Trapná zpověď u televize (povídka)

13. 01. 2017 2:17:41
Markovy klíče zarachotily v zámku. Michaela přiběhla ke dveřím a pověsila se mu kolem krku. Byl z toho vedle. Už dlouho něco takového neudělala. Políbil ji vlažně a ona jeho vášnivě. Vtom pochopila, že to byla chyba.

= „Co se děje, Miky? Co se stalo?“ zajímal se Marek, když se zouval.
= „Nic. Co by? Co by se mělo dít?“ nechtěla, aby zkoumal příčiny její náhlé vřelosti.
= „Něco se děje, to mi neříkej,“ nevěřil Marek. „Takhle jsi mě nepřivítala už dávno.“
= „Nic se neděje. Jen jsem se na tebe těšila,“ zašvitořila jakoby bezstarostně.
= „Opravdu?“ pochyboval její manžel.
= Manželství Marka a Michaely trpělo po dvanácti letech vyhořelostí. Byli spolu víceméně už jen ze setrvačnosti. Oba to věděli a už ani nepředstírali, že je to jinak, ačkoli zejména Miky, jak ji Marek i všichni ostatní říkali, byla ve svých dvaatřiceti letech stále zatraceně pěkná ženská. Marek měl o osm let víc, ale pro řadu žen byl právě nyní velice atraktivní. Doma ale žili už jen vedle sebe, přijali to jako fakt a nehodlali to nijak řešit. Proto se Marek tak divil, že mu Miky dneska skočila hned ve dveřích nedočkavě kolem krku.
= Miky k tomu měla však důvod, protože mu byla nevěrná se svým šéfem v zaměstnání. Cítila se kvůli tomu provinile, neuměla moc podvádět ani lhát, a tak chtěla svou vinu zakrýt a došlo jí až pozdě, že dělá pravý opak.
= Marek si vzal v kuchyni ze stolu noviny, šel s nimi do obýváku a posadil se do křesla
= „Ták, tady máš večeři,“ zazpívala Miky a postavila před Marka talíř. „Uvařila jsem guláš, vím, že ho máš rád.
= „Guláš?!“ ptal se udiveně.
= „No a co?“ nechápala naoko, ale hned jí doklaplo, že to byla její druhá chyba.
= „Kdy jsi naposled udělala guláš? Pořád mě poučuješ, jak je nezdravý jíst večer tak těžký jídla. Že si mám dát jogurt nebo zeleninu,“ nemohl přijít na to, co se přihodilo.
= „Pro jednou se nic nestane,“ usmála se.
= „Co se s tebou děje, Miky?“ pátravě si ji prohlížel.
= „Nic. Opravdu, Marečku.“
= „Tak víš co, dej mi napřed panáka,“ požádal Marek.
= „Ty chceš kořalku?“ vyděsila se. „Víš, že nerada vidím, když doma piješ.“
= Marek se spokojeně usmál. Tohle byla ta Miky, jak jí poslední roky znal.
= „Když pro jednou, tak pro jednou,“ znovu se usmál.
= „Jen přidej, nestyď se,“ pobízel ji, když mu nalévala do sklenice.
= „Mám si dát taky?“ otázala se.
= „Miky, ty bys neměla. Vzpomeň si na svý problémy s alkoholem,“ zachmuřil se.
= Já vím,“ sklopila provinile oči. „Už je to ale pět let,“ dodala.
= „Tak výjimečně, že jsi dneska tak hodná,“ souhlasil. „Proč jsi na mě tak hodná?!“ začal zase vyzvídat.
= „Jsem přece pořád hodná,“ namítla Michaela.
= „Dneska je to nějaký jiný, Miky,“ kroutil pochybovačně hlavou.

= Dívali se pak večer na televizi. Mlčky, každý ve svém křesle a ve svém světě.
= „Miky, nepila si už něco, než sis dala se mnou?“ ozval se podezřívavě Marek, kterému nepřestalo šrotovat v hlavě, proč se chovala tak nezvykle přívětivě a vstřícně.
= „Vždyť víš, že už nepiju. Dnes to byla výjimka,“ tvrdila a modlila se, aby nějak nezjistil, že do sebe kopla tři martelly, sotva přišla z práce, aby se vzpamatovala z události s jejím šéfem.
= „A nekurvila ses třeba někde, Miky?“ položil jí Marek další pátrací a drsnou otázku.
= Úplně jí zatrnulo, že se konečně strefil, i když mířil naslepo.
= „Marku, jak to mluvíš! Ne, vůbec!“ odmítla razně. „Jak tě to napadlo? Prosím tě, copak bych mohla. Celý den jsem byla v práci a pak pelášila do obchodu a domů.“
= „A pak ses hned pelešila?“ pokusil se o nemístný vtip pomocí slovní přesmyčky, nic tím ale nemyslel.
= „Říkala jsem – pelášila,“ opravila ho Miky dotčeně.
= „Jen se nedělej. Jsi krásná ženská a příležitostí máš dost,“ řekl Marek pochybovačně.
= „A kde, propána, jakých?“ odporovala.
= Co se v tom tak šťourá? vztekala se v duchu. Zrovna dneska. Jsem kráva, že jsem se nechovala jako vždycky a dala mu důvod, aby začal zbytečně uvažoval; kárala se v mysli.
= „Tak třeba ten tvůj novej mladej šéf. Jak se vlastně jmenuje?“
= „Dan!“ vyhrklo z ní. „Tedy Daniel Klátil,“ hned se opravila.
= Proč ho napadl zrovna Dan? vyděsila se.
= „Daniel Klátil,“ opakoval Marek posměšně. „Určitě dělá tomu nemožnýmu příjmení čest.“
= „To nevím. Nestarám se o něj. Jsem jen jeho sekretářka,“ řekla s hraným nezájmem.
= „Ale tykáte si,“ dotíral Marek.
= „Tyká si spousta lidí,“ odvětila stále stejným tónem a s odvráceným pohledem.
= Marek nikdy nežárlil. Proč s tím teď začíná? dumala. Byla už strachy skoro bez sebe a přitom musela dělat, jako když je jí to lhostejné.
= „Jen nevykládej, že si nikdy nechtěl ani sáhnout,“ nemínil dát pokoj.
= „Třeba chtěl, ale já to nevím, nikdy si nesáhl,“ tvrdila pevně. „Marku, proboha, Klátilovi je osmadvacet a navíc má určitě přítelkyni,“ vysvětlovala a v hlase jí zaznělo zoufalství.
= „To přece ničemu nepřekáží a ženská, jako ty, musí lákat každýho chlapa,“ tvrdil celkem logicky její manžel.
= „Marku, přece nemůžu za to, že přebral firmu po otci!“ řekla, ale v duchu musela uznat, že tohle i fakt, že ona je o něco starší než její šéf, jsou slabé argumenty.
= „Miky, podívej se na mě!“ přikázal najednou Marek rezolutně.
= S tím na Miky dřív vyrukoval vždycky, když z ní chtěl dostat pravdu, protože věděl, že neumí lhát a jemu do očí už vůbec ne. Neochotně se na něj podívala a on do ní zapíchl svůj pronikavý pohled. Byla v ní náhle malinká dušička.
= „Řekni, Miky, že si sáhl?“ zeptal se úděsně naléhavě.
= Strašně bázlivě a nepřesvědčivě odvětila: „Přísahám, nesáhl.“
= „Nikdy!?“ tlačil na ni dál.
= V té chvíli se Miky roztřásla brada, sklopila oči a špitla ustrašeně: „Jednou.“
= „Jednou je nikdy a dvakrát je zvyk,“ usmál se. „Kdy to bylo?“ optal se jen tak ledabyle.
= Náhlou úlevou, že nebude asi vyvádět, si přestala dávat pozor a řekla: „Dneska.“
= „Dneska?“ opakoval Marek zaraženě a temně.
= Přikývla.
= „A kam si sáhl?“ vyzvídal. „Na prsa?“
= Zase přitakala.
= „A to jen tak, přes halenku?“ pokračoval ve výslechu.
= „Ano, jen přes halenku,“ tvrdila horlivě.
= „A to ti ji ani nerozepnul a nezajel ti do podprsenky?“
= „Ne to ne,“ řekla.
= „Podívej se na mě, Miky!“ poručil zase Marek.
= Poslechla a najednou jí přišlo vytáčení marné, a tak ani nečekala, až otázku zopakuje a odvětila po pravdě: „Zajel.“
= „No to je hezký,“ přemítal Marek. „Takže zajel,“ zadíval se na Michaelu upřeně a dlouze.
= Seděla před ním strnulá jak myška před kobrou a čekala, co bude.
= „Miky,“ řekl potom Marek. „Teď mi pěkně řekneš úplně a popravdě všechno, co se mezi vámi stalo,“ rozkazoval dál.
= „Ale Marku, ty přece nemáš právo takhle mě vyslýchat,“ vzdorovala.
= „Já že nemám právo!?“ rozčílil se. „Tak ty se kurvíš se svým šéfem a já nemám právo! Miky, vyklop, sundal ti podprsenku úplně?“ zahájil další fázi výslechu.
= „Ano,“ přiznala zlomeně a zahanbeně po Markovu náhlém útoku.
= „Anebo sis ji sundala sama, celá nedočkavá, aby ti zvalchoval cecky?“
= „Ano,“ řekla zase.
= Marek se zaraženě uchechtl: „Buď ji sundal on, nebo ty.“
= Michaela mlčela a jen se na Marka vystrašeně dívala.
= „Tohle nemá cenu,“ povzdechl si. „Ty se mě bojíš? Copak jsem ti někdy něco udělal?“
= „Můžu se snad nebát, když mě takhle vyslýcháš a jde z tebe přitom hrůza?“ zafňukala.
= „Nikdy jsem ti ale neublížil a máš se snad se mnou dobře. Nebo ne?“
= „Vím, že mi dáš všechno, o co si řeknu – nejlepší šminky, parfémy, šaty, šperky. Máme hezký byt, skvělý auto... A já se za to starám o domácnost i o tebe...,“ vysvětlovala.
= „Tak to má ale být. Myslel jsem, že se ti to takhle líbí?“ skočil jí do řeči a nechal ji dojít k tomu hlavnímu.
= „Co se mi má líbit? Že musím uklízet, prát, vařit, obskakovat tě, když přijdeš domů?“ začala v protiútoku vyčítat.
= „A tebe tohle ponižuje, nebo co?“
= „A nemá snad? Jsem pro tebe jen služka a nanejvýš doplněk, když mě vezmeš někdy na nějakou párty s obchodními partnery,“ pokračovala ve výčitkách. „Jako žena pro tebe už neexistuju.“
= „Tím mi chceš zdůvodnit to s tím Klátilem?“ ptal se Marek pobaveně.
= „No třeba!“ odsekla Miky.
= „Ale to nemusíš,“ usmál se Marek. „Pamatuješ, jak jsem kdysi přišel z posilovny a ty ses chtěla hned milovat? Řekl jsem, že se napřed vysprchuji. Ty jsi na to řekla, že půjdeš do vany se mnou a umyješ si mě. A já na to, že jsem hrozně zpocený a že smrdím. A ty jsi řekla, že tím líp...“
= „Ty si na to tak pamatuješ?“ přerušila ho otázkou.
= „Jasně že pamatuji. Podívej, Miky, to já přece vím líp než kdokoli, že jsi náruživá, že ti sex vyplňuje skoro celý tvůj obzor. A já tě poslední dobou zanedbával. Chápu tedy, když na tebe sáhne takový borec, jako je ten tvůj Klátil, že...“
= „Jaký můj?“ ohradila se.
= „Tak dobře, Dan. Tak vím, že neodoláš.“
= „Když to tak dobře víš, tak proč se ptáš, Marku?“ pravila vyhýbavě.
= „Řekni mi po pravdě a bez vytáček, Miky, oklátil tě nakonec?“
= „Nakonec ano,“ připustila.
= „Nakonec, říkáš. A to jen tak?“
= „Jak myslíš jen tak?“ nechápala.
= „To tě jen tak vojel a tys nic nenamítala?!“ patlal se v tom Marek.
= „Namítala, napřed,“ bránila se chabě.
= „A cos namítala, děvko?!“ vyhrkl na ni zostra.
= „Že to nemůže, protože jsem vdaná.“
= „To vyprávěj někomu, kdo ti to zbaští.“
= „Fakt jsem mu to řekla, přísahám.“
= „Já nevěřím svým uším. Chlap po tobě vyjede, ty mu řekneš, že to nemůže, protože jsi vdaná a očekáváš, že on toho hned nechá? To jsi tak pitomá?“ zuřil už Marek.
= „Já nevím, Marku, byl to takový úlet, už se to nestane. Nikdy.“
= „To snad není pravda. Jaký úlet? Jak se to vůbec stalo?“
= „No Dan, tedy Klátil mě požádal, abych mu uvařila kafe,“ začala Miky.
= „Říkej mu, jak chceš,“ přerušil ji. „To je to nejmenší.“
= „Tak jsem mu ho uvařila. A když jsem mu ho položila na stůl, najednou vstal, přitáhl mě k sobě, řekl, že jsem krásná ženská, políbil mě a přitom mi sáhl na prsa.“
= „Co ty na to?“
= Michaela se odmlčela a přemýšlela, proč chce Marek slyšet tyhle podrobnosti. Najednou ji napadlo, že za tím vězí jeho záliba v příbězích se sexem. Vždycky ho lákalo porno.
= Co ty na to?“ opakoval Marek netrpělivě otázku.
= „Řekla jsem mu, aby toho nechal, že si takové věci nesmí dovolovat a šla pryč.“
= „Ale vůbec tě nenapadlo, že by ses mohla bránit, třeba ho odstrčit, že? Co udělal, když jsi mu řekla, že si to nesmí dovolovat a odcházela?“
= „No chytil mě za ramena, zezadu mě kolem těch ramen jednou rukou objal a druhou mi rozepnul halenku, zajel pod ní a pak i do podprsenky,“ vyprávěla Miky a byla celá rudá.
= „Tak ty mu řekneš, aby si to nedovoloval, jdeš pryč a on tě místo toho chytne a zajede do podprsenky? Z toho je vidět, že věděl, že může dělat, co chce. A tys mu dokázala, že má pravdu, protože jsi tupě držela jako ovce.“
= „To ne, Marku, řekla jsem mu, co když někdo přijde.“
= „To ti vadilo nejvíc, že by mohl někdo přijít?“
= „Bylo by to přece blbý, kdyby nás někdo viděl,“ objasňovala.
= „Já se z tebe picnu,“ zakroutil hlavou Marek. „No a co bylo dál?“
= „Řekl, abych šla zamknout a vrátila se k němu...
= „A na to jsi udělala co?!“ zeptal se přísně.
= „No to, co mi řekl.“
= Jak seděl Marek v křesle, svěsil ruce k zemi a zvrátil hlavu dozadu přes opěradlo a v této poloze se otázal: „A co pak ten Dan ještě řekl?“
= „No abych se svlékla a lehla si na sedačku, kterou má v kanceláři.“
= „A tys poslušně udělala, co nařídil, předpokládám.“
= „Ne, poslušně ne, řekla jsem mu, že to nemůžeme dělat, protože jsem vdaná.“
= „No a teď mě vážně zajímá, co na to řekl on?“
= „Abych se nesvlíkla úplně, ale nechala si kalhotky, že je ženě sundavá rád sám.“
= „Už prosím tě nic nepovídej,“ řekl Marek rezignovaně. „Co to mám za ženu!“ zabědoval vzápětí. „Chlap si prostě usmyslí, že tě vojede, a tak to taky udělá a na nic se neohlíží, protože ví, že jsi úplně blbá kráva! Čubka! Rádodajka!“ vymýšlel ve vzteku nadávky.
= Potom dlouho jen seděli a mlčeli a Michaela se cítila hrozně. Byla ale ráda, že Marek už skončil. Ale to se mýlila.
= „Miky, řekni mi upřímně, líbilo se ti to s ním?“ zeptal se znenadání.
= „Nelíbilo, Marečku,“ dušovala se.
= „Aspoň tak pitomě nežvaň, Miky. Ale já půjdu a rozbiju tomu hajzlovi držku. Určitě se dneska chlubil svým kamarádům, jak vojel svou kozatou blonďatou sekretářku, která je tak blbá, že udělá všechno, co on chce! Která mu dá, kdy si on vzpomene! Se kterou si může dělat, co se mu zlíbí!“ rozčiloval se Marek a s každou větou, zvýšil hlas. „Dávno jsem tě měl přinutit, abys tý práce nechala. Bez toho tvýho směšnýho platu bysme se hravě obešli a já bych se aspoň nemusel dočkat takový potupy,“ vztekal se Marek.

= Tím definitivně skončil a oba stále seděli v křeslech a vyhasle civěli na televizi. Do postele šli až po půlnoci a Marek se obrátil k Miky, objal ji, políbil, pak znovu a zase a začal ji hladit...
= „Ty se chceš se mnou po tom všem milovat?“ zeptala se ho.
= „Víc, než kdy dřív,“ ujistil ji. „Měli jsme se milovat pořád a neměl jsem tě zanedbávat.“
= „A už se na mě nezlobíš, i když jsem tě podvedla s Danem?“
= „Nemluv už o tom ani o něm,“ položil jí prsty na rty. „Měl jsem vztek, ponížilo mě to, urazilo mě to jako chlapa, ale ten Klátil mi vlastně otevřel oči.“
= A tak Miky nechala Marka, aby dělal, co umí. Ať se však snažil sebevíc, ona se cítila zcela prázdná a nedokázala se přinutit, aby jí milování s vlastním manželem něco říkalo a Miky v té chvíli došlo, že pro ně dva je už tak jako tak pozdě.

Autor: Jaroslav Kvapil | pátek 13.1.2017 2:17 | karma článku: 18.07 | přečteno: 633x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 163 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 159 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 209 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 200 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...