Kolosální malér, nebo relativní klid?

Bývalý prezident Václav Klaus prohlásil, že žijeme v relativně klidné a úspěšné době, zde  na blogu mi diskutér zase napsal v souvislosti s imigrační vlnou, že v Evropě máme problém kolosálních rozměrů. Tak jak to tedy je?

Pokud bych vnímal naši zemi a svět jen prostřednictvím části zdejších blogerů a diskutérů, jež reflektují a komentují především to negativní, co se u nás nebo kdekoli děje a kdybych k tomu připojil obrazy událostí, jak je líčí média a hlavně ta ideologicky propagandistická, nezbývalo by mi nic jiného, než souhlasit s oním diskutérem. A nejen to, musel bych přidat ještě spoustu malérů, neštěstí, zlořádů, tragédií a velkých lumpáren, co jsou přinejmenším znepokojující a člověka deptající. A potom by mi zbývalo buď sehnat spojence, vyrazit do ulic a pokusit se srazit vládce a mocné do prachu, nebo se na všechno vykašlat, zůstat lhostejný a užívat si života, dokud ho mám, nebo si vzít provaz a jít se zastřelit do rybníka.

Nechce se mi ani jedno a popravdě ani nemám talent k revoltě, lhostejnosti či sebevraždě.  No ale – co tedy? Zmíněný diskutér také napsal: „Pokud si někdo myslí, že varovné hlasy, které se obávají islámu v Evropě, nemají žádný smysl, tak tím buď vyjadřuje neznalost situace, nebo tu situaci z různých důvodů prostě vidět odmítá (například proto, že ho to stresuje nebo unavuje) a nebo je mu to prostě jedno. Ani jeden z těchto přístupů není dobrý.“ Měl na mysli zjevně mě. A dále uvedl příklad: „Pokud německý ministr financí, který patří k nejmocnějším mužům Evropy, veřejně prohlásí, jak je výhodné, aby se degenerující Evropané křížili s nově přicházející krví, tak bychom měli minimálně zbystřit, protože tito „ředitelé vesmíru“ už se ani nesnaží své eugenické plány na vykřížení nových Evropanů tajit. Mně to tedy chladným nenechává a neshledávám na tom ani nic humorného.“

Dobře tedy, dotyčného pána nenechává situace Evropy pod náporem imigrantů chladným a bere mu humor. Co však proti té situaci dělá? Ničím se nepochlubil. Vím jenom o tom, že píše své příspěvky do různých diskuzí a třeba mé texty se pokouší hodnotit a kritizuje mě, jak píšu blbě a jak se mýlím ve svých názorech a postojích k problémům. I kdyby měl však v soudech o mém psaní i o mé osobě pravdu (a třeba ji i má), stejně to ničemu nepomůže a nic to neznamená. Jiný diskutér mi k tomu ovšem napsal mimo jiné: „Nicméně lidé, kteří se například shodnou, že by bylo méně nepříjemných věcí, kdyby měli lidé věřící v Korán vymezenou jinou oblast k žití na této Kuličce, než lidé věřící/nevěřící v cokoli jiného, se jistě shodnou také na tom, že je »přínosné« aby každý opačný názor (nebo třeba i jen slova, která se jejich názory snaží zrelativizovat/zlehčit) narazil na důvody, které je k jejich postoji vedou. Ze všech těchto myšlenek kódovaných do slov na blozích/diskuzích/TV... se totiž vytváří konkrétní akce, jako třeba navýšení/snížení preferencí konkrétních politických stran.“

Zkoušel jsem si představit, jak diskuze pod mým zdejším textem může ovlivnit preference konkrétních politických stran nebo cokoli jiného a zatím mám velké pochybnosti, zda vůbec nějak... a pak jsem narazil na článek, který referoval o tom, co řekl bývalý prezident Václav Klaus na konferenci Euro Business Breakfast. Psalo se v něm třeba, že v české společnosti není podle Klause za současné situace poptávka po zásadnější změně, jakou představovalo například letošní referendum o vystoupení Velké Británie z EU či zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Václav Klaus dále řekl: „Nic mimořádně špatného ani nic mimořádně dobrého se u nás neděje. Žijeme v relativně klidné a úspěšné době, není poptávka po změně.” 

A jiný Klausův výrok: „Chybí poptávka, ale já myslím, že chybí i ona nabídka. Nevím, kdo by tuto změnu byl schopen provést, která politická síla. Nevím, na základě jakého masově sdíleného hesla by byla tato změna vedena, protože jasné, jednoduché, lidem srozumitelné recepty v postpolitickém, postdemokratickém, postnacionálním evropském prostoru se už vyčerpaly.” Václav Klaus prý vnímá pouze »tradiční české brblání«, ale lidé jsou se situací podle něj obecně spokojeni. Tedy soudě podle řady textů zdejších blogerů, to české brblání je často velmi vášnivé až nenávistné, nicméně tato Klausova formulace naznačuje, že zdejší (i podobná odjinud) »zdrcující« kritika počínání politiků, mocných a dalších velkých hráčů k nim doléhá jen jako pouhé brblání. Odhlédnu-li od toho, kdo je Václav Klaus a jak o něm dnes mnozí smýšlejí, to, co řekl na zmíněné konferenci, nepostrádá racionální jádro.

Ještě ale zpátky k tomu, jestli mě má dění kolem rozpalovat a brát mi úsměv ze rtů. Za svůj život jsem pochopil, že nemá smysl se trápit tím, co nemohu ovlivnit, ani se pokoušet dělat to, co neumím a nedokážu. I kdybych se rozžhavil doběla a kabonil se jako bouřkový mrak, nezměním smýšlení německého ministra financí, ani nevyženu imigranty z Evropy. Neměl bych tedy dělat nic? To zase ne. Myslím si, že umím psát, tak budu psát. A budu psát to, co považuji za důležité a zajímavé napsat a budu psát to, co si myslím a jak si to myslím. Ostatně mě před časem nabádal jeden člověk v diskuzi, abych psal víc a tak, jak píšu. Takže to tady máte. 

Odkaz na článek o výrocích V. Klause: https://www.novinky.cz/domaci/423801-klaus-si-postezoval-ze-cesi-zmenu-nechteji-a-jen-tradicne-brblaji-u-televize.html