Němý Sergej a kráčející bagr (povídka)

Nevím, co všechno jsem měl na střední škole společného se spolužákem z lavice Jirkou. Určitě však špatné výsledky v ruštině. Známky na vysvědčení z tohoto předmětu jsme oba proto museli zachraňovat rozhovory na různá témata.

Rozhovory jsme tvořili ze svých domovů po telefonu a zažili při oněch předlouhých, třeba dvouhodinových voláních spoustu přímo burleskní zábavy. Kupodivu se mám dařilo humor  dostat i do vlastního provedení rozhovorů a bavili jsme jimi celou třídu, zatímco ruštinářka Klimprová vždy jen nevěřícně kroutila hlavou. Pak už nás nechtěla na rozhovory vyvolávat, ale spolužáci si pokaždé vynutili další naši exhibici. S Jirkou jsme dovedli svou podstatou nudné dialogy na fádní témata v jazyku, jenž jsme příliš neovládali, až do jakýchsi hraných scénických vystoupení. Opravdu jsme se vžívali do postav dvou mladíků, kteří navštěvují kavárny, divadla, nakupují v obchodech, setkávají se na nádražích, odkud pak odjíždějí na hory a vůbec se vyskytují ve všelijakých takových banálních situacích. 

Dodávali jsme svým hlasům dramatické náboje a naše city, když jsme si objednávali kafe a zákusky a předtím třeba krevetovou polévku a svíčkovou, nebo si kupovali v pokladně na nádraží jízdenky na rychlík do Popradu, byly opravdové. Psal jsem vážně jenom o dvou mladících? To bych tomu dal. Zapomněl jsem na našeho slavného němého přítele Sergeje ze Sovětského svazu, který nás od rozhovoru v kavárně doprovázel jako mlčící stín.

Sergeje stvořil samozřejmě spolužák Jirka, který oplýval větší dávkou škodolibosti než já a potřeboval v rozhovorech páchat někomu ústrky a tropit si z něj taškařice. Na mně potom bylo, abych Jirkovy nápady, přímo ptákoviny vkomponovával do dějů dialogů. Jak Jirka při tvorbě kavárenského rozhovoru litoval rusko-českým a česko-ruským slovníkem, například objevil od tématu odtažitý výraz kráčející bagr, což se rusky řekne šagajuščij exkavator a mermomocí ho chtěl vpašovat do rozhovoru.

= „Jirko, jsme v kavárně a tam se bagry, ať už kráčející či pojízdné, většinou nevyskytují,“ namítal jsem.
= „Když mě se to děsně líbí,“ trval na svém Jirka a proti tomu jsem nenašel protiargument.

Vymyslel jsem to tak, že jako sedíme v jakési takové kavárně, jako je v Praze u Národního divadla Slavia nebo jako bývala na náměstí Míru kavárna Valdek, u velkého okna a k větší pohodě při obědě sledujeme práce na silnici a tam se náhle šagajuščij exkavator zjeví. 

= „Víš, co já si dám?“ zasnil se Jirka. „Křepelčí prsíčka na tymiánu s brusinkovou omáčkou a pomfrity a tobě objednáme misku vařené kořenové zeleniny a vodu,“ vyložil spolužák svou zrádnou ideu.
= „Na to zapomeň!“ odmítl jsem tu hnusnou představu. „Zeleninu sežer ty a já si poručím pořádný biftek,“ rozhodl jsem.
= Jirka se hluboce zamyslel, div jeho mozek neprošel telefonním kabelem a nevytekl mi ze sluchátka a pak navrhl: „A co kdybychom byli v kavárně s přítelem ze Sovětského svazu, kterého provázíme po Praze. Tou zeleninou nakrmíme jeho a my si dáme, co chceme?“
= „To by šlo,“ souhlasil jsem. „Jak se bude jmenovat?“
= „Sergej,“ vyhrkl Jirka, až mi zalehlo v uchu.
= „Proč zrovna Sergej?“ divil jsem se jeho okamžité reakci.
= „Na základce jsem si dopisoval s jedním Sergejem a to byl idiot jak bič,“ vysvětlil Jirka.
= „Proč jsi přestal? Musela to být prča,“ zajímal jsem se.
= „Před jedním mistrovstvím v hokeji mi napsal, jak doufá, že ta jejich sbornaja komanda vyigrájet. Odepsal jsem mu, že když sbornaja vyhraje, že jemu sootvětstvujut stop, čili si s ním přestanu dopisovat. No a Rusáci pochopitelně vyhráli.“
= „To chápu,“ pokýval jsem účastně hlavou, jako by to mohl vidět. „Máme ale problém, kdo ho bude mluvit?“ podotkl jsem starostlivě.
= Ani jeden jsme se k tomu neměli, až Jirka navrhl, že by Sergej mohl být němý. Byl by to tedy náš němoj drug Sergej.
= „Jak jsme se s ním seznámili?“ ptal jsem se.

Všechny způsoby seznámení, co nás napadly, jsme však zavrhli jako příliš komplikované, až jsem zařadil do scénáře, že oněmí ausgerechnet v té kavárně. Totiž strojvůdce onoho exkavátoru byl nezodpovědný chlapík, odskočil si do kavárny na kafe a nechal stroj běžet a ten se následně rozběhl doopravdy a nakráčel do kavárny. A Sergej, jenž byl citlivý hoch s křehkou nervovou soustavou, hrůzou oněměl, když to spatřil. A tak se zrodil němý přítel Sergej, který nás provázel ve všech dalších rozhovorech a užil si s námi hotové peklo.

Vyvrcholilo to při dialogu na horách. Zahájili jsme ho v Praze na hlavním nádraží. Cestovali jsme odtud do Popradu a dále do Vysokých Tater. Krkonoše nestačily, neboť to podle Jirky nejsou žádné hory a navíc potřeboval do textu dostat výraz krováťnyj vagon, totiž lůžkový vůz. A jet z Prahy do Krkonoš lůžkovým vozem je pitomost.

Jirka původně chtěl, aby se na Sergeje nedostala místenka na lůžko, takže by musel stát celou cestu na chodbičce. Pak si ale spolužák umínil, že má Sergej při prudkém zabrzdění vlaku spadnout z lůžka, zlomit si ruku a nohu a „revať, kak tygr“, kterýžto výraz nalistoval ve slovníku. Proto Sergeji nakonec musel nechat prodat jízdenku i s místenkou na lůžko.

= „Ty blboune,“ oslovil jsem ho dobromyslně. „Jak může řvát jako tygr, když je němej?“
= „Je to na tobě, já vymyslel ten tygří řev,“ řekl Jirka nevinným hlasem.
= „To ti děkuji,“ odvětil jsem zlověstně.

Zapojil jsem tedy své scénáristické schopnosti a zkonstruoval událost následovně. Sergej spadl z lůžka, zlomil si pro jistotu obě nohy a ruku, řval jak tygr a tou bolestí se naučil však mluvit. Problém, kdo mu tedy nadále propůjčí hlas, jsem vyřešil tak, že radostí z toho, že mluví, zase hned oněměl. Když jsme tohle všechno prezentovali před třídou v ruštině, spolužáci vřískali smíchy, Klimprová si mohla hlavu ukroutit, ale i ona se nahlas zasmála.

A jak to všechno dopadlo? No Sergej se ze svých zranění uzdravil a odcestoval natrvalo do Sovětského svazu, neboť se blížily maturity a já s Jirkou jsme nemohli potřebovat, aby nás nadále obtěžoval svou tichou přítomností. A my dva jsme pak úspěšně složili zkoušku dospělosti, dokonce i z ruštiny. Sice jsem u ní trochu zaperlil, protože jsem si vytáhl otázku – ofset. Navrčený z češtiny vysvětlovat, že ofset je tisk z plochy, jsem spustil rusky: pečať iz plaščadi jest... pečať iz plaščadi. Klimprová se usmála a zapěla svým tenkým hláskem: „Ale to je přeci jasné, že tisk z plochy je tisk z plochy. Nebo ne?“

Autor: Jaroslav Kvapil | pátek 29.4.2016 22:51 | karma článku: 14,56 | přečteno: 506x
  • Další články autora

Jaroslav Kvapil

Pravda o Červené Karkulce

Je hrozné, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Ještěže na to upozornila jistá učitelka češtiny a dala tím směr našemu vědeckému bádání.

1.4.2023 v 12:48 | Karma: 17,40 | Přečteno: 635x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ježíš na krumpáči

Smrt čeká na všechny, ale v zařízeních, kde tráví své dny lidé na sklonku života, se připomíná naléhavěji než jinde. Následující příběh začíná v roce 1996 v Domově důchodců v Radkově Lhotě, kde je právě hodně živo.

26.3.2023 v 15:34 | Karma: 21,48 | Přečteno: 445x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Marie Kudeříková, zatvrzelá až k obdivuhodné statečnosti, popravená právě před 80 lety

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. To se nám vždycky vymstí. Je ovšem tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili v konečném důsledku třeba nevědomky jinému zlu.

26.3.2023 v 13:56 | Karma: 25,54 | Přečteno: 691x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Rok, kdy umřel vynálezce ostnatého drátu

(Povídka) Stojím před zchátralým nárožním činžákem, z kterého jsem odstartoval do života. Až po delším vyzvánění na kdovíkolikátý zvonek otvírá vchodové dveře starší muž a kupodivu přistoupí na mé přání se po domě rozhlédnout.

21.3.2023 v 14:06 | Karma: 9,81 | Přečteno: 371x | Diskuse| Ostatní

Jaroslav Kvapil

Ruský voják v zákopech bojuje… za vás za všechny?

Rajchlova demonstrace na pražském Václavském náměstí se maskovala za název „proti bídě“ a sám svolavatel se nejspíš moc snažil, aby uřezal co nejvíc proruských, proputinovských rohů trčících z davu... Všechny ale neuhlídal.

17.3.2023 v 15:20 | Karma: 43,59 | Přečteno: 11579x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině

26. dubna 2024

Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...

Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců

26. dubna 2024

Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...

Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině

25. dubna 2024  23:07

V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...

Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie

25. dubna 2024  21:23

Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...

  • Počet článků 651
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1022x
Neidentifikuji se s žádnými politickými, profesními, náboženskými, myšlenkovými či jinými směry a skupinami. Pokud se některý můj text nebo části textů shodují s názory takových směrů a skupin, je to buď náhodné, nebo způsobené prostupností myšlenek různě zaměřených lidí. Píšu si, co chci a co mám potřebu napsat. Naopak nepíšu ve jménu ani z pověření nikoho jiného. 

https://kvaj.blogspot.com

Seznam rubrik