Spasitelé lidstva aneb Stručné dějiny světa

10. 09. 2016 17:42:11
Od dob, kdy se po Zemi potloukaly akorát tlupy lovců-sběračů, se lidstvo a jeho civilizace stále vyvíjejí a pán bůh ví (ten, o němž si myslím, že neexistuje), že to nikdy nebyla žádná selanka ani procházka růžovým sadem..

Vývoj a lidské vztahy (vyjádřeno politicky korektně) vykazovaly průběžně jisté nedostatky, které se ne vždy dařilo včas a beze zbytku odstraňovat. V praxi to znamenalo, že se každý odnepaměti snažil urvat pro sebe co nejvíc, a jelikož je člověk tvor moudrý, začal využívat k zajištění svého živobytí, k dobývání materiálních statků a podmaňování si přírody klacky místo svých chabých tesáků a drápů. Jak šel čas, stávaly se klacky stále sofistikovanější a děsivější a nyní lze konstatovat, že současné klacky s jadernými hlavicemi a inteligentními naváděcími systémy se s těmi původními nedají srovnat.

Nezřídka se také stávalo, že se lidské tlupy setkávaly a velice často neměly zcela shodné představy o vlastnictví území, na němž se ocitly a o využití materiálních zdrojů, které ona území skýtala. Dá rozum, že za těch okolností bylo nezbytné zájmy sladit. K tomu sloužily různé vyjednávací metody. Jako nejúčinnější se kupodivu opět ukázaly již zmíněné klacky (s jejich dalším vývojem). Když potom jedna tlupa druhou přesvědčila, že její vlastní zájmy mají větší opodstatnění, bylo potřebné vymyslet, co s členy druhé tlupy, jejichž argumenty se ukázaly jako liché. Nejednoduší bylo je sníst. Sami však cítíte, že je to primitivní, málo prozíravý a nepříliš efektivní způsob řešení problému.

Proto se v dalších etapách metodika nakládání s příslušníky cizích tlup změnila. Nebývali už konzumováni, ale posílili jednotu spojené tlupy a byli dokonce zapojeni do společného díla na jejím následujícím rozkvětu, přičemž se preferovalo hlavně dobrovolné, uvědomělé a radostné zapojení. Stávalo se ovšem, že ne každý hned pochopil dobrodiní, kterého se mu touto cestou dostávalo, nebo byl zakřiknutý a zmatený a v důsledku toho neprojevoval patřičnou radost, která je ale při účasti na společném díle nezbytná. Pro takové případy se osvědčily pestré motivační prostředky, jakými byly třeba převedení dotyčného do funkce otroka, věznění, mučení, případně nápadité formy poprav coby nástrojů osvětové práce v tlupě, po jejichž použití se většinou uvědomění a radost dostavily samy.

Tyto povzbuzovací prostředky dosáhly takové popularity, že se uplatňovaly i na zbloudilé členy vlastní tlupy. Zejména na ty, co šířili naprosto zcestné představy, že to představitelé tlupy nemyslí s ostatními tak úplně dobře, nebo že snad nemají přirozené právo tlupu vést, za kteroužto službu si spravedlivě přidělovali větší díl společného bohatství, neboť je zcela zřejmé, že vládnutím tlupě si představitel na svá bedra nakládal naprosto největší břímě. A tu vlastně dějiny lidstva končí, protože se nastíněný scénář v různých obměnách opakoval. Střídali se pouze vládci, zdokonalovaly metody a síla jednotlivých tlup rostla a klesala.

Paralelně s tím ale se ve všech časech vyskytovaly hlasy tvrdící, že je společnost řízena špatně a lidstvo že je zkažené. Jedni zvěstovali spasitele, který lidstvo zachrání a nastolí konečně spravedlivou společnost a kýžený ráj, ať už na nebi či na zemi. Druzí prorokovali armagedon a zkázu lidstva. Představa příchodu spasitele nebo vůdce, co zjedná nápravu společnosti, odstraní zlořády a obnoví dávno ztracenou spravedlnost a harmonii světa, jež ale nikdy neexistovala, získala v průběhu věků značnou oblibu. Skoro stejnou, jaké nabyla potřeba najít viníka všech špatností, který je zosobněním zla a jehož je nutno potřít.

Pán bůh ví (ten, o němž si myslím, že neexistuje), že lidská společnost není uspořádána dobře ani dnes, i když se aspoň v našich končinách na chvíli zdálo, že se situace zlepšuje. Pak se ale projevil důsledek prvního Chisholmova zákona, který vyjadřuje: „Když se zdá, že se nám začíná dařit, zcela jistě jsme něco přehlédli.“ Teď už to vidíme na plné pecky a nevíme, co s tím. A zase se někteří pomalinku začínají shlukovat kolem rašících spasitelů nebo vůdců, do kterých vkládají naděje, že všechno vyřeší a zachrání svět. Je marné těm lidem opakovat, že nikdy nikdo takový nepřijde, protože nikdo takový jako spasitel není. A mně zbývá jen se ptát, proč se každou chvíli objevuje nějaký trumbera a rozumbrada, jenž si myslí, že právě on ví, jak spravedlivě a efektivně uspořádat šťastnou, svobodnou a blahobytnou lidskou společnost?

Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 10.9.2016 17:42 | karma článku: 17.91 | přečteno: 493x

Další články blogera

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 444 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma článku: 25.54 | Přečteno: 689 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma článku: 9.39 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 10.81 | Přečteno: 197 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 335 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 4.98 | Přečteno: 98 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.70 | Přečteno: 561 | Diskuse
Počet článků 646 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 993

Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...