Inspirovala ho k něčemu jinému (povídka)

Před redakční poradou, při níž Radoslav Nop urazil a ponížil svou bývalou šéfku a nyní podřízenou Světlanu Mourkovou, seděl kolem deváté večer ve své kanceláři v absolutní deziluzi a s nechutí k jakékoli činnosti.

= Po poradě měl stejný pocit zmarnění. Sám nechápal, proč přinutil Mourkovou, která už tak těžko zvládala ztrátu prestiže vlivem pádu z postu šéfredaktorky na pozici redaktorky řadové, jít pro dopis čtenáře, který ležel na stole u nejmladší redaktorky Michaely Ryšenovské, když se Míša nabízela, že ho přinese. Nopovi došlo, že tímto počinem nezabodoval ani u ostatních redaktorů. Ve snaze zaplašit myšlenky na incident se rozpomněl na uplynulý večer a noc.
= Včera chtěl Nop vyřešit své bídné rozpoložení panákem a cigárem a že jako půjde spát, ale na dobrou noc si nechal ještě z cédéčka zazpívat Charlese Aznavoura. Pouštěl si dost  často tohoto známého arménsko-francouzského šansoniéra. Bylo právě půl desáté, horký letní den měl zrovna namále a Aznavour zpíval právě stylově píseň »Tu t´laisses aller«, čili »O sebe nedbáš«, když zazněl zvonek u domovních dveří.
= „No co je?“ houkl do mluvítka domácího telefonu a zastavil cédéčko.
= „To jsem já, Darina,“ ozvala se redaktorka Fojtová.
= „A co tady děláš?“ ptal se nevrle.
= „Pustíš mě nahoru?“
= Místo odpovědi stiskl bzučák otvírání dveří.
= „Nezlob se Radku, mohla bych si teď v redaktorně napsat článek o zpronevěře peněz za pokuty u městské policie?“ spustila Darina, sotva k němu vešla a vemlouvavě se usmívala, ale pohledem neomylně zamířila za jeho záda, kde uviděla otevřenými dveřmi jeho pokoje rozestlanou postel, kam chtěl Radek brzy hupnout.
= „Teď? Není už trochu pozdě?” ptal se udiveně a znovu pustil Aznavoura.
= „Zítra bych toho měla moc a doma se na to nemůžu soustředit,“ vysvětlovala. „Ale ty už jsi chtěl jít spát, že jo? Neboj, budu naproti v redaktorně u sebe a nebudu tě rušit.“
= „Proč se ptáš na něco, co jasně vidíš, Darino? Co je to vůbec za patvar – redaktorna? Dáš si taky panáka?“ vysypal na ni.
= Přikývla a dodala: „Začali jsme říkat redaktorna kanceláři, kde sedíme všichni redaktoři kromě Ley, protože tomu nemůžeme říkat redakce...”
= „Dobře, nazývejte to, jak chcete,” přerušil ji a nalil oběma bourbon. „Darino, proč mladá krásná vdaná žena, co má malé dítě a milujícího muže, přijde za kouzelné letní noci psát do redakce, proboha, nějaký pitomý článek?“ ptal se, když se napili.
= „Aspoň vidíš, jak jsem zodpovědná a jak miluji práci,“ líbezně a šibalsky se culila.
= Štíhlá černovlasá Darina Fojtová měla prsa, boky a hýždě právě tak akorát, aby chlapa spolehlivě přiváděla k šílenství, úžasné nohy, útlý pas, oči černé, hluboké a milé a ksichtík jak obrázek. Pětadvacáté narozeniny oslavila teprve nedávno a byla nádherná, ačkoli se vloni vrátila po dvou letech z mateřské dovolené.
= „To mě fakt těší,“ řekl Radek a šel kouřit na terasu.
= Darinu nechal stát v údivu, co předpokládal.
= Překvapený byl ale on, protože Darina přišla brzy za ním, pověsila mu ruku na rameno a druhou ho pocuchala ve vlasech.
= „Radku, mně je tě fakt strašně líto, jak jsi tu do noci v redakci pořád sám a jen pracuješ, nebo co tady děláš. Proč z toho na chvíli nevypadneš, nezajdeš si někam? Nebo proč si nenajdeš nějakou ženu? Nechápu, proč vůbec nejsi s Martou Knížkovou. Je malířka a ty výtvarné umění miluješ, je bohatá a je matka tvé dcery. Ty však se všema ženskýma tady laškuješ i s tou modelku od Marty, co si jí fotil do novin, ale co z toho máš? Co ty tady v tý kanceláři furt děláš? A když skončíš, jdeš spát pár metrů od stolu. Je tohle nějaký život? Šéfe, vždyť ty se všemi svými schopnostmi, postavením a šancemi jenom přežíváš. Musíš snad vidět, že se ženám líbíš, tak si nějakou už sakra vyber a začni konečně žít,“ spustila a znělo to jako velmi smutná píseň.
= Nop na ni jen zíral, otevřel pusu, pak ji zase zavřel, povzdechl si a řekl: „Ve skutečnosti jsem fotil hlavně Martu a Anděla Baronová byla na fotce coby modelka nutným doplňkem. A k tomu ostatnímu, co ses ptala – hledám anděla.“
= „Anděla? Jakýho anděla? Tady ho hledáš?“ vyptávala se překvapeně.
= „Všude. Anděla inspirace,“ snažil se vysvětlit.
= „A kdo to jako má být, ten anděl? Podle mě hledáš ženskou. Potřebuješ ji. A možná, že jsi ji už našel, tedy spíš si to myslíš.“
= „O kom teď mluvíš?“ zabodl do ní přísný pohled.
= „No o kom. O té blonďaté modelce,“ odvětila, jakoby nebylo nic jasnějšího.
= „Ty znáš i Andělu?“ žasl Radek.
= „Ji moc ne, spíš Martu,“ vysvětlila.
= „Vím, bydlíš vedle v baráku,“ konstatoval Nop.
= „Potkaly jsme se s Martou hned potom, jak jsi u ní byl a jak jsi ji a Baronovou fotil a já jsem Martě řekla že za tebou Anděla byla pak v redakci,“ objasnila Darina.
= „Řekni, že jste prostě drbny a nebudeš to potřebovat složitě vysvětlovat,“ kontroval.
= „Tos nemusel, Radku,“ řekla naoko uraženě. „Ale jak je to mezi Andělou a Martou. Vím, že je Marta i na ženský, i na mě to už zkoušela a když bydlí spolu, vychází mi z toho, že je Anděla lesba,“ upozornila Darina.
= „Nesmysl. Anděla lesbička není,“ nesouhlasil Radek. „Co ty všechno nevíš, Darino?“
= „Každopádně by sis měl na Baronovou dát pozor,“ řekla Fojtová důrazně. 
= „No dobře, budu to mít na paměti. Ale ty jsi chtěla něco psát,“ vrátil rozhovor zpátky.
= „A co kdybych se na psaní teď vážně vykašlala a šla si s tebou lehnout do postele?“
= Nop se na ní zadíval, jakoby ji viděl poprvé a pak začal tiše mluvit: „Chceš se snad stát ty mým andělem. Inspiruješ mě, to ano, ale k něčemu jinému, než chci. Jsem přesvědčen, že jsi tu postel nemyslela vážně. Beru to jako vtip. No tak už běž psát, domů nebo kam se ti zlíbí. Určitě ti ale děkuji za hořký popis mé životní situace, za upozornění a konečně i za tvou poslední nabídku.“
= V jejích očích se s každým Radkovým dalším slovem rozpalovala stále větší nenávist, zatím ale mlčela. 
= Pak se lenivě a svůdně zavlnila a zasyčela: „Jsi mizernej parchant!? A klidně mě vyhoď z novin, ale teď si se mnou zašukáš! Nabídla jsem to vážně. Takhle mě ještě žádnej chlap neurazil!“
= „Myslela jsi to vážně? Pak chápu, že jsem se tě musel dotknout,“ připustil nevzrušeně. „Později v klidu ale uznáš, že to bylo správné rozhodnutí – nemilovat se s tebou a poslat tě pryč, Darino. Nemůžu s tebou souložit, propánakrále, i kdybych tisíckrát chtěl, a to si piš, že chci. Když tě vidím a slyším, co mi říkáš, buší mi srdce až v krku a potkal bych tě radši v teplákách a umaštěném triku, jak si to rázuješ s pytlem odpadků k popelnici, jenže ty bys i tak byla krásná...“ 
= Darina vyprskla smíchy: „Ty jsi tedy šašek, Radku. Ani se na tebe nemůžu zlobit. Řekni mi ale, o co ti jde? O morálku? O tvou pověst?“
= „Matko sedmibolestná, je mi čtyřicet, Darinko a byl jsem téměř středoškolák, když ses narodila!“
= „No a?“ nechápala. „To není pravda, abys byl tak mimo mísu. Víš kolik mnohem starších chlapů se dneska žení s mladýma holkama,“ poučovala ho.
= „Morálka mě zajímá, teď mi o ni však nejde, ani o pověst. Prostě se ale bojím,“ řekl.
= „Čeho?“ divila se.
= „Mám strach z tebe, sám ze sebe, z tvého muže...“
= „Tomu nevěřím, Radku. Chlap jako ty, který se nebojí ani čerta,“ lichotila mu.
= „No čerta se nebojím,” připustil. „Ale to jako myslíš, že se nebojím vůbec? Jak jsi na to přišla? Bojím se ustavičně,“ tvrdil.
= „Já se ale kvůli tobě nebudu rozvádět. Nemíním s tebou přece začít žít. Chci jen, abys mě tady a hned obšťastnil. Nebudu po tobě jinak nic chtít,“ líbezně se smála.
= „Obšťastnil? Kdes to vzala?“ ptal se udiveně.
= „To se přece tak říká,“ odvětila Darina, překvapená, že se tomu diví.
= „A stejně ti to nevěřím. Připadá mi to jako provokace a měl bych se správně zlobit, ale nezlobím se. Jen chci vědět, jestli ses na to předem připravila, nebo tě to napadlo až tady, když jsi viděla rozestlanou postel?“ pátral Nop.
= „Přísahám, že až teď. Nejsem taková vypočítavá mrcha,“ dušovala se.
= „Proč vypočítavá, když tvrdíš, že po mně nic nebudeš chtít?“ zajímal se.
= „Tak co, bude něco? Už mě nebaví takhle se ti vnucovat!“
= „Pravda, je to pitoreskní situace. Ale jak jsem říkal, nebude nic. Zlob se nebo ne.“
= „Tak víš co, Radečku? Běž do prdele a já jdu psát,“ vyhrklo z ní a chtěla odejít.
= „Uvědomuješ si, že jsi to teď přehnala, čubko drzá?“ optal se jakoby ledabyle.
= Nadávka Fojtovou zaskočila. Od něj ji nečekala. Zahleděla se mu do očí, aby zjistila, jak vážně to myslí a jak na tom tudíž je ona, co si může ještě dovolit. Tvářil se kamenně.
= Když nic nevypátrala, sklopila oči a řekla: „Promiň.“
= „Co ti mám prominout?“ ptal se nechápavě.
= „Nesledovala jsem tím nic zlého. Jen jsem po tobě zatoužila. Jinak mě ani nepřitahuješ. Myslela jsem, že budeš rád a jak jsi mě odmítl, naštvalo mě to. Nejsem na to zvyklá. Takže se omlouvám.“
= „Tobě odolá málokdo. Jestli vůbec někdo, Darino. Co ale zcela určitě nepotřebuju, tak je to sexuální charita,“ dodal. „Desormais!“ řekl na rozloučenou.
= „Co to znamená?“ ptala se Darina.
= „Příště a je to i jedna z Aznavourových písní. Před chvílí jsi ji mohla slyšet," vysvětlil.
= Aznavour totiž úžasně a tak teskně zpíval po celou dobu jejich absurdního rozhovoru.
= „Radku, jak to, že jsi tak děsně chytrý a sečtělý. Ať se tady mluví o čemkoli, vždy o tom něco víš. Fakt tě za to obdivuju. Nikoho jiného takového neznám.“
= „No právě, vím o všem jen něco – málo. Ale to není důkaz inteligence. Jen toho, že už jsem dost starý, hodně jsem četl a ledacos už zažil,“ řekl smutně. „A Darino,” zavolal za ní, když odcházela. „Pojedeš se mnou za dva týdny na pár dní do Rakouska, Švýcarska a přes Německo zpátky. V Bernu pořádají krajané a český velvyslanec benefiční koncert ve prospěch povodní postižených obcí v našem okresu, hlavně pro nejvíc pobořené Píšťaly.“
= Zabrzdila, otočila se a udiveně vykulila svá už tak dost výrazná kukadla: „Zbláznil ses! Copak já s tebou můžu jet do Švýcarska? Myslím tedy – jenom s tebou?!”
= „No a proč ne?” nechápal. „Chtěla jsi se mnou souložit, tak o co jde?”
= „Právě. Ale teď. Pro jednou. Když o tom nikdo nemá páru. Hlavně můj chlap. Ten myslí, že tady píšu článek. Je totiž děsně žárlivý,” objasňovala.
= „A víš, že se mu zas až tak moc nedivím,” podotkl. „Má nejméně dva důvody.”
= „Jo? A jaké dva?” zajímala se, protože byla zvědavá, jako každá ženská.
= „Zaprvé tvou krásu, za druhé tvé spády, jak jsem právě zjistil. A jelikož tvůj manžel, jak jsem ho měl možnost poznat, není žádný blb, tak o tvých spádech minimálně tuší,” zase on teď vysvětloval.
= Darina se zasmála: „O to nejde. Já po něm totiž chci denně sex, tak by asi těžko uvěřil, že bez něj vydržím několik dní. Tedy bez sexu,“ upřesnila. „A kdybych jela navíc s mužem, o kterém doma furt básním, bylo by mu vše jasné,” Darina uváděla Radka do rozpaků a do ostrého obrazu zároveň.
= „Ty o mně doma básníš?” zděsil se. „Proč děláš takové neprozřetelné šílenosti?”
= „A měl by pravdu,” nevzala jeho otázky na vědomí.“ Opravdu bych to nevydržela. Vždyť jsi to viděl sám,” culila se. „Nechtěla jsem s tebou šoustat, abych ti poskytla útěchu v tvém osamění. Ale už týden se mnou můj manžel nespal. Prý byl pořád unavený. A na mě je to moc dlouhá pauza, chápeš? Jsi hodný, Radku, ale jeď tam s někým jiným.”
= „Koho máš na mysli?” byl přesvědčený, že ten někdo má v její hlavě konkrétní podobu.
= „Však ty už to uspokojivě vyřešíš. O to nemám strach,” odvětila vyhýbavě, neuvěřitelně líbezně se usmála a teď už definitivně odcházela.
= „Dari!” volal za ní. „Jak to jde dohromady – hodný a mizernej parchant?”
= Zašklebila se, zapitvořila a pak už za ní opravdu klaply dveře.
     
= Dumal, jestli je idiot, protože se s ní nevyspal, nebo proto, jak jí vysvětlil, že to neudělá. Vnímal totiž vždy Darinu jako úžasnou bytost. Nádherná žena a kolem ní zářivé fluidum. Byla by anděl jako obrázek. Věděl však, že jím být prostě nemůže. Sice mu pochlebovala, jak je chytrý a sečtělý, jenže ona byla mnohem chytřejší. Jestli ji tedy jinak moc nepřitahuji, tak potom jak nebo kdy? přemítal. Nebo neumí dát jinak najevo obdiv, když tedy o mně furt básní, než souloží s obdivovaným? meditoval dál, ale bylo to k ničemu. Nymfomanka! řekl si nakonec Radek Nop.
= Teprve teď se pustil do práce, ale ještě než začal, zavolal vydavateli Jindřichu Bukvajovi, ač už bylo dost pozdě, že si do Bernu vezme s sebou Světlanu Mourkovou. Jindra z toho sice radost neměl, ale když zjistil, že s Nopem jako vždy beztak nehne, souhlasil.

= Radoslav Nop dokončil rekapitulaci včerejšího pozdního večera, nalil si panáka, obrátil ho do sebe, pak dalšího a nakonec si lokl ještě z flašky. Kdyby tady byla jeho sekretářka Majka Bergerová, co mu hned ráno, když přišla, vytkla jeho chlastání a sečetla by všechno dohromady, došla by k výsledku, že je to s tím lokem dnes už jeho šestý frťan; pomyslel si. Radši kořalu schoval a dobře udělal, protože někdo zaklepal na dveře. Naštěstí si vymínil, že sem nesměl nikdo lézt bez vyzvání. Řekl dále a do kanceláře vešla Mourková. Nestalo by se sice nic tak hrozného, kdyby ho spatřila s chlastem v ruce, ale příjemného také nic a ona by si tu scénu dozajista vtiskla do paměti.

Autor: Jaroslav Kvapil | sobota 25.6.2016 15:00 | karma článku: 9,25 | přečteno: 210x
  • Další články autora

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma: 17,40 | Přečteno: 635x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma: 21,48 | Přečteno: 445x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma: 25,54 | Přečteno: 691x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma: 9,81 | Přečteno: 371x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?

Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.

17.3.2023 v 15:20 | Karma: 43,59 | Přečteno: 11579x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co je dobré pro Zemana a Babiše, musí být dobré i pro Pavla (polemika s Josefem Nožičkou)

Tak, jako každý smrtelník, chyby dělá i učitel Josef Nožička. Je to sice s podivem, protože učitelé by chyby dělat neměli, ale stane se. Například vydává své dojmy za chyby prezidenta Petra Pavla.

11.3.2023 v 11:56 | Karma: 34,11 | Přečteno: 1070x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Mluv znovu k lidu, chybíš nám...

Včera, 3. března 2023, tomu bylo 29 let, kdy umřel legendární písničkář Karel Kryl. Mnoha lidem stále chybí, obdivují jej jako básníka, který za ně, totiž za nás bojoval proti zlu, jako vizionáře, jenž přesně odhadl vývoj v zemi.

4.3.2023 v 18:57 | Karma: 26,62 | Přečteno: 681x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Co teď s tym, když zase bude jako za totáče?

Když si dáte tři týdny mediální půst, tak hned po něm s osvěženou prázdnou, respektive vyčištěnou hlavou spokojeně zjistíte, že svět sice malými krůčky ale neochvějně kráčí každý den o ždibec blíž k novému totáči.

23.2.2023 v 13:30 | Karma: 20,48 | Přečteno: 657x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

O nonkonformních názorech, nebo snad lžích (?)

Herec Marek Vašut měl ve škole z marxismu-leninismu jedničky, jak prozradil 10. listopadu 2019 v rozhovoru na i iDNES-tv. Zároveň však řekl, že profesorovi oponoval. Z toho plyne, že si myslel něco jiného, než říkal při zkouškách.

21.2.2023 v 13:20 | Karma: 16,14 | Přečteno: 567x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Anděl, který sestoupil na zem

„...v městě Betlémě Bůh zrozen dnes, z lásky se člověkem stal...,“ zpívá v jedné české textové verzi známé vánoční písně „Tichá noc, svatá noc“ mladá operní pěvkyně Patricia Janečková. Nejde však o slova, ale jak je zpěvačka zpívá.

13.2.2023 v 18:58 | Karma: 13,20 | Přečteno: 385x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Média nikdy nemohla být, nebyla a ani nejsou objektivní

Co je smyslem činnosti médií a práce novinářů? Přinášet objektivní zprávy a pohledy na skutečnost? Říkám, že ne. Smyslem novinařiny je hledat pravdu, ač celou pravdu nelézt nelze, jen částečnou, a ta pravdou vlastně není.

10.2.2023 v 12:12 | Karma: 14,19 | Přečteno: 440x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Prezident Zeman zůstal věrný své neomalenosti

Prezident Miloš Zeman byl na poslední zahraniční cestě ve své funkci na Slovensku a na tiskovce se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou se projevil fakt jako světový státník, když řekl, že 80 procent GDP Česka tvoří export.

8.2.2023 v 12:24 | Karma: 41,40 | Přečteno: 4315x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Jak vyčistit Augiášův chlév

Když byl českým prezidentem Václav Klaus, vyprávěl se vtip – „Jaký je rozdíl mezi Klausem a Bohem? A odpověď zněla: Bůh si nemyslí, že je Klaus.“ – Mám pocit, že Miloš Zeman by byl rád, kdyby se o něm vyprávělo něco podobného.

4.2.2023 v 12:56 | Karma: 22,48 | Přečteno: 789x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Bude Česko jako Uganda nebo Federace Mali?

Přijdu do volební místnosti zřízené ve školní třídě a jak čekám, až najdou mé jméno v seznamu, všimnu si, že za katedrou visí nástěnný obraz se vzorovým skloňováním mužského vlastního jména coby názorná učební pomůcka.

27.1.2023 v 17:06 | Karma: 20,86 | Přečteno: 957x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ad) Kdo dnes hájí Nohavicu…

Kdosi prý pronásleduje učitelku Veroniku Valíkovou za její podporu Jaromíra Nohavici, neboť o ní někdo v diskusi veřejně napsal, že by neměla učit děti, protože je prý ruský šváb, když Nohavicovy písně stále poslouchá.

5.12.2022 v 12:56 | Karma: 43,79 | Přečteno: 10752x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

K Nohavicově písni „Počkáme, co řekne“

Navzdory tomu, že mnozí léta pěli chválu na krásu a moudrost zpívané poezie Jaromíra Nohavici, mně se jeho písničky až na výjimky nikdy moc nelíbily. Vadila mi jejich ufňukanost, navíc prezentovaná zpěvákovým unylým projevem.

26.11.2022 v 13:34 | Karma: 32,17 | Přečteno: 1892x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

To se zase vyrojilo morálně čistých lidí

V médiích, hlavně v překabátěném Právu (dříve bolševické Rudé právo) se nyní rozběhla poměrně rozsáhlá kampaň proti prezidentskému kandidátovi generálu v. v. Petru Pavlovi, kterou už dříve vyvolal historik Petr Blažek a další.

25.10.2022 v 9:25 | Karma: 42,01 | Přečteno: 7489x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Demonstrace za mír! Jakého druhu?

Přát si mír, nejlépe světový, je krásné, přejí si jej všechny krásky soutěžící o miss, a také pan Okamura. Chtít ale mír bez ohledu na okolnosti, totiž tváří v tvář agresi, je buď naivní, nebo výraz kapitulace před agresorem.

15.10.2022 v 10:54 | Karma: 30,38 | Přečteno: 803x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Je důležité hledat pravdu jako bloger Větvička

Díky textu Karla Trčálka a přiloženému videu jsem si vyslechl druhý díl rozhovoru novinářky Martiny Kociánové s blogerem, spisovatelem a cestovatelem Ladislavem Větvičkou na Svobodném Universu z 26. února 2019 a bylo to poučné.

20.9.2022 v 13:43 | Karma: 31,81 | Přečteno: 1834x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Jsme svědky mytologického boje Dobra se Zlem?

Rusko zahájilo agresi (ve své interpretaci speciální operaci) proti Ukrajině mimo jiné prý proto, že se NATO stále víc přibližuje k jeho hranicím a tím Rusko ohrožuje. Zkusím se nyní zamyslet, koho že to vlastně NATO „ohrožuje“.

8.9.2022 v 13:18 | Karma: 23,27 | Přečteno: 595x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 651
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1022x
Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Seznam rubrik