevyháním. Chci, abys u mě zůstala. Ale nemohu a hlavně ti ani nechci bránit ve štěstí,“ objasnila Knížková.
= „Marto,“ zatvářila se Anděla nešťastně. „Jsem ti vděčná za to, že jsi mi pomohla, když mi bylo nejhůř. Imponuje mi tvá síla a sama víš, že se ti ochotně podřizuji, že se snažím řídit tvými názory a radami. Teď to ale chci zkusit s Radkem. Třeba fakt dělám hloupost, když mi to s ním ale vyjde... Nechci ti zůstávat na krku,“ rozvykládala se Baronová.
= „Nechceš mi zůstávat na krku,“ opakovala jízlivě. „Ale zatím jo a já mám financovat tvůj pokus. A když ti to s Nopem vyjde, klidně mě opustíš,“ řekla Marta vyčítavě.
= „Takhle to nemůžeš brát, Martičko,“ bránila se Anděla.
= „Ne? A jak to mám brát? Co po mně vlastně chceš, Andělko?“
= „Chtěla bych, abys mi dovolila to s Radkem zkusit navážno,“ vyhrkla Andy se strachem.
= „Dobře, dělej si s ním, co umíš,“ souhlasila Marta nečekaně rychle.
= „Tobě by to fakt nevadilo?“ divila se Anděla.
= „Že bych byla nadšená, to nejsem. Ale co s tebou mám dělat,“ usmála se Marta mile.
= „Martičko!“ vydechla Anděla vděčně.
= „Vždyť je dobře, Andy,“ řekla Marta. „Máš pravdu, moc tě zneužívám. S tím ale skoncuju. Jsme přece dvě kamarádky,“ opět se Marta líbezně usmála.
= „Díky, Marto!“ vykulila Anděla oči. „Jsi hodná,“ řekla Andy radostně, i když podezřívavě.
= „Však je dobře,“ opakovala Knížková a odcházela.
= Jen si to užij, slíkací panenko, já najdu způsob, jak ti toho Radka, toho tvýho redaktůrka znechutit; pomyslela si Marta zase už ve svém ateliéru výhrůžně.

= Tou dobou Radoslav Nop pracoval v redakci a makal až přes půlnoc. Napájel se přitom vydatně bourbonem. Unavený z práce a chlastu se pak svalil do postele ve svém bytě, což byla místnost se sprchovým koutem za jeho kanceláří s rozlehlou terasou, ty Nop po práci užíval k bydlení také. Jindřich Bukvaj tu místnost Nopovi pronajal, aby nemusel přespávat v ubytovně, kde žil do té doby už pár let a dříve zas v jiné.
= Bukvaj byl nejen vydavatel a vlastník jednapadesáti procent novin, ale současně i majitel domu, kde redakce sídlila. Její vlastní prostory ležely přes chodbu proti Nopově kanceláři a skládaly se z obrovské místnosti jako newsroomu a kanceláře redakční sekretářky coby nárazníkové zóny. V osazenstvu redakce byli dva redaktoři, tři mladé redaktorky a Sylva Kocourová a o patro níž seděly dvě inzerentky a kumbálek tu měla i fotografka a řidička v jedné osobě, pracující pro noviny na živnosťák.
= Nopovi patřila druhá, o dvě procenta menší půlka místního týdeníku Brána. To věděl ale málokdo. Kromě Bukvaje byla pochopitelně informovaná redakční inzerentka, ekonomka a účetní Dobromila Martinů a pak Nopův přítel redaktor Pavel Savel.
= Jak Nop rozjímal o redakci a novinách, říkal si, že jeho postavení v nich je luxusní, jeho osobní život byl ale bídný. Napadlo ho, že by získal i rodinu, kdyby žil s Martou a Gábinou a měli by díky Martě takové zajištění, že by se mohl novinami jen bavit. Na tom mu vadilo, spolu s Martinou dominancí, že právě díky ní. Tyto okolnosti byly pro Nopa nesnesitelné. Radši bude bydlet v kutlochu za svou kanceláří, jak jeho útulek Marta nazvala a potýkat se denně se všemi těmi ženskými, dvěma chlapy a bude odpovědný Jindrovi Bukvajovi a také sobě za noviny a sám sobě i za svůj život.
= Ten nyní začala ovlivňovat i Anděla Baronová a Radoslav Nop nevěděl, jestli je to dobré či zlé. Chtěl ji do postele, to ano, ale nějak se s ní více sblížit nemínil ani náhodou. S Andy se znali jen krátce a už mu kvůli ní Marta i Sylva řekly: „Ty zmetku! Bezcitnej hajzle! A pak to o sobě řekl i sám. Anděla snad mohla být Nopovým andělem inspirace, ale určitě nebyla tou pravou ženou pro něj.

Autor: Jaroslav Kvapil | neděle 12.2.2017 16:20 | karma článku: 5.90 | přečteno: 151x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Fenomén Masaryk

Před osmdesáti lety 14. září 1937 zemřel Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný jako prezident Osvoboditel nebo Tatíček Masaryk, každopádně ale muž, který je fenoménem nejen našich, ale i světových dějin.

17.9.2017 v 23:59 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 303 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ženám stejné odměny jako mužům!

Z debaty ministryně Marxové a senátora Kubery v Moravcově pořadu na ČT mě zaujala zejména ta část, kdy se bavili o nerovnosti v odměňování za práci mezi muži a ženami, která je prý u nás stále příliš velká.

3.9.2017 v 23:43 | Karma článku: 32.42 | Přečteno: 2297 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Homosexuální kontra tradiční rodiny a bonobové

V souvislosti s Prague Pride přišli odpůrci práva hlavně homosexuálů na zákonem zakotvenou „normální“ rodinu tradičně s tím, že by něco takového ohrozilo „tradiční rodinu“. A kde je řečeno, že tradiční rodina je to pravé ořechové?

16.8.2017 v 16:17 | Karma článku: 12.86 | Přečteno: 796 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Situace je stále tragičtější

V současném vedru, vědom si faktu, že se člověku nechce moc přemýšlet nad složitostmi světa, jsem se rozhodl nabídnout několik svých postřehů, které jsem do dvou krátkých celků.

1.8.2017 v 12:12 | Karma článku: 8.61 | Přečteno: 490 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 321 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Sluhové zla jsou zpět v PAX číslo 5

Chytlavá, tajemná, hravá a s detektivní atmosférou... Taková je úvodní znělka nového pokračování osudu vyvolených bratrů Alrika a Vigga, kterým svůj hlas opět propůjčil Jan Vondráček.

19.9.2017 v 8:17 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 367 Celková karma 16.53 Průměrná čtenost 837

Jsem novinářem, bývalým pokud jde o působení v redakcích, a stále aktivním pokud jde o vlastní psaní. Dočasně jsem se nacházel v relativně klidovém režimu, což jsem změnil kromě jiných aktivit i svou účastí na tomto blogu.

Nehodlám se identifikovat s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. 

Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. Snažím se být člověkem sám pro sebe, což samozřejmě nejsem, ani nemohu být. Nicméně se o to pokoušet můžu. 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.