Děti – poslání ženy, nebo podléhání pudu?

27. 01. 2017 20:10:07
Když se řekne „poslání“, představí si člověk něco až vznešeného, neboť má v podvědomí ustálené spojení „důležité poslání“. Řekne-li se pud, představí si něco primitivního, neboť má v podvědomí ustálené spojení „nízký pud“.

Pokud ale mistr pošle učně zamést dvorek, zametající učeň také vlastně plní poslání, neb byl poslán, aby to udělal a nikomu to vznešené nepřipadá. A naopak základní lidské pudy – sebezáchovy a rozmnožovací – umožňují člověku jako jedinci a lidstvu jako druhu přežít, což je z hlediska života a jeho trvání zásadní a nezbytnou podmínkou jakékoli jiné lidské činnosti, ať už nízké nebo vznešené. Lidstvu v současné době sice vymření jistě nehrozí, právě naopak, ale bílé rase by se to stát mohlo, jak tomu nasvědčuje demografický vývoj třeba v Evropě.

Zamíchal jsem se do sporu o básničku Jiřího Žáčka „Maminka“ v čítance pro druhé ročníky článkem „Mateřství jako přežitý genderový stereotyp?“, který měl zde na blogu velký ohlas. Nevracel bych se k tomuto tématu, kdyby v diskuzi nevznikl spor, jestli jsou ženy na světě skutečně hlavně kvůli tomu, aby byly maminky, čili co je základním posláním ženy? Tedy v přírodě, kde funguje přirozený výběr, je to jasné. Přežívají nejschopnější jedinci a ti potom předávají své geny dalším generacím, k čemuž slouží rozmnožování, a to záleží vždy na samicích. Posláním samic je tudíž být matkami, ať se konkrétní samice matkou opravdu stane nebo ne. Přírodu nezajímá, co dělají jednotliví jedinci druhu během života. Přivedou-li na svět dostatek potomků, aby populace byla úspěšná, druh přežije, pokud ne, postupně vymírá. Je to sice drsné, ale jasné a prosté.

Ani lidé nejsou z těchto přírodních zákonů vyňati. Popsaný jednoduchý princip funguje ale už jen u přírodních národů někde v jihoamerických džunglích a na ostrovech v Tichomoří. Ženy rodí děti, starají se o ně, sbírají plody, připravují jídlo, udržují vesnici..., muži ji chrání, loví, vyrábějí většinu nástrojů a oplodňují ženy. A ženy těchto přírodních národů berou své mateřství jako úděl. Čím víc je ale společnost civilizovaná, tím víc se tyto základní principy zastírají, až se řadě lidí zdá, že jsou jiné věci podstatnější, než se starat o rozmnožování, o pokračování rodu... Je to natolik pravda, že vznikl spor o Žáčkovu otázku – k čemu jsou holky na světě? A básníkovu odpověď – aby z nich byly maminky, považovali leckteří lidé za urážku žen, jež matkami nejsou či nemohou být a za vytváření přežitého genderového stereotypu.

V diskuzi pod mým článkem se k tomu velmi příznačně vyjádřila Gabriela Ivanco. Podle ní nejsem s to pochopit, „co na té básni může někomu vadit“, prý vzhledem k mému vnímání reality. Napsala: „Já jsem matkou a jsem moc ráda, že jsem matkou, ale pokud mi někdo bude tvrdit, že jsem na světe proto, abych byla matkou, souhlasit s ním nebudu.“ Myslí si, že je hlavním posláním ženy, stejně jako muže, být dobrým člověkem, neškodit druhým a pokud možno plnohodnotně prožít svůj život. Paní Ivanco uvažovala dále: „Jestli k tomu patří mateřství (a otcovství), to nechť si rozhodne každý jedinec sám (názor, že neexistuje plnohodnotný život bez dětí, fakt neberu). Kdyby byla rozmnožovací role ženy tím hlavním posláním, proč by to ženy v okamžiku, kdy dostaly možnost volby, začaly odmítat? Že by to třeba pro některé z nich nebylo až takové terno, jak si myslíte vy?“

Otázky, co Gabriela Ivanco položila, jsou docela zásadní. Je naprosto jasné, že současné ženy zejména v Evropě a Severní Americe, ale stále častěji i v jiných částech světě mají i řadu jiných ambicí a chtějí svůj život naplňovat také jinak, než jen rozením děti a péčí o ně. Rovnoprávnost žen s muži je aspoň v našich končinách všeobecně přijímána a pokročila daleko i emancipace žen. Ženy dnes mohou dělat prakticky všechno, co dělají muži. Jenže je tu jiný problém. Ženy pracují, podnikají, jsou finančně nezávislé, věnují se politice, práci pro obce a jiným veřejným činnostem, umění, sportu..., všemu, na co si lze vzpomenout a stále se téměř výhradně ony starají o domácnosti a chtějí být i matkami, ne že ne. Ovšem žena nehodlá být k domácnosti a k dětem už uvázaná, chce se realizovat i jinak. A muži? Ti nanejvýš řeční o posvátnosti mateřství a důležitosti péče o děti, ale sejmout z žen část jejich povinností se nechystají. V jejich vnímání přežívá stereotyp, genderový, chcete-li, že jsou domácnost a děti babská záležitost.

Za těchto okolností je zřejmé, že se ženám děti stále častěji jeví jako komplikace. Ženy i muži, jež jsou bezdětní, sice časem pochopí, že jsou děti tím největším naplněním života, požehnáním, jak se říkávalo. To však nemění nic na tom, že do doby, než na to přijdou, vidí současné ženy naší civilizace často své poslání v něčem jiném, než být maminkami. Jak to vyjádřila Gabriela Ivanco: „Jinak jsem toho názoru, že poslání v životě nemůže souviset s prostým podléháním pudům, naopak by mělo souviset s civilizační nadstavbou a tudíž by to mělo být něco, co člověk jako individualita ovlivňuje rozumem a vůlí. Takže rozhodnutí být dobrým člověkem za poslání považovat mohu, podlehnutí rozmnožovacímu pudu nikoli. Souhlasím, že když ženy nebudou mít děti, lidé vymřou, ale určitě dám vždy přednost podpoře možnosti žen se svobodně rozhodnout nemít děti před bojem za zachování lidského druhu.“

To ale neznamená, že mají stran Žáčkovy básně v čítance pravdu genderoví aktivisté. Posláním ženy, tím nejvyšším, je skutečně být matkou, jde ale o to, že by hlavně muži měli pochopit, co to v životě prakticky obnáší. Pokud se feminističní aktivisté chtějí zabývat tím, jak se vytvářejí a přežívají ve společnosti genderové stereotypy, měli by se zaměřit hlavně na ten, že starost o rodinu, domácnost a děti je výhradně ženskou záležitostí a nikoli na takové krávoviny, jako je ta, zda nějaká básnička v čítance pro malé děti někoho uráží.

Autor: Jaroslav Kvapil | pátek 27.1.2017 20:10 | karma článku: 29.99 | přečteno: 2621x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 12.24 | Přečteno: 115 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 280 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 484 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...