Co je blábol? Vlastně všechno!

21. 01. 2017 1:39:49
Není pochyb o tom, že na sociálních sítích, informačních webech a blozích se lze dovědět úplně vše a ještě něco navíc, a to bez ladu a skladu, bez hierarchie. Nic není tabu, žádná korektnost už neplatí, nikdo není autoritou...

V začátcích internetových novin „Neviditelný pes“ odpověděl Ondřej Neff na otázku, zda v čase internetu nastane soumrak tradičních médii, v parafrázi zhruba to, že tradiční média nezaniknou, ale že si každý bude moci vytvořit své vlastní integrované médium, kde bude moci sledovat v psané, zvukové a obrazové formě přesně to, co on bude chtít. V té době, v roce 1996 nebo 1997, nemohl Neff určitě tušit, jaký nastane bouřlivý rozvoj informačních serverů, ani o sociálních sítích mnoho nevěděl, i když za první sociální síť lze považovat projekt Sixdegrees spuštěný v roce 1997. Rozmach sociálních sítí však nastal až po roce 2003, kdy byly spuštěny sítě Myspace a Linkedin a v roce 2004 Facebook.

Nicméně to, co předvídal Ondřej Neff, se do značné míry děje. Neff uváděl jako příklad, že si někdo vytvoří médium, kde bude sledovat třeba všechno o včelařství, filmy s Humphrey Bogartem a basketbalovou NBA. Skladba může být jakákoli a na tom je zajímavý hlavně aspekt atomizace mediálního světa, v němž dosud prestižní média, přední světové zdroje a agentury, včetně těch s výsostným postavením postupně ztrácejí na významu a lidé kladou naroveň informace od BBC, CNN, Reuters... s těmi z rozličných obskurních webů. A s tím, jak padá prestiž čelních zdrojů, zplošťuje se hierarchie, nic už není na mediálním Olympu a jedinec ztrácí perspektivu. Všechno je stejně důvěryhodné, respektive naopak stejně nevěrohodné. Odtud je už jen krůček k dojmu, že všichni beztak lžou, tak proč si ze záplavy lží nevybrat tu, které je konkrétnímu člověku sympatická, která potvrzuje, co si on myslí a co si chce myslet, která ho baví? Odtud je jen krůček ke slovu »postpravda«.

K tomuto textu mě inspiroval kolega bloger Jiří Turner svým článkem „History & Herstory – genderová korektnost ad absurdum“. V perexu napsal: „To první slovo každý zná, to druhé vzniklé výměnou jedné a přidáním druhé hlásky má stejný význam. Ono »his-« nám však prý podsouvá, že dějiny jsou »jeho« a je tedy potřeba změna na herstory, aby byly dějiny »její«.“ Dále v textu pak: „Nicméně to, co uvádím v perexu, není, ač to tak může vypadat, žert, ale je to skutečný požadavek, který v rámci »politically correct« požadují americké feministky.“ (http://turnerjiri.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=581239) V diskuzi se pod textem se objevily námitky, co se dají shrnout, že ten požadavek feministek sice existuje, ale je to jen bezvýznamný výkřik, který nestojí ani za zaznamenání, natož za komentář a rozbor.

Jistě, asi ano. Jenže takových marginálních zpráv a zpráviček, jejich rozborů a komentářů k nim je bezpočet. Žijí si dál svým vlastním životem a budou důležité podle toho, kolik lidí jim jaký význam přisoudí, kolika lidem pomohou dotvořit jejich obraz světa. Jeden diskutér pod Turnerovým článkem mimo jiné soudil: „...napsat blábol a blbost je mnohem snazší než napsat něco kvalitního. To je konec konců důvod, proč žurnalistika upadá – jeden investigativní článek potřebuje několik týdnů práce, zatímco blábol typu »Kim Kardashian měla dneska ráno hovínko zelené barvy« se dá vyplodit za tři minuty, aniž by člověk vůbec vstal z postele nebo zvedl telefon.“ Dotkl se tím absurdního jevu, že nyní se kdysi seriozní média a zpravodajské agentury snaží »srovnat krok« s těmi obskurními, jakkoli by se opak zdál být přirozeným, a chrlí »odpadové« zprávy v jednom sledu s podstatnými, závažnými a člověk ztrácí přehled, co je co.

Investigativní (vyhledávací či pátrací) žurnalistika je totiž náročná nejen časově, ale také finančně a už před lety jsem se na kurzu o ní dověděl, že ji i velká média zvolna opouštějí. Ono je totiž tristní, když médium platí tým informátorů, právníků, novinářů a řady expertů, kteří několik týdnů pracují na jisté kauze, co by mohla být bombou, nebo jak se dřív říkalo sólokaprem, aby se poté zjistilo, že z toho nic nebude, protože k ničemu tak závažnému nedošlo, nebo třeba došlo, ale nepodařilo se dokázat nějakou maličkost, kterou by »kořist« investigativního lovu mohla výsledek pátrací práce týmu zpochybnit a tím by pochopitelně přišly vniveč i drahé peníze. Vzpomínám si, jak se i mně jednou málem povedlo »šlápnout na krk« jistému úplatnému místostarostovi, který přihrával obecní zakázky své firmě, ale v poslední chvíli zmizela nahrávka, co korupci a podvod dokazovala a byl jsem namydlený. Jedna věc je totiž vědět a druhá to dokázat.

Se sociálními sítěmi, obskurními weby a vůbec plejádou pochybných zdrojů, odkud může kdo chce, co chce nejen čerpat, ale kam může i sám psát a umisťovat videa, fotky, různé montáže, nutnost cosi dokazovat padá. Stačí vypustit nesmysl, blábol, desinformaci, hoax, obláček mlhy a on si žije svým životem. Zdá se skoro, že čím větší nehoráznost, tím lépe. Lidé to sdílejí, přeposílají, diskutují o tom a diskuze – ty jsou samostatnou kapitolou. Když se vrátím k Neviditelnému psu, tak Wikipedie o jeho diskuzích píše, že nebyly původně moderované a nevyžadovaly registraci a že v počátcích toho média neexistovala cenzura diskuzí. Wiki pak popisuje změnu politiky redakce k diskuzím a vysvětluje ji: „Důvodem byla zvláštnost tamějších diskuzí: určitá skupina diskutérů se vzájemně znala, diskutovala spolu přátelsky a slušně, dokonce pořádala setkání v reálném světě. Výhodou takového prostředí bylo, že se v něm příliš nedařilo nesnášenlivým diskuzím, které se vyskytují na jiných serverech. Nevýhodou naopak bylo, že diskuze pod určitým článkem často a rychle sklouzla k úplně jinému tématu a znemožnila tak diskuzi k článku, jev zvaný »Klondike«.“ Potom redakce začala komentáře mazat, dostavily se protesty vůči tomu, až nakonec Neviditelný pes zavedl registraci diskuzních příspěvků pod skutečným jménem a adresou.

Co z toho všeho plyne? Zatímco reálný svět se stále více globalizuje a velmi se rozšířila dnes tolik kritizovaná politická korektnost, virtuální mediální svět se atomizuje, pomalu každý je sám sobě zdrojem i příjemcem informací, které mu vyhovují, každý se vyjadřuje ke všemu, bez ohledu na to, zda o tématu něco ví nebo neví nic, každý komentuje vše bez jakékoli pokory, nikdo není ochoten uznat, že se třeba zmýlil a že pravdu může mít i někdo jiný a o nějaké korektnosti nelze hovořit. Pro případné kritiky tohoto posledního odstavce chci uvést, že jsem se vyjádřil záměrně expresivně, nadsazeně. Uvědomuji si, že to není ještě tak daleko. Spíš jsem chtěl načrtnout, kam by to mohlo dospět. Doufám však, že se věci časem usadí, že se najde mechanismus, jak zajistit i ve virtuálním prostoru běžnou lidskou slušnost, jež v reálném světě dosud převládá, prostě korektnost, co je ve vztazích lidí žádoucí, na rozdíl od té vynucované politické korektnosti.

Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 21.1.2017 1:39 | karma článku: 21.71 | přečteno: 641x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.59 | Přečteno: 549 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...