Sedm ctností a hlavních hříchů (báseň)

Humilitas, caritas, benevolentia, patientia, castitas, temperantia, industria – superbia, avaritia, invidia, ira, luxuries, gula, acedia. Hlavní hříchy kvůli tomu, že pocházejí z hlavy a ne že by byly nějaké „vedlejší“ hříchy...

Polospánek

Mám rád chvíle, kdy sice 
spím, ale zároveň jsem natolik 
vzhůru, abych pociťoval, jak 
krásné je spát. 
Polospánek 
se to zve. Člověk se v něm 
ocitá dvěma způsoby, když 
usíná a když 
se probouzí a oba 
mají kouzlo. 

Když se probouzím, než 
vstanu, 
vychutnávám, že mozek smí 
ještě odpočívat 
a myšlenkami kudy chci 
bloudím. 
A pak mě dostihne 
tak jako tak 
ráno 
a mohu jen hledět 
za tím kratičkým,
blaženosti podobným 
stavem, jenž 
jako list papíru 
rotuje vzduchem, až 
definitivně dosedne 
na skládku minulosti. Je tu 
probuzení a je tu realita... 

Potom chci být naplněn pokorou 
a štědrostí, 
přejícností a mírumilovností, 
cudností a střídmostí, 
činorodostí – však 
v hlavě číhá pýcha a lakomství, 
závist a hněv, 
smilstvo a obžerství, 
lenost  – sedm  
ctností provází vždy 
sedm hříchů, těch 
hlavních, jelikož 
pocházejí z hlavy... 

Je ostudné, 
jak čas letí,
bylo poledne
a je půl třetí...

Jako já jsem...