Imigranti, požáry, povodně a žáby

Napsal jsem článek, ve kterém jsem se dotkl témat – co člověk musí, svobody, strachu, psychopatických vůdců, jestli smíme, co můžeme, hysterie a paniky kolem imigrační krize zde na blogu. Hádejte, na co čtenáři nejvíc reagovali?

Jestli myslíte, že na tu hysterii a paniku kolem imigrační krize, pak máte pravdu. To téma táhne jako magnet. Citoval jsem v textu, co o tom soudí český psychiatr Radkin Honzák, který se často vyjadřuje v nadsázce, a to upoutalo ještě víc. Aby to bylo zřejmé, ocituji znovu, co odpověděl mimo jiné na otázku: Jak se díváte na takový ten až hysterický český strach z uprchlíků? 

„Vždyť je to úplně blbé. Viděl jste už u nás uprchlíka? Ale z politického hlediska je to dobrý chleba. Když budu chtít získat nějakou pozici, tak není nad to lidi postrašit a pak je zachránit. Druhá věc je představa psychopatologie, psychiatrie, že čím méně máte reálného nebezpečí, tím více narůstá nezdravá úzkostnost. Jako by organismus trénoval na dobu, až to nebezpečí doopravdy přijde. V dnešní pohodové době, kdy sedmdesát let nebyla válka – když nepočítáme Balkán, absolutně všeho je dost, když nebudete blbej jak tágo, tak na vás exekutor nepřijde, choroby jsou v podstatě zažehnané, hlady tady nikdo neumírá, není absolutně nic, co by nás ohrožovalo.“ 

V diskuzi pod textem napsal Slavomír Beneš: „To, že někde ještě uprchlíci nejsou, takže strach je prý nesmysl, považuji za naprosto hloupý argument. Právě naopak: Moudrost se pozná podle toho, že umí předvídat a umí se dívat dopředu. Je nesmysl zajímat se o uzavření pojistky až ve chvíli, kdy už mi hoří barák.“ Jiří Hermánek reagoval na můj článek svým blogem, který uvedl perexem: „Nikdo z nás tu nikdy žádnou povodeň neviděl. Tak, proč se vůbec plašit? A ještě k tomu nějací horlivci chtějí stavět protipovodňové zábrany, hermeticky uzavřít metro a podobné nesmysly. Kdo to kdy vůbec slyšel?“ V závěru svého textu potom pan Hermánek napsal: „Nevím, co je pravdy na té historce s uvařenou žábou. (...) Pokud žábu hodíte do hrnce s vařící vodou, tak vyskočí. Pokud ji ale dáte do hrnce se studenou vodou a hrnec dáte na hořák, tak žabka spokojeně plave v hrnci, nevyskočí, i když se jí voda začíná být dost teplou. Říká si – furt je to dobrý, ale když to dobrý být přestane, už vyskočit nedokáže.“

Než k tomu poznamenám něco sám, ocituji podle mého velmi trefnou reakci Jana Pavla na příspěvek Slavomíra Beneše v diskuzi pod mým článkem, ale v zásadě se to hodí i k blogu pana Hermánka. Nuže, Jan Pavel: „Je prča, jak se každý považuje za moudrého. V Čechách je to s uprchlíky jednoduché. Nejsou tady a nechce se jim sem. Takže se na tomto tématu jen vydělávají body či se lidé je utvrzují ve svých xenofobních postojí. A ještě se prohlašují za moudré. Uprchlíci jsou problém, ale jsou problémem jiných zemí EU, jako je Německo. Velká Británie, Španělsko či Itálie. Země jako Česko, Slovensko či Polsko jsou mimo. Dívat se dopředu můžete, ale každý si tam promítne, co chce vidět. A ta skupina, jíž to náhodou vyjde, se plácá na prsa, jak byli moudří. A pokud se spletou, šoupou nohama či udělají další předpověď. Moje předpověď je, že lidé jsou hodně flexibilní, tudíž si to srovnají. Včetně porodnosti, která v EU klesá i u muslimských přistěhovalců. Další z mojí předpovědí je, že technologie jde šíleně rychle dopředu. Pokud mají pravdu lidé předvídající technologickou singularitu, za dvě generace bude svět úplně jiný než teď."

Podle mého názoru, příklad s pojistkou a hořícím barákem nesedí. Pojistky proti požáru a dalším neštěstím vis maior, neuzavírají lidé, že by se aktuálně báli požáru a předvídali ho, ale proto, že eventualita požáru existuje a lidé si tak zajišťují vyplacení náhrady za škody, kdyby ta eventualita nastala. A pojistky jsou konkrétním formálním právním aktem proti jasně popsanému nebezpečí a s jmenovitým vymezením předmětů pojistné ochrany. S povodněmi je to velmi podobné. Co může způsobit povodeň, je poměrně dobře známo a jaká opatření lze učinit k ochraně před nebezpečím povodně a pro minimalizaci důsledků a škod, se také dost ví. Nic z toho (v přeneseném významu) nelze ale uplatnit na imigrační krizi a na problémy vyplývající z přítomnosti uprchlíků a přistěhovalců do Evropy. A jak napsal pan Pavel, Česko stojí v této krizi jednak hodně na okraji nebo mimo hru a jednak nemůžeme ani přibližně předvídat, co se v budoucnu stane, a tak když někdo hledí dopředu, vidí tam fakt, co tam vidět chce. Jaká bude opravdu skutečnost, neví ale nikdo. 

Co by se tedy konkrétně mělo teď u nás dělat? Jaká opatření toho druhu jako při požáru nebo při povodni přijmout? Vyměnit politiky? To lze při volbách, ostatně už vznikla hnutí, která se nabízejí, že dosavadní politiky nahradí. Lze také protesty svrhnout vládu a vyvolat předčasné volby, případně udělat revoluci a nastolit protiislámskou diktaturu. Nevím však, že by se u nás k tomu někdo chystal. Můžeme apelovat také na naše politiky, aby důrazně prosazovali v Bruselu tvrdý postup proti imigrantům a uzavření hranic Evropy. Je otázka ale, jestli by je tam někdo poslouchal, i kdyby tam skutečně řvali jak na lesy. Pak lze také vykašlat se na celou EU, zpřetrhat s ní veškeré vazby, obsadit vojskem a domobranci naše hranice a čekat s napřaženými samopaly na vetřelce. No a než přijdou, tak tam ty lidi živit. Zdá se to někomu rozumné? Ale třeba jo. Zatím ale také nevidím, že by po tomto postupu někdo extra toužil. Nebo jen v dalších a dalších článcích líčit hrůzy, které nás čekají a doufat, že si toho konečně někdo všimne. 

Je tu ještě jiná možnost. Sebrat všechny bojeschopné lidi u nás, vyzbrojit je, vycvičit a pak s nimi vtrhnout do Německa, postřílet imigranty, pak do Francie a udělat to samé, pak do Itálie, do Řecka, do Turecka, do Sýrie a Iráku, zlikvidovat Daeš a udělat tam pořádek, no a nakonec do Afriky, všechno to tam vymlátit a bude klid. Jednoho vojáka bychom již měli. Je to jistý pan Václav Husák, není už nejmladší, ale je v kondici a navíc si už koupil bouchačky. To je důležité, protože na takovou spanilou jízdu (u nás mají tradici) by byly potřeba jistě prachy (nebudeme přece drancovat na dobytých územích), které bychom si museli půjčit a s těmi páně Husákovými pistolkami by ten úvěr hned mohl být nižší.

Ale teď vážně. Musím se ještě vypořádat s onou žábou, o které Jiří Heřmánek ví, co si říká, když se jí ohřívá voda v hrnci. (Nejmenoval se náhodou v pohádce O zlatovlásce človíček, co si uždíbl z kouzelné ryby a rozuměl pak řeči zvířat, Jiřík?) Napsal jsem k tomu, že příměr o žábě je dobrý, ale jeho „rozměr“, že je malý. Z hrnce žába dokáže vyskočit. Z prostředka rybníka však ne, i kdyby si uvědomovala, že se voda v něm ohřívá. Myslíte si, že dokážeme vyskočit ze středu Evropy? Že se odizolujeme od EU a od islamizace Evropy a vytvoříme tady nemuslimskou enklávu, kde budeme před vnější bouří chráněni?

http://jirihermanek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580964
http://jaroslavkvapil.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=580955