Václave Havle, já chci jen kousek štěstí...
Co jsem tak přečetl zde v různých diskuzích a co jsem tak slyšel za léta názory na Václava Havla, nejvíc mi utkvěl v paměti postoj, co by se dal charakterizovat takto. „Celkový dojem z něj mám převážně pozitivní, ale..." a pak přijde výčet jeho skutečných i domnělých chyb, jeho špatných rozhodnutí a jeho nectností. Lidé také často uvádějí, že odmítají „zbožštění“ Václava Havla. Je velmi zajímavé, kolik lidí má vždycky obavy hlavně o to, aby se někomu nedostalo ani o krapet víc chvály, než si podle jejich mínění zaslouží. Havel jako člověk měl jistě chyby, měl i nectnosti a ne všechna jeho rozhodnutí byla správná a byla občas i motivovaná jeho horšími vlastnostmi. Ať mi ale někdo prozradí, kdo by si jako v jeho pozici a v situaci, jaká nastala po pádu socialismu, počínal lépe? A to vůbec nemluvím o tom, že ani zdaleka nerozhodoval o všem a ti, co ho dnes tvrdě kritizují, mu přičítají větší vliv, než měl a mohl mít. Je to paradoxní, když se zároveň brání Havlově adoraci.
Jenomže jeho význam a zásluha je v něčem jiném. Nebyl nikdo jiný v té době, za kým by se národ mohl sjednotit v odporu proti komunistické moci. Václav Havel, ať byl jaký byl, se stal symbolem, a to nejen doma, ale především ve světě a jako takový vydobyl naší vlasti výsadní postavení mezi postkomunistickými zeměmi. Havel byl známější a populárnější než celé Československo a pak Česká republika. Na to se zkrátka zapomíná. A co jsme s tím svým postavením pak provedli, to už je jiná kapitola.
Václav Havel se zhostil sice své úlohy symbolu natolik dobře, že k němu upínaly naděje mnohých prostých lidí, které ale on zkrátka nemohl vyplnit. Ale to, jak hrál roli symbolu, nebylo tím hlavním důvodem, proč k němu lidé obrazně „vztahovali ruce“, aby jim zajistil „kousek štěstí“. Skvěle to ve zkratce vystihl Jaromír Nohavica v písni „Pane prezidente“. Podstata tkví v tom, že lidé už odedávna spojují své naděje se spravedlivými, moudrými a laskavými vládci. Možná by tato tradice nepůsobila dnes už tak silně, nebýt rakousko-uherského císaře Františka Josefa I., jeho 68 let trvajícího panování a jeho vzhledu kterým jako moudrý a spravedlivý vládce působil. Ani Tomáš Garrigue Masaryk nebránil tomuto zvyku prostého lidu. A všichni další prezidenti, přes komunistické až k Miloši Zemanovi se s tím svezli. Nepochybně tomu napomáhá i prezidentské sídlo na Hradčanech, kde dříve panovali králové a císaři.
Snaze o adoraci Václava Havla se proto nelze divit. Zbožňování ovšem není na místě, ale ještě méně případné je patlat se v jeho nedostatcích. Havel byl osobností, v dějinách této země má pevné místo a naší úctu si zaslouží. Než se starat o to, aby se na něho nesneslo příliš moc chvály, bylo by možná lepší nedoufat, že nějaký prezident (či jiný politik) všechno vyřeší a každého zachrání, ale snažit se, aby se člověk uměl postarat sám o sebe a bez cizí pomoci. Bylo by rozumnější chovat se sebevědomě, žádat to, co člověku patří, na druhé straně si plnit povinnosti a chtít odpovědnost po těch, kteří ji mají a za to, co do jejich odpovědnosti přísluší a nepokoušet se sám vyhnout té své. Výměnou za to, by měl člověk velkou dávku jistoty, pokud se sám o sebe postarat z objektivních důvodů nedokáže, že se mu dostane důstojné pomoci.
Já vím, že je to přinejmenším futurologie, ale ještě spíš báje či pohádka. Zejména v našich končinách. No tak to tedy berte třeba jako pohádku o Havlovi.
A nakonec ještě písnička Pane prezidente Jaromíra Nohavici, když už o ni byla řeč.
Zdroj: YouTube
Jaroslav Kvapil
Pravda o Červené Karkulce
Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.
Jaroslav Kvapil
Ježíš na krumpáči
Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.
Jaroslav Kvapil
Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety
Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.
Jaroslav Kvapil
Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu
(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.
Jaroslav Kvapil
Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?
Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.
Jaroslav Kvapil
Co je dobré pro Zemana a Babiše, musí být dobré i pro Pavla (polemika s Josefem Nožičkou)
Tak, jako každý smrtelník, chyby dělá i učitel Josef Nožička. Je to sice s podivem, protože učitelé by chyby dělat neměli, ale stane se. Například vydává své dojmy za chyby prezidenta Petra Pavla.
Jaroslav Kvapil
Mluv znovu k lidu, chybíš nám...
Včera, 3. března 2023, tomu bylo 29 let, kdy umřel legendární písničkář Karel Kryl. Mnoha lidem stále chybí, obdivují jej jako básníka, který za ně, totiž za nás bojoval proti zlu, jako vizionáře, jenž přesně odhadl vývoj v zemi.
Jaroslav Kvapil
Co teď s tym, když zase bude jako za totáče?
Když si dáte tři týdny mediální půst, tak hned po něm s osvěženou prázdnou, respektive vyčištěnou hlavou spokojeně zjistíte, že svět sice malými krůčky ale neochvějně kráčí každý den o ždibec blíž k novému totáči.
Jaroslav Kvapil
O nonkonformních názorech, nebo snad lžích (?)
Herec Marek Vašut měl ve škole z marxismu-leninismu jedničky, jak prozradil 10. listopadu 2019 v rozhovoru na i iDNES-tv. Zároveň však řekl, že profesorovi oponoval. Z toho plyne, že si myslel něco jiného, než říkal při zkouškách.
Jaroslav Kvapil
Anděl, který sestoupil na zem
„...v městě Betlémě Bůh zrozen dnes, z lásky se člověkem stal...,“ zpívá v jedné české textové verzi známé vánoční písně „Tichá noc, svatá noc“ mladá operní pěvkyně Patricia Janečková. Nejde však o slova, ale jak je zpěvačka zpívá.
Jaroslav Kvapil
Média nikdy nemohla být, nebyla a ani nejsou objektivní
Co je smyslem činnosti médií a práce novinářů? Přinášet objektivní zprávy a pohledy na skutečnost? Říkám, že ne. Smyslem novinařiny je hledat pravdu, ač celou pravdu nelézt nelze, jen částečnou, a ta pravdou vlastně není.
Jaroslav Kvapil
Prezident Zeman zůstal věrný své neomalenosti
Prezident Miloš Zeman byl na poslední zahraniční cestě ve své funkci na Slovensku a na tiskovce se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se projevil fakt jako světový státník, když řekl, že 80 procent GDP Česka tvoří export.
Jaroslav Kvapil
Jak vyčistit Augiášův chlév
Když byl českým prezidentem Václav Klaus, vyprávěl se vtip – „Jaký je rozdíl mezi Klausem a Bohem? A odpověď zněla: Bůh si nemyslí, že je Klaus.“ – Mám pocit, že Miloš Zeman by byl rád, kdyby se o něm vyprávělo něco podobného.
Jaroslav Kvapil
Bude Česko jako Uganda nebo Federace Mali?
Přijdu do volební místnosti zřízené ve školní třídě a jak čekám, až najdou mé jméno v seznamu, všimnu si, že za katedrou visí nástěnný obraz se vzorovým skloňováním mužského vlastního jména coby názorná učební pomůcka.
Jaroslav Kvapil
Ad) Kdo dnes hájí Nohavicu…
Kdosi prý pronásleduje učitelku Veroniku Valíkovou za její podporu Jaromíra Nohavici, neboť o ní někdo v diskusi veřejně napsal, že by neměla učit děti, protože je prý ruský šváb, když Nohavicovy písně stále poslouchá.
Jaroslav Kvapil
K Nohavicově písni „Počkáme, co řekne“
Navzdory tomu, že mnozí léta pěli chválu na krásu a moudrost zpívané poezie Jaromíra Nohavici, mně se jeho písničky až na výjimky nikdy moc nelíbily. Vadila mi jejich ufňukanost, navíc prezentovaná zpěvákovým unylým projevem.
Jaroslav Kvapil
To se zase vyrojilo morálně čistých lidí
V médiích, hlavně v překabátěném Právu (dříve bolševické Rudé právo) se nyní rozběhla poměrně rozsáhlá kampaň proti prezidentskému kandidátovi generálu v. v. Petru Pavlovi, kterou už dříve vyvolal historik Petr Blažek a další.
Jaroslav Kvapil
Demonstrace za mír! Jakého druhu?
Přát si mír, nejlépe světový, je krásné, přejí si jej všechny krásky soutěžící o miss, a také pan Okamura. Chtít ale mír bez ohledu na okolnosti, totiž tváří v tvář agresi, je buď naivní, nebo výraz kapitulace před agresorem.
Jaroslav Kvapil
Je důležité hledat pravdu jako bloger Větvička
Díky textu Karla Trčálka a přiloženému videu jsem si vyslechl druhý díl rozhovoru novinářky Martiny Kociánové s blogerem, spisovatelem a cestovatelem Ladislavem Větvičkou na Svobodném Universu z 26. února 2019 a bylo to poučné.
Jaroslav Kvapil
Jsme svědky mytologického boje Dobra se Zlem?
Rusko zahájilo agresi (ve své interpretaci speciální operaci) proti Ukrajině mimo jiné prý proto, že se NATO stále víc přibližuje k jeho hranicím a tím Rusko ohrožuje. Zkusím se nyní zamyslet, koho že to vlastně NATO „ohrožuje“.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 651
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1022x
https://kvaj.blogspot.com